Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvPodle klimatologa Českého hydrometeorologického ústavu není důležité samotné horko nebo to, zda padají teplotní rekordy. „Nejdůležitější je to, jak dlouho horké vlny trvají, a to i za předpokladu, že nepadají rekordy.“
„Když se podíváte na horké vlny, které jsme zaznamenávali na počátku 20. století, tedy před 100 lety, tak jen mimořádně byly překonány teploty přes 30 stupňů Celsia. To tehdy naši předkové považovali za nesnesitelné vedro. Když to trvalo dva dny po sobě, psalo se o tom v novinách. Dnes si léto bez třicetistupňových teplot ani nedokážeme představit,“ říká Radim Tolasz.
Dříve byly teploty nad 30 stupňů ojedinělé
„Před 100 lety se podobná horka jako dnes vyskytla jednou nebo dvakrát za rok. A teď to srovnejte s rokem 2015, kdy jsme měli dokonce padesát tropických dní. Tehdy v srpnu jsme zaznamenali celkem osm dní po sobě, kdy byla teplota vyšší než 38 stupňů Celsia,“ vysvětluje klimatolog.
Evropa je podle něj světadílem, který má bohužel smutný primát v tom, že zde vlny veder přibývají co do četnosti a intenzity mnohem rychleji než téměř v kterékoliv jiné části planety. „Samozřejmě že Arktida zaznamenává ještě výraznější změny, ale tam se bavíme o teplotách o 20 nebo 30 stupňů nižších, takže to nikdo za horkou vlnu nepovažuje.“
„Navíc pokud se bavíme o globálním růstu teploty, tak jsme v tuto chvíli na nějakém jednom stupni a jedné desetině oproti předprůmyslové éře. Ale v Evropě globální teplota vzrostla o více než dva stupně. A to se musí odrazit i v extrémech a v trvání horkých vln. Tohle už říkáme delší dobu,“ zdůrazňuje Radim Tolasz.
A jak ve skutečnosti vlny veder vznikají? „Možností je několik. Základem je to, když se přesune teplá vzduchová hmota nejčastěji z oblasti Afriky nebo Středomoří do střední Evropy. No a pokud se přesune rychle a bez dodatečných fyzikálních změn, tedy bez deště a tím i bez ochlazení, přinese z Afriky i horké počasí.“
Vznikne v Evropě Sahara?
„Naší výhodou je, že při přesunu naštěstí dojde k ochlazení, i když ne zas tak výraznému. To vidíme na tom, že třeba v západní Evropě byly maximální teploty mírně přes 40 stupňů, v Portugalsku dokonce hodně přes 40 stupňů Celsia. Ve střední Evropě ale pravděpodobně zůstanou teploty pod čtyřicítkou,“ vysvětluje klimatolog.
A co globální oteplování Evropě přinese? A hrozí Evropě podobný scénář, který nastal v severní Africe, která se během několika staletí proměnila v poušť? „Sahara tu samozřejmě nevznikne. V Česku se ale dlouhodobě připravme na teploty, které budou srovnatelné s Maďarskem, jižním Rakouskem nebo Slovinskem.“
Saharská poušť v Maroku
„Na jednu stranu máme obrovskou výhodu v tom, že jsme ve střední Evropě a projevy tu nebudou tak nebezpečné a extrémní jako v jiných částech světa. Měli jsme tu sice pět nebo šest let suchého období, a to v letech 2014-2019, některé obce měly problémy se zásobováním pitnou vodou, ale Česká republika jako stát bohatého severu si s tím poradila a lidé tu neumírali žízní,“ konstatuje Tolasz.
Evropa se musí připravit na výraznější extrémy, ale poušť zde nevznikne. Navíc Evropa má dostatek finančních prostředků na to, aby se s těmito extrémy, tedy se střídáním vln veder a sucha s přívalovými přeháňkami a povodněmi, vypořádala.
Přijdou i mrazivé zimy
Kromě těchto převážně jarních a letních extrémů je podle klimatologa třeba čekat výrazné výkyvy také v zimě. „Poslední mrazivá a sněhová zima u nás byla v letech 2005 a 2006. Od té doby nic podobného nepřišlo. Ale pozor, mrazivé extrémy se mohou objevit.“
„Může se stát, že přijde zima, kdy budeme mít teploty až třicet stupňů pod nulou, navíc po dobu několika dní nebo týdnů. A to jen proto, že jsme narušili něco, čemu se říká „jet stream“, tedy proudění kolem severního polárního kruhu. Arktida je totiž teplejší a následně se vyrovnává rozdíl teplot mezi Arktidou a Evropou. „Jet stream“ tak více meandruje a může vyslat do jižní oblasti, a to i do České republiky, podstatně mrazivější počasí, než na jaké jsme zvyklí,“ varuje klimatolog.
OBRAZEM: Požáry a vlny veder drtí Evropu, lidé se musí evakuovat |
„A já v tu chvíli vidím ty mediální titulky: Kde máte to globální oteplování? Strašili jste nás takovou dobu a teď tady máme mrazy. Ale přitom jsou tyto mrazy právě jedním z důsledků globální změny klimatu,“ tvrdí Radim Tolasz.
Klimatolog v Rozstřelu důrazně zopakoval, že globální oteplování je realitou a může za něj působení člověka. Kdo tvrdí, že oteplování v posledních dvou stoletích je přirozeným cyklem, nemá podle Tolasze pravdu.
Je podle něj pravdou, že globální klima zásadně ovlivňují na člověku nezávislé klimatotvorné faktory, například astronomické a geografické. „To znamená, jaká je pozice zeměkoule vůči Slunci, kolik dopadá slunečního záření na horní hranici atmosféry, co se s tím zářením děje při průchodu atmosférou, jak je rozložené, jak jsou rozložené kontinenty na zeměkouli, jaký je sklon zemské osy a spousta dalších věcí. To je v systému jistě úplně nejdůležitější,“ míní klimatolog.
Arabové teploty nad 55 stupňů „neupotí“
„Ale zapomíná se na to, že tyto faktory by v tuto chvíli měly mít tendenci k mírnému ochlazení Země. To znamená, že bychom neměli být ve fázi oteplování, ale naopak v době ochlazování, které by v dalších desetiletích ještě zrychlovalo. Ale přitom se klima otepluje,“ což je podle něj jednoznačným důkazem toho, že toto oteplování způsobuje svou činností člověk.
A bude hůř: „Podle klimatických modelů jsou oblasti, například Arabský poloostrov, kde jsou kolem roku 2050 předpokládány výskyty horkých vln, při nichž přesáhne teplota 55 stupňů Celsia. A to už je teplota, kdy člověk ze svého fyziologického principu není schopen pobývat delší dobu ve venkovním prostředí, protože to neupotí, už nejsme schopni zajistit termoregulaci.“
Za větší vedra může oteplování planety, říká meteorolog. Český rekord je 40,4 |
V tu chvíli podle klimatologa hrozí jeden z nejzávažnějších důsledků globálního oteplování, a tím je masivní migrace z oblastí, které budou neslučitelné s životem. „Bohatý stát umístí v této době své občany do klimatizovaných budov. Ale lidem z chudých zemí nezbude nic jiného, než se posunout na sever. Stejně jako se na sever posunují zvířata a rostliny vlivem měnícího se podnebí. A tomu se nedá zabránit,“ uzavírá klimatolog ČHMÚ Radim Tolasz.
Jak vlastně vedra vznikají? Co rozhoduje o jejich síle? Platí, že po každém vedru přijde silná bouřka? A troufnou si klimatologové a meteorologové už teď odhadnout, jaká může být letos zima? I na to odpovídal Radim Tolasz v Rozstřelu.
