Budou současná vedra už každý rok?
To, co v současnosti prožíváme, je normální charakter českého léta. Tedy to kolísání teplot v letním období, to známe. Česká republika se prostě nachází na střetu oceánského a kontinentálního klimatu v mírném pásu a pro ten je charakteristické neustálé střídání tropických a polárních vzduchových hmot.
Akorát ty teploty jsou o něco vyšší, než na co jsme byli zvyklí. Před deseti patnácti lety jsme se pohybovali v průměru kolem 28 až 29 stupňů a maxima tehdy dosahovala hodnot kolem 34 stupňů.
Vedra zbarvila Česko do ruda. Záchranáři častěji vyjížděli ke kolapsům |
Nyní jsme posunutí přibližně o 3 až 4 stupně výše. To znamená, že když dříve bylo v létě 30 stupňů, tak to bylo magické, dneska už ty třicítky máme v podstatě běžně. A tak, jak dříve bylo ojediněle 34 stupňů, teď je ojediněle těch 38 stupňů.
Čím je to dané?
Je to dáno tím, že podle dat z poslední doby se všeobecně naše planeta prohřívá, měsíce jsou teplejší, a pak i ty vlny veder v letním období jsou stále intenzivnější. Každý rok je trochu jiný, ale pokud si to vezmete na desetiletí nebo dvacetiletí, je tam posun jasně vidět.
Vedra však zažívá celá Evropa i státy na severu, v Anglii padl teplotní rekord, nikdy dříve nenaměřili více než 40 stupňů. To ale není jižní stát...
Tropický vzduch původně z Afriky se dostane nad jihozápadní Evropu, běžně Španělsko, kde se dál prohřívá. Funguje to jako tlakový hrnec, týden je tam každý den přes čtyřicet stupňů, tím jak se ten vzduch dál vysušuje, teploty vystupují výše a výše. Taky vzduch přicházející z Afriky je teplejší než dříve.
No a pak tu přehřátou vzduchovou hmotu vytlačí tlaková níže k severu nebo na východ do Francie, Německa či na naše území. Tentokrát to bylo přímo k britským ostrovům a ten vzduch neměl po cestě kde vychladnout, než dorazil do Londýna.
Jaké je historické maximum pro Česko?
Je to vlastně paradox, nejvyšší naměřená teplota v Anglii je 40,3 stupně Celsia, v Beneluxu (volné společenství Belgie, Nizozemska a Lucemburska, pozn. red.) 40,2 až 40,4 stupně a v Česku je historické maximum 40,4 stupně z roku 2012 z Dobřichovic ve Středočeském kraji.
Pokoření tohoto teplotního rekordu jsme byli v posledních letech několikrát blízko, kdy byla několikrát přesažena nejvyšší naměřená teplota přes 39 stupňů. Zatím je ale čtyřicet stupňů u nás stále mimořádných.
Jaké jsou vyhlídky na další dny?
Bouřky, před kterými varujeme ze čtvrtku na pátek, mohou být výjimečně i velmi silné, ale nebudou tak plošně rozšířené ani tak intenzivní jako před několika týdny na přelomu června a července, jelikož vzduch je suchý. Tropické teploty budou pokračovat. V první polovině příštího týdne očekáváme další vlnu veder, kdy se budou teploty opět šplhat k 38, výjimečně až k 39 stupňům Celsia.
Vlny veder jsou jedním z nejlépe předpovídatelných meteorologických jevů, víme o nich i týden dopředu, protože k nám odněkud postupují, zatímco bouřky vznikají z hodiny na hodinu a před jejich intenzitou dokážeme varovat dva tři dny dopředu.
Kde byla v Česku situace nejhorší a proč?
Nejteplejšími oblastmi v Česku jsou jižní Morava a takový trojúhelník mezi jihem Středočeského kraje, severním Plzeňskem a Podkrušnohořím. Jsou to nížiny, nejteplejší suché oblasti, většinou bez porostu, bez lesů. Když k nám přijdou vlny veder, tak nejčastěji padají teplotní rekordy právě na meteorologických stanicích v těchto oblastech. Z pohledu lidského organismu je však daleko větší zátěž ve městech.
Nejvíce jsou tedy ohroženi lidé ve velkých městech, Praze?
Ano. Při vlnách veder zemře mnohem více lidí než při bouřkách a povodních, každoročně desítky až stovky lidí. Když bylo tehdy v Dobřichovicích 40,4 stupňů, tak v Praze bylo 39,5 stupně. Zatímco v Dobřichovicích žije několik tisíc obyvatel, tak v hlavním městě je to více než milion. Pocitová teplota je ve vybetonované Praze i o deset stupňů více, než naměří teploměr.
Jak se mají lidé chránit?
Pít dostatek nealkoholických tekutin, vodu či minerálky, nosit pokrývku hlavy a namazat se krémem s vysokým SPF faktorem. Senioři a nemocní lidé, hlavně kardiaci, by od jedenácti do tří hodin odpoledne vůbec neměli vycházet ven.
Malé děti do tří let by taky neměly chodit příliš ven. Zátěží pro organismus navíc nejsou jen denní maxima přes 30 stupňů, ale i noční minima, kdy teplota neklesne pod 20 stupňů. V přírodě je nyní obzvlášť důležité být ostražitý s otevřeným ohněm, táborákem i s nedopalky z cigaret, vegetace je hodně suchá a požár se šíří velmi rychle.
