Šeptyckyj stál v čele haličských řeckých katolíků téměř půl století a značnou část svého života věnoval zápasu o ukrajinskou nezávislost. Tento boj ho přivedl nejen do ruského vyhnanství, ale i ke spolupráci s nacistickou třetí říší, kterou za druhé světové války mnozí ukrajinští nacionalisté považovali za spásu před sovětským bolševismem.
Patriarcha během německé okupace organizoval cesty mladých Ukrajinců na práce v Německu a podílel se i na vzniku ukrajinské divize SS Galizien (Halyčyna), která bojovala proti Rudé armádě. Obsazení Kyjeva wehrmachtem přivítal v blahopřejném dopisu Adolfu Hitlerovi.
Přesto historici zásluhy kontroverzního duchovního uznávají: svou kolaboraci podle mnohých vykoupil záchranou mnoha Židů, zejména dětí, které ukrýval před okupanty nejen v řeckokatolických kostelích a klášterech, ale i u sebe doma.
Papež chce kontroverzního patriarchu blahořečit
Postoje Šeptyckého za druhé světové války ocenil i izraelský památník obětí a hrdinů holokaustu Jad Vašem. Papež František nedávno podepsal dekret o „hrdinských ctnostech“ Šeptyckého a přiblížil jeho blahořečení.
Odhalením Šeptyckého sochy si Lvov připomněl 150 let od patriarchova narození. Porošenko památník v projevu označil za důkaz „obnovení historické spravedlnosti“. Kontroverzní patriarcha se konce války nedožil, zemřel rok před kapitulací Německa.
Řeckokatolická církev, která má kromě západní Ukrajiny stoupence hlavně v Polsku a na Slovensku, uznává autoritu papeže a s římskokatolickou církví sdílí i náboženskou věrouku. Církevní pobožnosti se ale od římskokatolických liší a pořádají se v byzantském, nikoli latinském ritu.
