Radikální islamistické hnutí Tálibán dobylo město Mazáre Šaríf na severu Afghánistánu, které dosud jako jedno z posledních tří velkých měst kontrolovala afghánská vláda. Vládní jednotky prchají směrem k uzbecké hranici, informovala agentura Reuters s odvoláním na vedení provincie Balch. Útok islamistů na provinční správní středisko začal v sobotu ráno.
Podle šéfa provinční rady město vypadá, jako by padlo bez boje. Vojáci údajně na místě nechali všechno vybavení a vydali se směrem k uzbecké hranici. Ve městě už dochází jen k menším střetům v jedné části mimo centrum, píše Reuters.
Poslanec z provincie Balch Abbás Ibráhím Zadá agentuře AP sdělil, že se nejprve vzdaly vládní vojenské jednotky, což mělo dopad na morálku provládních milicí a dalších sil, které se vzápětí vzdaly též. Podle poslance jsou teď v rukou Tálibánu všechny budovy a provinční úřady, včetně úřadu guvernéra, píše AP.
Mluvčí guvernéra provincie Balch dříve tvrdil, že Tálibán zahájil ofenzivu z několika směrů a že na předměstích provinčního správního centra se odehrávaly tvrdé boje, informovala AP.
Tento týden jedna uniklá zpráva americké rozvědky odhadla, že by Tálibán mohl zaútočit na Kábul během několika týdnů a vláda by mohla padnout do 90 dnů.
Jak se mohlo všechno seběhnout tak rychle?
Spojené státy a jejich spojenci z řad NATO – včetně Velké Británie – strávily většinu posledních dvacet let výcvikem a vyzbrojováním afghánských bezpečnostních sil.
Bezpočet amerických a britských generálů tvrdilo, že vytvořili silnější a schopnější afghánskou armádu.Tyto přísliby ale dnes podle zpravodajského serveru BBC vyznívají prázdně.
Síla Tálibánu
Afghánská vláda by stále mohla, teoreticky, mít navrch, protože má k dispozici větší sílu.
Počet příslušníků afghánských bezpečnostních sil dosahuje více než 300 tisíc, tedy alespoň na papíře. To zahrnuje afghánskou armádu, letectvo a policii. Ale ve skutečnosti se země vždy potýkala se snahou splnit kvóty rekrutů.
Afghánská armáda a policie mají na kontě problematickou historii vysokého počtu obětí, dezercí a korupce, kdy někteří bezskrupulózní velitelé pobírali žold za neexistující vojáky, takzvané „mrtvé duše“.
Česko pomůže vybraným tlumočníkům z Afghánistánu. Peníze nepomohou, zní kritika |
Ve své poslední zprávě pro americký Kongres vyjádřil Speciální generální inspektor pro Afghánistán (SIGAR) „vážné obavy z rozkladných následků korupce... a pochybné přesnosti údajů o aktuálním počtu ozbrojených sil“.
Jack Watling z britského Královského ústavu pro obranné a bezpečnostní studie (RUSI) uvedl, že dokonce ani afghánská armáda si nikdy nebyla jistá, kolik vojáků vlastně má.
A navíc podle něj byly neustále problémy s udržením vybavení a morálky. Vojáci byli často posíláni do oblastí, kde nemají žádné kmenové ani rodinné vazby. To je jedním z důvodů, proč mohou být někteří z nich ochotni tak rychle a bez boje opustit svá stanoviště.
Spočítat sílu Tálibánu je ještě těžší. Podle amerického Střediska pro boj proti terorismu ve West Pointu odhady uvádějí, že jádro Tálibánu tvoří 60 tisíc bojovníků. Při započítání dalších ozbrojených skupin a stoupenců může tento počet překročit 200 tisíc.
 |
Doktor Mike Martin, což je paštunsky hovořící bývalý britský vojenský důstojník, který ve své knize An Intimate War (Důvěrná válka) popsal historii konfliktu v provincii Hílmand, varoval před rizikem definování Tálibánu jako jediné, monolitické skupiny.
Místo toho uvádí: „Tálibán je bližší ke koalici nezávislých držitelů franšízy, kteří jsou volně – a s největší pravděpodobností dočasně – navzájem spojení.“ A dodává, že také afghánská vláda je hnána místními frakčními motivy.
Přístup ke zbraním
I tady by podle BBC měla mít afghánská vláda výhodu jak z hlediska financování, tak z hlediska zbraní.
Dostala miliardy dolarů, aby mohla vojákům zaplatit žold a vybavení – většinou od Spojených států. Ve své zprávě z července 2021 SIGAR uvádí, že na bezpečnost Afghánistánu bylo vynaloženo více než 88 miliard dolarů (téměř 1,9 bilionu korun). Zpráva ale zlověstně dodává: „Na otázku, zda byly tyto peníze dobře vynaloženy, odpoví výsledek střetů na bojišti.“
Tam by mělo vládním silám poskytnout kritickou výhodu afghánské vojenské letectvo. Ale to se neustále potýkalo a stále potýká se snahou udržet v provozuschopném stavu svých 211 letadel a zajistit pro ně posádky.
Tálibán hlásí dobytí Kandaháru, druhého největšího města Afghánistánu |
Tento problém je čím dál tím akutnější s ohledem na to, že se Tálibán cíleně zaměřuje na piloty. Stejně tak není letectvo schopné splňovat požadavky velitelů pozemních sil.
Proto se v posledních dnech do bojů zapojilo americké vojenské letectvo, například u města Laškargáh. Není ovšem jasné, jak dlouho ještě budou Spojené státy ochotny podobnou podporu poskytovat.
Tálibán se často spoléhá na zisky z obchodu s drogami, ale má také podporu zvenčí – především z Pákistánu. V poslední době Tálibán ukořistil zbraně a vybavení afghánských bezpečnostních sil, z nichž část jim poskytly Spojené státy – včetně vozů Humvee, přístrojů na noční vidění, kulometů, minometů a dělostřelectva.
Afghánistán byl už předtím zaplaven zbraněmi po sovětské invazi a Tálibán dokázal, že se i s primitivnějšími prostředky dokáže bránit mnohem vyspělejším silám. Stačí si vzpomenout na smrtící následky improvizovaných výbušných zařízení (IED) na americké a britské vojáky. To a místní znalost terénu bylo a je jejich výhodou.
Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvSoustředění na sever a západ
Navzdory nesourodé povaze Tálibánu někteří i tak vidí v jejich nejnovějším postupu koordinovaný plán. Bývalý britský velitel brigády a nyní člen Ústavu strategických studií Ben Barry říká: „Kdybych měl vytvořit plán kampaně, pak by mi dalo velkou práci přijít s něčím lepším, než je tohle.“
Poukazuje přitom na to, jak se útoky Tálibánu soustřeďují na sever a západ, a ne na jejich tradiční bašty na jihu země. Tálibán také obsadil klíčové hraniční přechody a kontrolní stanoviště, a tím vládu potýkající se s nedostatkem financí připravil o nezbytně potřebné zisky ze cla.
Česko stavělo Afgháncům školy, farmy i základny. Co z nich zbylo? |
Tálibán také zintenzivnil cílené vraždy klíčových oficiálních činitelů, bojovníků za lidská práva a novinářů. Pomalu, ale jistě tak vymazává část malých krůčků vpřed, které země získala za posledních 20 let.
Pokud jde o strategii afghánské vlády – tu je podle BBC mnohem těžší definovat. Sliby, že znovu obsadí všechny části území, které dobyl Tálibán, znějí čím dál tím víc hluše. Zdá se také, že Tálibán vítězí v propagandistické válce.
Úspěchy na bitevním poli podle Barryho posílily morálku Tálibánu a dodaly mu pocit jednoty. Naopak afghánská vláda je na kolenou, hašteří se a odvolává generály.
Jak tohle všechno skončí?
Situace rozhodně pro afghánskou vládu vypadá neradostně. Jack Watling ale míní, že i když vše vypadá pro afghánskou armádu čím dál tím pesimističtěji, „situaci by stále ještě mohla zachránit politika“.
Pokud se vládě podaří získat na svou stranu kmenové vůdce, stále ještě má šanci dostat se z patové situace.
Tento názor sdílí i Mike Martin, který poukazuje na návrat bývalého vůdce jedné z ozbrojených frakcí Abdar Rašída Dóstuma do Mazáre Šarífu. To je podle něj významný moment, protože Dóstum už začal vyjednávat.
Letní období bojů už brzy skončí a přijde afghánská zima, během níž jsou přesuny pozemních sil náročnější. Je stále ještě možné, že do konce roku v Afghánistánu vydrží patová situace, kdy se vláda bude držet v Kábulu a několika větších městech. Pokud se Tálibán roztříští, mohla by se dokonce karta obrátit.
Ale v tuto chvíli se zdá, že snaha USA a NATO přinést do Afghánistánu mír, bezpečí a stabilitu, byla stejně marná, jako stejný pokus Sovětského svazu před nimi.
Američané skartují citlivé dokumenty
Zaměstnanci amerického velvyslanectví v Kábulu dostali v pátek od svých nadřízených instrukce, aby začali se skartací citlivých dokumentů.
Do afghánského hlavního města má během víkendu přicestovat většina z tří tisíc amerických vojáků, již mají pomáhat s evakuací personálu velvyslanectví USA.
Zaměstnanci mají postupně zničiti také americké vlajky, oblečení se značkou a názvem ambasády a všechny další předměty, které by mohli povstalci z hnutí Tálibán využít ve své propagandě.
Afghánistán není ztracená varta, naděje existuje, říká diplomat |
Podle mluvčího amerického ministerstva se ale jedná o postup, který běžně dodržují americká velvyslanectví na celém světě v případě, kdy se chystá výrazné omezení počtu zaměstnanců úřadu.
Povstalecké hnutí Tálibán v posledních dnech zaznamenalo výrazné územní zisky. Podle posledních údajů získalo 18 z 34 afghánských provincií. Vyvstává tak otázka, jak dlouho se před ofenzivou povstalců ubrání hlavní město. Podle mluvčího Pentagonu Johna Kirbyho ale Kábul nečelí bezprostřední hrozbě dobytí ze strany Tálibánu.
