Mezinárodní operace byla podle šéfa NATO správná, i když se během 20 let udělaly chyby a je třeba se z nich poučit. Jednou z mnoha lekcí je podle něj ta, že použití vojenské síly je velmi obtížné rozhodnutí a není zřejmé, kdy pomůže a kdy ne.
„Nečekali jsme, že se vše zhroutí během několika dní, po 20 letech velkých investic do afghánských vojenských sil, financování platů vojáků a vybavení. Myslím, že to byla otázka vedení. Poznal jsem statečné afghánské vojáky, kteří chtěli bránit svou zemi proti tálibáncům. Ale když tito vojáci nedostali plat, nedostali vybavení a munici, je logické, že nedostatek politického a vojenského vedení způsobil kolaps,“ řekl v rozhovoru se španělským deníkem El País a skupinou dalších evropských médií Stoltenberg.
„Je důležité zdůraznit, že NATO zůstává dál silnou aliancí. V roce 2001 jsme aktivovali článek pět, ale neudělali jsme to kvůli ochraně Afghánistánu,“ řekl Stoltenberg k článku Severoatlantické smlouvy o kolektivní obraně na pomoc některému ze členských států v případě napadení.
„Šli jsme do Afghánistánu zabránit útokům proti USA a dalším spojencům a během 20 let jsem bránili tomu, aby byl Afghánistán útočištěm teroristických skupin, které mohly plánovat útoky vůči zemím NATO. A to je významný úspěch. Plán nebyl zůstat tam navždy,“ uvedl generální tajemník NATO.
„Utrpení Afghánců mi trhá srdce“
„Trhá mi to srdce, když vidím utrpení a tragédii Afghánců... A když vidím, že je nyní v ohrožení pokrok dosažený tam v politice, občanské společnosti i v právech žen,“ řekl Stoltenberg. Prodloužení termínu evakuací Afghánců, kteří se po nástupu islamistického hnutí Tálibán bojí o život, by podle něj nic nezměnilo, když se lidé nemohou na mezinárodní letiště v Kábulu dostat.
Důležité je podle Stoltenberga teď odvézt co nejvíce lidí v příštích dnech. „Nyní evakuujeme na 20 000 lidí denně. NATO tam provozuje asi 80 letů denně,“ uvedl. Podle něj je to jedna z největších leteckých evakuací, které se kdy uskutečnily. „Dostali jsme odtamtud přes 90 000 lidí,“ dodal.
„Ať už se stane v Afghánistánu cokoli, Evropa a USA musí zůstat spojenci,“ zdůraznil Stoltenberg. Jen společně lze podle něj čelit „agresivnějšímu Rusku a vzestupu Číny“.
Čtvrt milionu Afghánců s nárokem na vízum?
V Afghánistánu je stále 250 000 Afghánců s nárokem na zvláštní americké vízum. To je příliš velký počet na to, aby je USA stačily evakuovat do 31. srpna, což je nejzazší termín odchodu Američanů z Afghánistánu. Deník The New York Times napsal, že i kdyby se podařilo udržet současnou rychlost evakuací 20 000 lidí denně, celá skupina se z Afghánistánu nedostane.
Dosud USA evakuovaly 82 300 lidí, nejnověji evakuaci ohrožuje specifická hrozba teroristického útoku na kábulském letišti. Podle bezpečnostního zdroje citovaného stanicí CNN jde o „velmi specifickou hrozbu“ útoku křídla Islámského státu působícího v Afghánistánu, které chce zaútočit na dav v letištním prostoru.
Nejezděte na kábulské letiště. Hrozí teroristický útok, varují úřady |
Na zvláštní americké vízum mají nárok tlumočníci, poradci a další Afghánci, kteří během dvaceti let působení USA v Afghánistánu spolupracovali s americkou vládou nebo s americkými organizacemi. Nárok na vízum mají také rodinní příslušníci těchto lidí, protože panuje obava ze msty Tálibánu.
USA ale neoznámily, kolik těchto lidí je stále v Afghánistánu. NYT napsal, že je nemožné získat přesné údaje. Odhad o 250 000 Afgháncích, kteří jsou stále v zemi, je založen na zprávách o zaměstnanosti v Afghánistánu, jež ročně zveřejňovalo ministerstvo obrany. Existují i jiné odhady, podle nichž má nárok na víza 100 000 až 300 000 lidí. Jeden výpočet dokonce hovoří o milionu Afghánců, kteří jsou stále v zemi a mají nárok na zvláštní vízum.
ANALÝZA: Kdo za to může? Debakl jde za Bidenem. Trump je pouhá výmluva |
K odhadům počtu Afghánců s nárokem na vízum se používaly zprávy ministerstva obrany o počtu zaměstnaných Afghánců, o délce jejich kontraktů a odhadované velikosti jejich rodin. Zařazení mohou být do dvou vízových programů – jeden předpokládá udělení zvláštních víz tlumočníkům, poradcům a překladatelům, kteří pracovali pro americké velvyslanectví a americkou armádu, druhý je určen těm, kdo pracovali pro americké organizace a na projektech podporovaných USA.
Do těchto vízových programů se nedostane mnoho Afghánců, kterým hrozí msta Tálibánu, protože pracovali s afghánskou vládou a armádou, byli aktivisty nebo patří k náboženským menšinám. Mezinárodní záchranný výbor (IRC) odhaduje, že s institucemi USA spolupracovalo na 300 000 Afghánců.
Afghánci časem budou moci ze země, ujistil Tálibán. Vojáci USA už odlétají |
Americký prezident Joe Biden v úterý řekl, že chce všechny zbývající americké vojáky z Afghánistánu stáhnout do 31. srpna, i když dodal, že termín lze upravit. Bez vojáků evakuace nebudou možné. V USA podle NYT mnoho představitelů pochybuje, že se do té doby podaří evakuaci dokončit. Z Afghánistánu se zatím dostalo 4500 amerických občanů a jejich rodinných příslušníků, 1500 Američanů je stále v zemi.
Podle ministra zahraničí Antonyho Blinkena USA evakuují co nejvíc afghánských spojenců a všichni, kdo chtějí odejít, by měli dostat možnost tak učinit. Tálibán slíbil, že lidem s právem na evakuaci zajistí volný průchod i po vypršení srpnové lhůty. V úterý ale hnutí oznámilo, že nebude k letišti pouštět Afghánce.
