Potkali jsme se na akci Playboye. Kdy jste poprvé přišel do kontaktu s tímto pánským magazínem?
(smích) V jedenácti, dvanácti, třinácti letech? Něco takového, si myslím. Prohledáváš skříně rodičů a občas tam na tebe něco vybafne. A Playboy? Musím říct, že mě zaujal a vydržel jsem u něj až doteď.
Jak vás z vašeho pohledu fightera vnímá česká veřejnost? Ví, že už jste nad levelem Karlose Vémoly?
Sportovně jsem na vyšším levelu než Karel, ale společensky? To si nemyslím. A hlavně o to ani nestojím, musím říct.
Takže jste člověk, který nemá zapotřebí bulvární šarádu a novináře kolem?
Občas si užívám takovéhle akce, to je super bonus. Ale na druhou stranu mám rád svoje soukromí a opravdu mi není příjemné, když mě lidé poznávají na ulici, když jdu třeba s malou dcerou. Je to odvrácená strana toho, být známý.
MMA zápasník Patrik Kincl a jeho manželka Pavla Kinclová (2024)
Jak balancujete rodinný život s náročným sportem?
Je to striktní program. Mám to rozdělené. Jsou tréninky, pak je rodina. Odstřihl jsem všechny koníčky. Občas si někam vyjedeme s manželkou, když nám tchyně pohlídá malou, abychom si taky užili sami sebe. Ale říkám, všechny koníčky šly stranou a můj život je buď trénink, nebo rodina.
Když máte před sebou důležitý zápas, kolik času o samotě potřebujete na přípravu a koncentraci?
Když mám přípravu, myslím si, že tak měsíc před zápasem jsem opravdu jen zavřenej ve svém tunelu. Jedu si a doma dělám opravdu jenom to nejnutnější. Neděle mám vyhrazené pro rodinu a když najdu chvilku, tak se snažím co nejvíce věnovat rodině. Ale jinak je to opravdu hodně o přípravě a fokusu na ten trénink.
Máte nějaké rituály, týkající se nejen období před zápasem?
Já mám rád během příprav a vlastně i mimo ně, když si rozjedu nějaký seriál a sleduji ho před spaním. Mám červené brýle, které blokují modré světlo a jak na mě jde únava, tak vypínám. Takhle jsem projel nedávno všechny série seriálu M.A.S.H. Objevuji různé seriály z mládí a baví mě to.
SOUTĚŽNÍ KVÍZ: Známe výherce knihy o boji i o životě Patrika Kincla |
Málokdo to pozná, ale fanoušci fighterů vědí, že za úspěšné skóre může to, že jejich oblíbený fighter nemá zdeformované uši. Kolikrát jste si musel jehlami nechat vytahovat krev z uší?
Ze začátku jsem to měl dobrý, že se mi to neudělalo. Pak přišlo období, kdy se mi uši a chrupavky lámaly. Vytahoval jsem to třeba desetkrát. A od té doby mám klid. Je to trošku poznat, ale vidí to opravdu jen ten, kdo se v tom vyzná. Nemám ty uši tak hrozné, jak spousta ostatních kluků.
Myslíte si, že je to třeba taková malá nápověda pro sázející? Nesázet na ty, co mají hodně opuchlé uši? (smích)
(smích) Může být, že většinou to jsou „zemaři“. I když MMA už se posunulo do té komplexní roviny, takže to je otázka... Je v tom i genetika. Někomu se to láme jednoduše a natéká to. Ale zároveň už to nevídám v gymech tak často. Styl zápasení se změnil. Kontakt s očima už není takový jako dřív.
Za krásná vítězství přichází kolikrát i krásné odměny. Co si za ně rád dopřejete?
Nemám to nastavené na materiální věci. Hrozně rád si užívám klidu po té náročné přípravě, kdy je opravdu každý den rozfázovaný a musím si vážit jídlo na gramy. Pak, když odzápasím, tak najednou nic nemusím. Mám takové vakuum, opravdu prázdno... A ten pocit se snažím udržet co nejdéle. Většinou to je tak jeden celý den, že je člověk fakt úplně prázdnej. O ničem nepřemýšlí, jenom chce být se svými blízkými a nějak si užít ten klid. To je na tom to nejlepší.
Patrik Kincl obhájil pás šampiona střední váhy Oktagonu.
Přemýšlíte někdy o tom, že jste momentálně na vrcholu kariéry? Užíváte si ten moment?
Jestli si ho užívám? Rozhodně si to uvědomuji. Taky už nejsem nejmladší. Takže si myslím, že už nabíhám do nějaké cílové rovinky. Ale pokud vydrží zdraví, tak si myslím, že ještě pár dobrých zápasů před sebou mám.
Nastavil jste si v hlavě nějaký konkrétní věk, kdy byste toho rád nechal?
Měl jsem to tak. Kolem třicítky jsem si řekl, že tak do pětatřiceti, šestatřiceti a pak končím. To jsem přehodnotil, protože se to blíží. (smích) Přehodil jsem to na to, že dokud mě ten sport bude naplňovat tak jako teď a pokud mi vydrží zdraví, tak budu zápasit. Do té doby, dokud mi to bude dávat smysl.
Jarda Jágr svého oboru nebudete?
Já doufám, že ne, doufám, že ne! To je šílený. Je to blázen. Na jednu stranu se mi to líbí, ale pro sebe bych to úplně chtěl.
Sledujete i jiné sporty než MMA?
Jenom tam, kde někoho znám, se občas kouknu. Ale hlavně na výsledky, protože tam je často časový posun. Koukám třeba na Filipa Hronka, který to mastí na ledě za Vancouver. Teď se mu daří, mám z něj radost. Když je tady na léto, jdeme spolu zatrénovat. Jeho sleduji rád.
Když se vrátíme k párty, na které teď jsme. Máte striktní životosprávu. Kolik si dovolíte skleniček?
Já jsem abstinent, takže žádnou.
A když dojde na fast food, je tam nějaká vaše slabost?
Fast food už jsem neměl dlouho. Ten jsem si s novým rokem zakázal. Stejně tak i sladké. Ale teď mimo přípravu na zápas nejsem nějak extra vybíravý.
Byl jsem fanoušek, říká MMA zápasník Martínek. Manželku si vyhlédl v pornu |
Jaké menu funguje na vysekané vyrýsované břicho?
Vajíčka. Vajíčka a dobrej sport. Vysekaný břicho se dělá v kuchyni. To znamená, mít přehled o tom, jaký mám výdej a hlavně jaký mám příjem.
Co tělu nejvíce škodí?
Cukr. Moc cukru a průmyslově zpracované potraviny, které se na nás valí ze všech stran. To je opravdu prů*er. Vyhýbejte se tomu.
Až vám bude šedesát, vidíte se na vlastní farmě? Slepičky, kráva, prase?
Chápu to jako nadsázku, ale opravdu by se mi to líbilo! Já jsem kluk z vesnice. Můj praděda měl velký statek. Občas mi ujedou myšlenky do snů, že bych to tam prostě jel, měl bych nějaký dobytek, krávy, slepice… A takovouhle nějakou, v uvozovkách farmu. Myslím si, že k tomu nedojde. Je to velká řehole. Vím, že praděda byl zničenej. Ale byl by to sen. Nebo jinak. Dejte mi lidi a já to udělám! (smích)
21. května 2023 |
