Najednou spadla bomba. V tu chvíli jsme byli všichni doma. Zatímco mě matka cpala kostkami cukru, abych neplakala a aby odpoutala mou pozornost od toho hrozného rámusu, ozvala se další exploze přímo na dvoře našeho domu...
Tak by nejstarší vzpomínky na dětství neměly vypadat, ale život Claudie Cardinale byl už takový. „Po výbuchu se celá sousední budova zřítila a zbyly z ní jen obvodové zdi. Náš byt zůstal jako zázrakem netknutý. Vyběhli jsme ven, drželi jsme se za ruce. Vzpomínám si, jak uprostřed dvorku ležel mrtvý kůň s nohama vzhůru. Byla to první mrtvola, kterou jsem v životě viděla, a zdaleka ne poslední,“ pokračovala herečka, která to neměla lehké ani poté, co bombardéry odlétly a z nebe přestala pršet smrt.
