To, že si americký prezident Donald Trump vybral po letech neskrývaných výhrůžek právě Německo pro „svůj trest“ evropským spojencům, že nedávají na obranu dost, není náhoda.
Američtí generálové sice argumentují, že stažení třetiny sil – z části přes Atlantik domů a z části do jiných evropských zemí, „zvyšuje flexibilitu strategického odstrašení“ americké vojenské přítomnosti v Evropě a přesuny menších jednotek do Pobaltí, Polska, Itálie či Balkán přímo reagují na vývoj bezpečnostní situace na východní a jihovýchodní hranici NATO.
Jenže Německo bylo od konce druhé světové války vždy životně důležitou součástí obranné strategie USA v Evropě a zůstává jí i nadále. Pevný opěrný bod na starém kontinentě.
Ačkoliv se od dob studené války se Sovětským svazem počet trvale rozmístěných amerických vojáků v zemi drasticky scvrknul z 250 tisíc až na současných zhruba 35–38 tisíc podle nasazení na dalších místech, odrážela americká vojenská přítomnost nejen bezpečnostní záruky Washingtonu vůči Evropě, ale i celkem výjimečné postavení Německa mezi spojenci.
Odpovědnost za 51 zemí
Právě v Německu Američané dosud udržují nejpočetnější stálou vojenskou přítomnost na světě, vyjma Japonska. Zatímco tam jde především o námořnictvo a letectvo, Německo je doménou především pro americké pozemní síly a letectvo.
Americké síly v EvropěOd roku 2017 jsou v Evropě tři americké takzvané brigádní bojové týmy (ABCT Army Brigade Combat Teams). V roce 2013 americká armáda stáhla z Evropy prakticky všechny tanky a obrněnce. Měla tak skončit sedmdesát let trvající poválečná éra masivní americké přítomnosti v Evropě. V době svého vrcholu během takzvané studené války bylo především v Německu rozmístěno až 20 amerických obrněných divizí, tedy 6 000 tanků. Ještě v roce 1980 bylo v Evropě 246 tisíc amerických vojáků. V současnosti je to zhruba 63 tisíc. |
Z 35 tisíc amerických vojáků na německém území tvoří přes 24 tisíc právě příslušníci pozemních sil, zhruba 9 600 letci a zbytek pak příslušníci dalších amerických sborů. K tomu je nutné připočíst dalších přibližně 12 tisíc Američanů – civilních zaměstnanců obrany a kontraktorů.
Z jiných evropských zemí je pak 12 tisíc amerických vojáků v Itálii, 9 tisíc v Británii, 5 tisíc v Polsku a 2 tisíce v Turecku.
Američané udržují v zemi sílu i velitelské a logistické zázemí, které v případě ohrožení některé členské země NATO zaručí rychlé posílení v první linii do doby, než přes oceán přispěchají další posily.
A ty by podle plánů při propuknutí krize například v Pobaltí také nemířily přímo do Estonska či Litvy, ale vyloďovaly by se a přistávaly právě v německých přístavech a na leteckých základnách, odkud by po železnici a silnicích směřovaly dál přes Polsko. Německo má i v tomto ohledu logistického centra pro vojenské plánovače zásadní úlohu.
Americké základny v Německu také usnadňují širší operace USA na Blízkém východě a v Afghánistánu a také v Africe.
Strategický význam Německa pro USA dokazovalo dosud umístění velitelství amerických sil v Evropě (EUCOM) ve německém Stuttgartu, které slouží jako koordinační struktura pro všechny americké vojenské síly pro region 51 zemí Evropy a nejbližšího okolí.
To se teď mění. S plány na stažení třetiny sil z Německa šéf amerických sil v Evropě a vrchní velitel sil NATO Tod Wolters oznámil, že stěhování týká i jeho vlastního velitelství EUCOM.
Z německého Stuttgartu se přesune do vrchního velitelství spojeneckých sil v Evropě (SHAPE) v belgickém Monsu. Stejně tak americké velitelství zvláštních operací a velitelství pro Afriku (AFRICOM). To má v současnosti ve Stuttgartu asi 2 tisíce osob, ale jeho nové umístění rovněž v Belgii ještě nebylo určeno.
K-Town a Malá Amerika
Obecně jsou americké jednotky v Německu v současnosti soustředěny v pěti regionech – kolem Ansbachu, v Bavorsku, v Porýní-Falcku, kolem Stuttgartu (Bádensko-Württembersko) a Wiesbadenu (Hesensko).
Kontingent amerických jednotek v Německu je rozložen do 11 hlavních a množství menších základen a zařízení, z nichž většina se nachází v Porýní-Falcku. Zatímco menší základny jsou zodpovědné především za logistické úkoly a výcvik, hlavní místa jsou důležitými základnami pro současné bojové mise a operace.
Rozmístění amerických sil v Německu
Takovými jsou i americké letecké základny Spangdahlem a především Ramstein poblíž Kaiserslauternu, která slouží jako hlavní opěrný bod pro operace na širším Středním východě i jako klíčový uzel pro mise bezpilotních letounů například v Jemenu.
Přilehlá velká vojenská nemocnice v Landstuhle pak představuje neuralgický bod pro desetitisíce raněných vojáků z bojů v Iráku a Afghánistánu. Američané v současnosti ve nedalekém Weilerbachu staví za bezmála miliardu dolarů novou a větší. Bude mít 5 tisíc lůžek, 42 specializovaných oddělení a devítku operačních sálů. Po dokončení v roce 2022 se má stát největším armádním zdravotnickým zařízením mimo území USA.
Americká armáda a letectvo začaly ve větším měřítku budovat a rozšiřovat své základny v okolí takzvaného K-Town (přeneseně „klíčové město“ od Key-Town), jak Kaiserslauternu pro jeho obtížnou vyslovitelnost začali přezdívat, už v letech 1950 až 1955.
Postupně se celá širší oblast stala největší americkou vojenskou komunitou mimo USA, kde trvale žije na 50 tisíc Američanů a jíž se po desetiletí přezdívá „Malá Amerika“ (Little America). Jsou tu americká nákupní centra, kina, kostely, pošty, sportovní stadiony a také například 11 amerických škol, 500 učitelů a 7 tisíc žáků a studentů. A stejně běžné jsou smíšené americko-německé rodiny i firmy.
Podobně je tomu i kolem několika dalších německých měst za desetiletí vznikly rozsáhlé a provázané vojenské komunity, jak samotných vojáků a jejich rodin, tak místních obyvatel.
Umělé městečko, kde žije komparz pro vojenské manévry |
Například hlavní základna amerických pozemních sil v bavorském Grafenwöhru, nedaleko hranic s Českou republikou. Nese nálepku nejrozsáhlejšího zámořského cvičiště o rozloze 390 kilometrů čtverečných. V samotném městečku žije asi 6 tisíc místních obyvatel, dalších 10 tisíc tvoří Američané – vojáci, civilní zaměstnanci i rodiny.
I ve větších městech, jakými jsou Ansbach (42 tisíc obyvatel), Wiesbaden (290 tisíc) nebo Böblingen (50 tisíc), tvoří američtí vojáci a jejich rodiny významné lokální komunity. Poválečný rozvoj těchto oblastí sami místní připisují právě přítomnosti amerických jednotek.
Zásah pro ekonomiku
Pro řadu oblastí může mít byť částečné stažení amerických jednotek zásadní ekonomické dopady. Většinu vojáků, kteří se mají vrátit do USA, budou tvořit příslušníci 2. jízdního pluku armády s obrněnci Stryker. Jednotka, která je dislokována v bavorském Vilsecku, čítá 4 500 vojáků a je známá i v Česku kvůli pravidelným pozemním přesunům přes české území na cvičení do Pobaltí nebo do Maďarska.
Jen tady během jednoho roku z přítomnost vojáků a jejich rodin plyne do ekonomiky až 700 milionů dolarů. Základny hojně zaměstnávají místní obyvatele, dodavatele služeb a zboží. Rodiny vojáků a civilních zaměstnanců si pronajímají bydlení vedou běžný konzumní život.
Spolkové odhady hovoří o tom, že přímo na základnách Američané zaměstnávají zhruba 12 tisíc místních. Další místa jsou spojena se službami a zbožím od automobilů přes potraviny až po elektroniku.
Dřívější studie Univerzity v Trevíru z roku 2001 ukázala, že jen letecké základny Ramstein a Spangdahlem přispívaly pravidelně do místní ekonomiky přibližně 1,7 miliardy dolarů a zajišťovaly přímo či nepřímo práci pro 27 tisíc lidí z regionu.
Celkové počty americký vojáků v Německu se od té doby snížily na polovinu, i tak se současný příspěvek do ekonomiky odhaduje zhruba 1 miliardu dolarů. Na druhou stranu se spolková váda podílí stovkami milionů na výstavbě infrastruktury a služeb, které Američané využívají.
Pro Kaiserslautern i další města by výrazné omezení či snížení počtu amerických sil mohlo mít významný ekonomický dopad. Velká řada firem i například restaurací a hotelů je na Američanech doslova závislá.
Podle oznámení Pentagonu se kromě jízdního pluku z Vilsecku má na některou z leteckých základen v Itálii přesunout zatím blíže nespecifikovaná stíhací peruť. Do Polska se má přestěhovat nově vytvořené velitelství 5. sboru armády a další jednotky. Část sil má zamířit také do Pobaltí.
Naopak dříve plánovaný přesun zhruba 2 500 příslušníků amerického letectva z britské základny Mildenhall do Německa se neuskuteční a jednotka zůstane v Británii.
Šéf Pentagonu Mark Esper podle svých slov zatím neví, kolik bude stažení a přesuny amerických sil z Německa stát. Uvedl ale, že může jít o jednotky miliard dolarů. Ačkoliv se nyní vztahy USA a Německa zdají být rozhodnutím otřesené, v zemi má stále zůstat na 24 tisíc amerických vojáků, tedy celkem bezprecedentní síla.
Jak uvedla německá ministryně obrany Annegret Krampová-Karrenbauerová při nedávné návštěvě v Praze, pro spojence z NATO jde o nepříjemný signál, ale stažení vojáků z Německa je podle ní „v první řadě záležitost vlastní americké národní bezpečnosti“, když Spojené státy základny na německém území využívají převážně pro vojenské operace na širším Blízkém východě a v Africe.
