„Rusku bude trvat šest až deset let, než přebuduje svou armádu do bodu, kdy by se mohlo odvážit zaútočit na NATO. Hodiny začnou tikat, jakmile se intenzivní boje na Ukrajině zastaví. Pak může Rusko přesměrovat svou současnou produkci na rekonstituci ozbrojených sil,“ uvádí nová studie Preventing the Next War, kterou vydala Německá společnost pro zahraniční politiku (DGAP).
To, na co opakovaně upozorňuje náčelník generálního štábu Karel Řehka i přes kritiku některých českých politiků ze „strašení válkou“, se v sousedním Německu stává hlavním bodem bezpečnostní a obranné politiky.
Cvičíme na černý scénář s jadernými zbraněmi a velkou válku, řekl vojákům Řehka |
Analytici Christian Mölling a Torben Schütz z prestižního berlínského think-tanku Centrum pro bezpečnost a obranu dospěli k závěru, že příští válce v Evropě lze účinně zabránit pouze v omezeném časovém rámci.
Poukazují na to, že Rusko již kvůli válce na Ukrajině převedlo svou zbrojní výrobu na úroveň potřebnou ve válečném hospodářství. Opírají se přitom o informace vojenských stratégů a zpravodajských služeb.
Autoři studie varují, že Rusko tak může díky svému fungujícímu zbrojnímu průmyslu svou pozemní armádu i přes masivní ztráty rychle obnovit. „Aliance již nevylučuje ruský útok. Otázkou pro NATO a Německo není, zda budou někdy muset být schopny vést válku proti jiné zemi, ale pouze kdy,“ upozornili Mölling a Schütz.
Argumentují tím, že i po téměř dvou letech bojů na Ukrajině je ruská válečná kapacita vyšší, než naznačuje současný dojem. Ruské pozemní síly utrpěly na Ukrajině největší ztráty z hlediska personálu a materiálu a proto budou představovat hlavní středobod zájmu Kremlu pro obnovu.
Ruské letectvo také ztratilo mnoho personálu, ale materiální ztráty jsou podle studie relativně nízké (asi 10 až 15 procent). Podobně ruské námořnictvo utrpělo těžké ztráty v rámci své Černomořské flotily, ale baltská, tichomořská nebo severní flotila zůstávají nadále k dispozici. A strategické raketové síly, kybernetické a vesmírné síly pravděpodobně zůstaly z velké části nedotčeny.
„Rusko může vycvičit asi 280 000 rekrutů ročně. Za šest let to dává dohromady téměř 1,7 milionu a za deset let 2,8 milionu lidí s vojenským výcvikem. Díky výcviku v jednotkách, které v současnosti bojují na Ukrajině, budou rekruti těžit z přímých bojových zkušeností,“ uvedli ve studii.
Out now!
Preventing the next War!
co-authored @_schuetzt, @Ce_Moll @dgapev
https://t.co/S8XwVZ8vvz https://t.co/VdoIpHP1TU
Rusko v současnosti dál využívá příjmy z vývozu ropy a plynu k přeměně svého zbrojního průmyslu na válečný. Moskva posílila produkci v některých segmentech a udržela důležité pracovníky ve výrobě a zároveň se jí daří obcházet západní sankce na některé součástky považované za klíčové pro výrobu zbraní, jako jsou mikročipy nebo kuličková ložiska a suroviny. A kromě toho Rusko dováží ve velkém zbraně a munici od svých „věrných“ z Íránu nebo Severní Koreje.
„Rusko čelí menším výzvám než Západ, pokud jde o odolnost společnosti. Ochota společnosti smířit se se ztrátou lidských životů je zjevně velká, protože válka na Ukrajině stála Rusko již přes 250 000 mrtvých a zraněných. A ekonomicky se zdá, že stát je schopen ve financování své války pokračovat,“ konstatovali Mölling a Schütz.
Bude to závod s časem
Němečtí analytici připomněli, že Rusko během dvou desetiletí soustavně prokazuje svou agresivní motivaci. Prezident Vladimir Putin a kremelské elity dlouhodobě ctí ambice obnovit mocné ruské impérium a potlačit vliv NATO a EU. Historické kategorie, ve kterých uvažují, vycházejí z analogií s carskou říší a Sovětským svazem.
„V jejich myšlení existuje Rusko daleko za svými současnými hranicemi a zasahuje do všech míst, kde Rusové kdy žili nebo kde kdy vládlo ruské impérium či Sovětský svaz. Putin nepovažuje hranice stanovené po rozpadu Sovětského svazu za závazné,“ uvedli ve studii.
Evropští členové NATO mají proto podle jejich zprávy jen „krátké časové okno“ na to, aby se mohli na případný ruský útok na území Aliance připravit a Moskvu od takové akce odradit. „Aliance musí být schopna odrazit ruský útok za šest let. Delší časová osa již zvyšuje riziko války,“ vypočítali.
Česko je hysterické a Evropa hrozbou Rusku, reagoval Kreml na Pavla |
Varovali, že spojenci mohou spolehlivě ovlivnit pouze svou vlastní schopnost odstrašování a obrany – nikoli to, zda Rusko chce další válku vést. „Je to Rusko, které definuje časový rámec kombinací dlouhodobé motivace a rostoucí válečné schopnosti. Okno pro případný ruský útok se otevře, jakmile Rusko uvěří, že útok například na pobaltské státy by mohl mít úspěch,“ podotkli.
Aby Západ předešel možné válce, nesmí dopustit, aby se okno příležitosti pro Moskvu vůbec otevřelo. Rusko podle německých analytiků musí uznat konflikt s NATO jako beznadějný od samého počátku a za všech okolností.
K zajištění takového výsledku by ale NATO podle expertů mělo rychle zvýšit svou válečnou schopnost a především to Rusku velmi jasně a zřetelně sdělit. „To je ještě důležitější, protože naděje na změnu motivace ruského režimu nebo na aktivizaci společnosti proti režimu je velmi malá,“ shodli se Mölling a Schütz.
Moskva nesmí zůstat v pokušení
Za obzvlášť důležité analytici považují, aby NATO dokončilo své přeskupení a posílení nejméně rok předtím, než Rusko dosáhne válečných schopností. Totiž aby Kreml „dostal možnost“ včas rozpoznat, že příležitost k úspěšnému útoku na některou z aliančních zemí zkrátka neexistuje. „NATO musí proto během pěti až devíti let dosáhnout takových válečných schopností, aby bylo schopno odradit Rusko od vstupu do války,“ tvrdí.
Russian weapons production growing pretty much exponentially. https://t.co/ygJEpVlUwx
Jakékoli jednotky nebo systémy, které spojenci rozmístí jen krátce před dosažením obnovení ruských sil, totiž s největší pravděpodobností už nebudou mít žádný vliv na ruské úvahy. Jednoduše by Moskva mohla podcenit bojovou připravenost NATO a být v pokušení válku skutečně rozpoutat.
Načrtli pro NATO a členské země pět strategických cest.
Ta první, nazvaná jako „Raději v bezpečí, než litovat“ počítá s velmi rychlou realizací obranných plánů zhruba do dvou let a tedy rychlejším a větším efektem odstrašení. Nevýhodou jsou politicko-ekonomické náklady a vojenské a průmyslové důsledky zrychleného budování armád. Obranný průmysl dostane zakázky na pět až deset let dopředu a bude muset velmi rychle přizpůsobit své výrobní plány a kapacity.
Bude to stát hodně peněz a úsilí, obranné rozpočty spojenců poletí raketově vzhůru, ale riziko případné války omezí na absolutní minimum. Rusko dostane jasný a silný signál, aby si nechalo zajít chuť.
Předseda Vojenského výboru NATO admirál Bauer @CMC_NATO navštívil 🇨🇿 S generálem Řehkou jednali o nových aliančních modelech sil, které mají za cíl udržet mír v Evropě. #WeAreNATO https://t.co/tVQ8l03RtL
Výhodou je, že vysoké obranné výdaje může veřejnost dobře přijmout, protože stále silně vnímá válku na Ukrajině a ruské hrozby. Nevýhodou, že úroveň obranyschopnosti sice rychle vzroste, ale bude ji nutné udržovat delší dobu.
Se zaměřením se na rychlost budou muset armády upřednostnit jednoduchá řešení. Při pořizování techniky bude důležitější raději nakupovat standardizované systémy, které je možné zdokonalovat postupem času. A důležitější bude kvantita před superkvalitou. Vojáci se také budou muset vyrovnat s velmi rychlým přechodem na nové technologie.
Druhá cesta pojmenovaná jako „Kontrola je lepší“, počítá s tím, že zhruba do pěti let by NATO mohlo vybudovat nové kapacity a aplikovat nové obranné plány. Tedy dostatečně včas před tím, než Rusko obnoví své síly. Varianta s sebou nese relativně nižší výdaje, nebo rozložené do delšího období než u první strategie. Projekty lze lépe naplánovat a také sledovat a odškrtávat dosažené cíle. Signál Rusku bude stále dostatečně silný a včasný.
Nevýhodou je, že s poklesem pozornosti věnované válce na Ukrajině bude náročnější veřejnosti zdůvodnit vyšší výdaje na obranu a zbrojení. Riziko války s Ruskem je pro ni na nízké úrovni.
Nové plány odstrašit Rusko jsou drahé. NATO i ČR musí zvýšit výdaje na obranu |
Třetí variantu pojmenovali jako „Hru s ohněm“. Investice do obrany by probíhaly podle časového plánu, který umožní NATO vybudovat vlastní schopnosti dříve, než Rusko dosáhne obnovy svých sil v delším časovém úseku, tedy do deseti let. Výhodou jsou nižší výdaje a rozložené do delšího časového období. A také menší tlak na ozbrojené síly a obranný průmysl.
Jako nevýhodu analytici vidí, že se zvýší pravděpodobnost investic do dlouhodobého vyzbrojování, což s sebou ponese riziko zpoždění budování obranných kapacit.
Vzhledem k tomu, že povědomí o ruském zbrojení bude nízké, bude také obtížné zdůvodnit obranné investice veřejnosti. Rizikem pak bude také možný chybný odhad, jak na tom ruské ozbrojené síly ve skutečnosti budou a s tím související krátký čas na případnou reakci. Riziko střetu s Ruskem bude při této variantě na úrovni střední až vysoké.
1/2
Generál Karel Řehka na velitelském shromáždění: Před rokem jsem tady mluvil o ruské invazi na Ukrajinu. Před několika týdny přibyl nový problém na Blízkém východě. Konflikty, strategické šoky a překvapení se opakují s železnou pravidelností. Nelze spoléhat na věčný mír. https://t.co/XBd7NmjW1e
Čtvrtou variantu pojmenovali analytici příznačně „Vařící se žába“. Počítá s tím, že spojenci začnou masivně investovat do obrany až poté, co se obnova ruských sil projeví a bude probíhat rychleji, než stačí NATO zvyšovat své schopnosti a kapacity.
V takovém okamžiku Aliance bude muset alespoň včas zajistit odstrašující účinek. Výhodou budou nižší výdaje na obranu v současnosti, ale ty se později velmi rapidně zvýší. Pochopení veřejnosti se bude zvyšovat s tím, jak se ruské zbrojení bude stávat stále více nápadné.
Zpoždění investic o zhruba sedm let by mohlo technicky vést tomu, že účinku odstrašení Ruska už nepůjde dosáhnout. A v takové situaci by Moskva mohla být v pokušení zaútočit s argumentem, že chce předejít budování sil NATO. Riziko války by bylo na velmi vysoké úrovni.
A nakonec pátá varianta, označená jako „Do války s armádou, kterou máte“. Ta počítá s tím, že evropští spojenci začnou masivně investovat do obrany až ve chvíli, když už se ruská hrozba naplno projeví a obnova ruské armády bude ve značně pokročilé fázi.
To Moskvě otevře pomyslné okno k válce a Kreml bude mít jasnou motivaci neztrácet čas. Investice do obrany přijdou příliš pozdě na to, aby zajistily odstrašení.
Riziko války bude v takovém případě extrémně vysoké.
Ostatně dvě poslední varianty proto experti označují spíše za strategický risk.
Evropa může získat více času
Bez ohledu na zvolenou cestu existují oblasti, ve kterých může NATO svou pozici vůči Rusku zlepšit.
Podle německých analytiků by NATO mělo co nejefektivněji využít období intenzivních bojů na Ukrajině a oddálit tak chvíli, kdy by Moskva mohla začít s obnovou své armády. Znamenalo by především mohutné zesílení pomoci Ukrajině a to až do takové míry, aby Kyjev měl šanci příštími ofenzívami Rusko porazit.
Přidejme královny na šachovnici. Snyder radí, jak odvrátit pat na Ukrajině |
„To by nejenom dále snížilo bojovou sílu Ruska. NATO by tak mohlo také demonstrovat své odhodlání a doufat, že ruská porážka změní strategii Kremlu,“ uvedli autoři studie. Zároveň však upozornili, že spojenci nutně musí najít maximální rovnováhu mezi podporou Ukrajiny a posilováním vlastních obranných kapacit.
Další možností je pak urychlená spolupráce s Ukrajinou na její integraci do západní obrany a vyzbrojování. Avizované členství v EU a NATO toto spojení dále posílí. Kvůli hranici s Ruskem a Běloruskem bude mít Ukrajina i nadále mimořádný geostrategický význam pro bezpečnost Evropy.
Disappointing...what an empty statement...why are we not focused on helping Ukraine win? Do you think the Russians actually care about a just, durable, sustainable peace? If we don't help Ukraine actually defeat Russia now, we will regret this strategic failure for many years. https://t.co/870eNWJ5XI
Všechny tyto plány jsou ovšem zastíněny obavou, že by Spojené státy mohly omezit svou podporu na obranu Evropy. Evropští spojenci by proto měli dosáhnout vlastních válečných schopností a kapacit, aby vztah s USA byl co možná nejvyváženější. Situace je příznivá a Spojené státy očekávají, že se Evropa stane více soběstačnou.
A velmi zásadní roli může hrát ještě dusivější přiškrcení ruského průmyslu. I přes určité zklamání, že se Rusku daří v některých případech západní sankce obcházet, nabízejí další obchodní omezení příležitost bránit rozvoji ruské válečné ekonomiky.
Sankce je proto podle analytiků nutné velmi důsledně vynucovat a ještě je rozšířit na mnohem obsáhlejší škálu zboží. „Ruská výzbroj není v současné době založena na high-tech systémech, ale na hromadné výrobě. Technologie, která se Západu může zdát zastaralá, pro ruské válčení stačí,“ podotkli autoři studie.
Německo musí udělat „kvantový“ skok
Samostatnou kapitolou je pak podle analytiků německý Bundeswehr, který by měl hrát v obranných plánech evropských spojenců klíčovou roli. Už nyní je totiž zřejmě, že před časem vyhlášená modernizace při současném tempu přijde pro NATO příliš pozdě.
„Německo musí udělat kvantový skok. V co nejkratším čase vystavět Bundeswehr z hlediska personálu, rozšířit výrobu zbraní a zlepšit odolnost. To bude možné pouze tehdy, pokud dojde ke změně mentality ve společnosti,“ uvedli Mölling a Schütz.
Německá vláda by podle nich měla vyhlásit „dekádu pro bezpečnost“. Faktickou desetiletou společenskou smlouvu, která připraví Německo na možné budoucí konflikty a obsahovala by upřednostnění plošných investic do totální obrany země.
A pokud jde o zbraně a techniku, Bundeswehr by se měl podle expertů spolehnout na osvědčené a otestované systémy, které lze rychle vyrábět ve velkém množství.
„Obecně platí, že technická kvalita stávajících zbraňových systémů bude dostatečná k tomu, aby proti Rusku fungovaly adekvátně,“ konstatovali. Jejich další vylepšování pak může pokračovat v čase.
Plánované nákladné projekty nového tanku budoucnosti nebo evropského letounu nové generace totiž vzhledem k ruské hrozbě nebudou k dispozici včas.
Analytici ovšem upozorňují, že i rozšíření výrobních kapacit pro stávající zbraňové systémy od tanků až po rakety potrvá nejméně dva roky. „Německo by proto už nyní mělo objednat veškerý materiál, který potřebuje k úplnému vybavení svých ozbrojených sil, včetně záloh a spotřebního materiálu, jako je munice nebo náhradní díly. Zatímco průmysl získá jistotu investic, Bundeswehr získá lepší ceny,“ tvrdí.
