„Zbrojní průmysl je průmysl jako každý jiný. Zbrojní exportéry je třeba podporovat jako každé jiné,“ uvedl počátkem svého projevu na známém veletrhu IDET (celý projev zde) prezident Miloš Zeman.
Česká republika má zbrojařskou tradici. Už za dob Rakouska-Uherska budovaly české země průmyslovou základnu, z níž později těžil meziválečný zbrojní průmysl. V době studené války patřilo Československo k významným „zbrojnicím“ Varšavské smlouvy.
Jsou viníkem pacifisté? Klíčový byl konec studené války
„Je třeba zabránit opakování toho, co se stalo počátkem 90. let, kdy někteří nejmenovaní pacifisté dospěli k názoru, že náš zbrojní průmysl podstatně omezíme. Důsledkem bylo to, že nám zbrojařské společnosti z celého světa upřímně zatleskaly a obsadily uvolněné trhy,“ prohlásil na veletrhu Zeman.
Útlum zbrojního průmyslu přispěl podle něj k rozpadu Československa. „Vzpomeňme například na Dubnici nad Váhom a další zbrojařské podniky na Slovensku, kde tento útlum vyvolal vysokou nezaměstnanost,“ řekl Zeman.
Ve skutečnosti to byl trochu kruh. Propouštění ve slovenských zbrojovkách vyrábějících těžké zbraně podněcovalo kritické nálady ve společnosti, ale rozdělení státu zasadilo zbrojnímu průmyslu další ránu. Podle historika Jaroslava Láníka z Vojenského historického ústavu (VHÚ) rozpad federace zpřetrhal kooperační a subdodavatelské vztahy a české závody se ocitly bez podstatné části vývojové a zkušební základny.
Zatímco Zeman viní z úpadku československého zbrojního průmyslu - nejen na veletrhu IDET, ale i při jiných příležitostech - „pacifisty“, historik Láník a dnes již zesnulý ekonom Ladislav Ivánek akcentují konec studené války a bipolárního rozdělení světa a úbytek mezinárodního napětí. Grafy propad ve zbrojení koncem 80. a počátkem 90. let ostatně ukazují poměrně přesvědčivě.
Výdaje na zbrojení podle regionů (v miliardách dolarů v hodnotě z roku 2011, do Evropy je řazené i Rusko, resp. SSSR). Zdroj: SIPRI a Global Issues
Láník na webu VHÚ uvádí, že pro rozvinutý československý zbrojařský průmysl hrály klíčovou - negativní - roli snížené poptávky především ze strany SSSR a zemí Varšavské smlouvy, do níž směřovalo 50 % zbrojní výroby. Další pětinu Československo exportovalo do rozvojových států. Moskva tehdy například odřekla už domluvené dodávky letadel a obrněnců včetně tanků.
To zasáhlo především montovny tanků v Martině a Dubnici nad Váhom, do českých podniků se kvůli odlišné struktuře výroby krize přelila trochu později. A politiky postavila před těžký úkol konverze českého zbrojního průmyslu.
„K rozsáhlému omezování zbrojní výroby došlo ve velmi krátkém časovém období tří až čtyř let a toto rychlé snížení zapříčinilo, že zvolené náhradní programy civilní výroby nemohly v žádném případě pokles zbrojní výroby kompenzovat,“ píše Láník.
Rovněž ekonom Ivánek kladl počátek úpadku československých zbrojovek do roku 1988. „Rámec procesu vytváří všeobecné zmírňování mezinárodního napětí ve druhé polovině 80. let, změny světové vojenskopolitické situace, směřující k rozpadu vojenské bipolarity a k zániku koalice států Varšavské smlouvy. K tomu pak přistupují zásadní vnitřní společenskopolitické a sociálněekonomické přeměny,“ napsal v Obraně a strategii v roce 2002.
Trápí export byrokracie? Spíše nedostatek pracovních sil
Prezident Zeman na veletrhu IDET dále uvedl, že licenční politika někdy naprosto nevhodným způsobem omezuje český export do takzvaných bezpečných nebo neembargovaných zemí pod záminkou, že hrozí reexport do zemí už nikoliv tak bezpečných.
„Já na to vždycky říkám: ‚Co je vám do toho? Vy vyvážíte do bezpečných zemí a co s tím ty bezpečné země nadále udělají, to je jejich a nikoliv naše věc.‘ Pokládám toto byrokratické omezení za nejdůležitější překážku našeho zbrojního exportu v současné době,“ řekl prezident.
To, že prezident pokládá byrokracii v exportu za nejdůležitější překážku vývozu zbraní, nicméně nemá oporu v číslech. Zbrojařům se totiž rekordně daří už několikátý rok za sebou (podrobně jsme o tom psali zde).
Přehled českého vývozu vojenského materiálu
Za rok 2016 exportovala podle šéfa zbrojařské asociace Jiřího Hynka ČR zbraně za 18,8 miliard korun, což je rekord. Ještě v roce 2011 to nebylo ani pět miliard, roky 2000-2006 byly ještě výrazně hubenější. Nárůst je to jednoduše obrovský, poptávka po zbraních roste. Ministr obrany Martin Stropnický to připisuje i navazování spolupráce českých zbrojovek s partnery ve světě.
Nárůst exportu zbrojaři čekají i v roce 2017, ale strop, kolik zbraní ČR dokáže vyvézt, vidí někde jinde než prezident. „Nárůst nebude tak velký jako v předchozích letech, neboť se řada firem dostala na strop svých výrobních kapacit. Dalšímu rozvoji brání nedostatek kvalifikovaných pracovníků na trhu práce,“ uvedl podle ČTK šéf zbrojařů Hynek.
Zbrojovka hlásí rekordní tržbyČeská zbrojovka z Uherského Brodu loni dosáhla rekordních tržeb zhruba čtyři miliardy korun, což je více než desetiprocentní meziroční nárůst. Rekordní byl i zisk 600 milionů korun. Za rostoucími tržbami i zisky je růst výroby, loni podnik prodal přes 300 000 zbraní, export se na prodejích podílel 90 procenty, řekl ve středu na tiskové konferenci na brněnském zbrojařském veletrhu IDET generální ředitel firmy Lubomír Kovařík. Zdroj: ČTK |
Hlavními odbytišti zbraní, na kterých v Česku pracuje víc než dvacet tisíc lidí (zaměstnanci firem sdružených do Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu), jsou Irák či USA, zájem o české zboží je i v Alžírsku, Afghánistánu či Brazílii. Celkově roste zájem o polotovary a technologie - trendem ve světě je, že se řada zemí snaží zabezpečit domácí zbrojní výrobu.
Prezident Zeman však mohl zmínkou o komplikacích při exportu narážet na loňskou zprávu časopisu Euro. Podle té patří k největším zájemcům o českou techniku Bulharsko, které ale přeprodává zbraně do Spojených arabských emirátů a Saúdské Arábie, které s nimi podle zdrojů Eura mohou vyzbrojovat islamisty v Sýrii a Jemenu. OSN prověřovala indicie, že několik českých bitevních helikoptér mělo přes Emiráty zamířit do Libye, uvedl časopis.
Česká diplomacie to tehdy odmítla s tím, že Emiráty byly takzvanou koncovou zemí - tedy že se při nákupu techniky zaručily, že ji nepřeprodají nikomu jinému. Takzvaný „End User Certificate“ je při obchodu s vojenským materiálem potřebný, teprve pak žádá licencovaný subjekt o povolení k exportu česká ministerstva obrany, zahraničí a průmyslu a obchodu.
Zdroj iDNES.cz z bezpečnostní komunity uvedl, že zahraniční a bezpečnostní zájmy a ohledy mohou v některých případech prodej techniky zkomplikovat, neděje se tak ale v dramatické míře a na exportu se to příliš neprojevuje.
Jak se prodávají zbraněVývoz zbraní z ČR se řídí platnými českými zákony a mezinárodními standardy, které podle ministerstva zahraničí odpovídají jiným členským zemím NATO a EU. „Ministerstvo zahraničních věcí posuzuje každou žádost o stanovisko k vývozu vojenského materiálu jednotlivě. Do úvahy bere všechny relevantní faktory včetně mezinárodně právních závazků ČR, vliv na situaci v konkrétní zemi a na bezpečnostní situaci v regionu. Každý exportní případ je posuzován z pohledu povahy dodávaného vojenského materiálu a jeho koncového uživatele a zkoumá se i celkový trend vývozu jednotlivých položek,“ uvedlo pro iDNES.cz ministerstvo. MZV je jen jedním z orgánů zapojených do schvalování exportu zbraní. Licenční řízení spadá ze zákona do gesce Licenční správy ministerstva průmyslu a obchodu. Dalšími dotčenými orgány jsou ze zákona ministerstvo zahraničí, ministerstvo vnitra a v případě významného vojenského materiálu ministerstvo obrany. |
