Od loňského jara jde již o šestý prokázaný případ této bakteriální infekční nemoci, na kterou v minulosti umírali zejména kojenci postižení hrtanovou formou záškrtu. Lékaři proto upozorňují, že očkování z dětství nechrání před nákazou celoživotně, a doporučují přeočkování v dospělosti.
Když loni v dubnu odhalili lékaři respirační formu záškrtu u starší ženy z Vysočiny, která se nakazila od domácího zvířete, šlo o raritu. Byla totiž první českou pacientkou po 27 letech. I tato žena měla imunitu oslabenou chronickými nemocemi, ale postihla ji faryngeální forma záškrtu, což znamená že bakterie napadla její nosní sliznici. Tato forma se obvykle projevuje postižením sliznic dutiny ústní nebo nosu.
Pacientku se záškrtem infikovalo domácí zvíře, vyléčila ji antibiotika |
Z pěti loňských pacientů včetně dvou dětí z Moravskoslezského kraje se jen zmíněná žena nakazila respirační formou, další čtyři měli kožní formu záškrtu tak jako letošní pacient. Onemocnění způsobily dva druhy bakterií: Corynebacterium diphtheriae, která se přenáší hlavně z člověka na člověka, a Corynebacterium ulcerans, kterou mohou přenášet i zvířata.
Případy přenosu bakterie vylučující toxin způsobující záškrt ze zvířete na člověka nejsou podle odborníků v Evropě časté. Většinou se nakazí lidé se sníženou imunitou nebo neočkovaní.
“V Česku byl poslední případ nákazy zaznamenán v roce 1995, poté až v dubnu 2022. Poslední dvě úmrtí evidována v Československu jsou z roku 1969. Výskyt záškrtu u nás značně omezilo povinné očkování dětí, které začalo už v roce 1946,“ připomněla zástupkyně vedoucího Oddělení epidemiologie infekčních nemocí Státního zdravotního ústavu Kateřina Fabiánová.
Přeočkování co deset let
Fabiánová podotkla, že očkování je stále nejlepší prevencí a české děti dostávají podle vyhlášky postupně čtyři dávky vakcíny, poslední mezi desátým až jedenáctým rokem života. Účinnost vakcíny se udává od 94 do 100 procent, naočkované jedince ale nemusí chránit před nákazou až do konce života.
„Výsledky mezinárodní studie ukázaly významný nedostatek protilátek proti záškrtu u lidí ve věku 40 - 49 a 50 - 59 let ve většině z osmnácti hodnocených evropských zemí. Jde o následek poklesu postvakcinační imunity,“ uvedla epidemioložka Fabiánová. Světová zdravotnická organizace a Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí proto doporučují přeočkování proti záškrtu každých deset let.
Protože v Česku ale není dostupná monovakcína proti záškrtu, mohou si dospělí zájemci zvolit například trojkombinaci očkování proti záškrtu, tetanu a černému (dávivému) kašli, neboli pertusi. Tato trojkombinace se doporučuje i těhotným ženám.
Pro některé lidi může být překážkou, že tato vakcína není v dospělosti plně ani částečně hrazená z veřejného zdravotního pojištění. Přeočkování české dospělé populace proti záškrtu přitom loni navrhovala expertní pracovní skupina NIKO. Ve svém návrhu doporučuje přeočkování proti záškrtu minimálně ve věku 25 let a 40 let, případně jako součást pravidelného přeočkování proti tetanu.
Do Austrálie se vrátil záškrt. Nakazily se dvě malé děti, nebyly očkované |
Češi by se měli podle lékařů přeočkovat alespoň v případě, že cestují do zemí, kde je záškrt častější, například v Indii či Lotyšku. Loni ale hlásily výskyt záškrtu také mnohé evropské země, například Rakousko, Belgie, Německo, Francie, Itálie, Nizozemsko, Norsko, Španělsko, Velká Británie a Švýcarsko.
Diftérie může mít různé klinické formy a při včasném záchytu bývá dobře léčitelná antibiotiky. Kožní forma difterie se většinou projevuje nebolestivými otoky až vředy, které se špatně hojí.
Respirační formy začínají nejčastěji horečkou, slabostí, bolením v krku, časem se na sliznici objevují běložlutá místa - pablány, které nelze odstranit bez porušení tkáně. Hrtanová forma záškrtu bývala obávaným onemocněním u malých dětí. Začínala sípáním, štěkavým kašlem a pokračovala šířením pablán do dolních dýchacích cest a otoky, což vedlo až k zadušení. „Pokud není nakažený včas léčen, toxin se dostává do krve a poškozuje buňky srdce, ledvin i některá nervová vlákna,“ uvedla Fabiánová.
