Pacientka z Vysočiny má záškrt, nemoc v ČR nebyla zachycena od roku 1995

V České republice se po sedmadvaceti letech objevila raritní forma záškrtu. O nálezu informovaly Státní zdravotní ústav a Krajská hygienická stanice v Jihlavě. Nakazila se pacientka z Vysočiny, s onemocněním byla hospitalizována. Bakterie se na ni zřejmě přenesla z domácího zvířete.

ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

„Vzorek jsme dostali do naší laboratoře 20. dubna a bylo potřeba několik dnů specializované práce, aby byl izolovaný materiál použitelný pro další vyšetření. Jde o v České republice ojedinělý záchyt tohoto typu bakterie,“ uvedla vedoucí Národní referenční laboratoře pro pertusi a difterii Státního zdravotního ústavu (SZÚ) Jana Zavadilová.

Záškrt začíná bolestí v krku a polykacími potížemi. Může skončit smrtí

„Paní začínala mít velké zdravotní problémy, proto navštívila svého praktického lékaře. Protože příznaky byly už opravdu velké, lékař ji okamžitě poslal do nemocnice. Tam jí vyšetřili, odebrali vzorky a nasadili antibiotika. Dnes už je v domácím ošetřování, ale stále pod dohledem lékařů,“ přiblížila mluvčí krajské hygienické stanice v Jihlavě Jana Böhmová.

Zdrojem záškrtu (difterie) je kontakt s bacilonosičem. Tím může být i zvíře, přičemž se infekce šíří kapénkami, podobně jako například rýma. Vzácněji se přenos nákazy děje stykem s kontaminovanými předměty. Souviset ale může i s cestami do zahraničí a kontaktem s infikovanou osobou.

„V České republice se difterie již řadu let nevyskytla, nicméně v Evropě jsou jednotlivé případy záškrtu hlášeny každý rok,“ upozorňuje zástupkyně vedoucího Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ Kateřina Fabiánová.

Hygienici hledají kontakty, posílají je na výtěr

K nákaze došlo u pacientky s jiným chronickým onemocněním. Podle odborníků zřejmě nesouvisí s cestováním do zahraničí ani kontaktem s nakaženým cizincem.

Záškrt (difterie)

• Záškrt může mít různé klinické formy a při včasném záchytu bývá dobře léčitelný antibiotiky.
• Nejčastěji začíná horečkou, slabostí a bolením v krku, časem se pak na sliznici objevují běložlutá napadená místa. Ta se pak mohou šířit.
• Hrtanová forma záškrtu bývala obávaným onemocněním u kojenců a malých dětí. Začínala sípáním a štěkavým kašlem, napadená místa se šířila do dolních dýchacích cest. Mohlo pak dojít k zadušení.
• Nosní forma infekce je mírnější a projevuje se krvavou nebo hnisavou sekrecí a bílými místy v nosní sliznici.
• Touto formou záškrtu pravděpodobně trpěl i německý maršál Erwin Rommel. Traduje se, že kvůli infekci z afrického bojiště odjížděl opakovaně na léčbu do Berlína.
• Kožní forma záškrtu se projevuje nebolestivými otoky až vředy, které se špatně hojí.

„Předpokládaným zdrojem infekce je domácí zvíře, které rodina chovala,“ informovala ředitelka SZÚ Barbora Macková. Potvrdit by to měly další testy.

Po nahlášení pozitivního laboratorního výsledku zahájili hygienici na Vysočině epidemiologické šetření.

„Spočívá ve zjišťování zdroje infekce a cesty přenosu a dohledávání všech rizikových kontaktů, které s pacientkou byly ve styku,“ uvedl ředitel KHS Jan Pečinka.

„Tyto osoby nyní sledují svůj zdravotní stav a jsou v péči svého praktického lékaře. Podrobí se klinickému vyšetření a nasopharyngeálnímu odběru (výtěr z nosu – pozn. red.),“ doplnila ředitelka protiepidemického odboru KHS v Jihlavě Hana Pavlasová.

Výskyt záškrtu je v České republice velkou vzácností. Poslední známý případ pochází z roku 1995. Naposledy na tuto nemoc lidé v Československu zemřeli v roce 1969. Onemocnění se podařilo vymýtit povinným očkováním, které začalo v roce 1946.

„Riziko nákazy se obecně zvyšuje s věkem, s poklesem ochranných protilátek po očkování, a většinou má souvislost s kontaktem s neočkovanými osobami,“ dodala Fabiánová.

„Je na místě uklidnit veřejnost, protože jde opravdu o raritní případ. V České republice je mezi povinná očkování zařazeno právě i očkování proti záškrtu a máme dobře proočkovanou populaci,“ zdůraznila Barbora Macková.