„To, že neumí česky, je pro ně velká překážka, protože podle školského zákona musí školy u cizince - uchazeče o přijetí ověřit znalost českého jazyka, zda je schopen se vzdělávat,“ uvádí Renata Schejbalová, předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií ČR.
Ukrajinci, kteří přijeli do České republiky a chtějí nastoupit na střední školu, musí splnit stejné povinnosti jako jiní cizinci. Podle opatření v oblasti školství v souvislosti s děním na Ukrajině, které přijala vláda, mohou sice uchazeči plnit zkoušky z matematiky v angličtině nebo ukrajinštině, u pohovoru ale musí prokázat, že umí česky.
Mladiství, kteří uprchli před válkou, tak měli na naučení jazyka jen několik týdnů. Pro mnohé z nich to podle Schejbalové mohlo představovat důvod, proč přihlášku nepodali. Hrozí tak, že velká část z nich v dalším stupni vzdělávání pokračovat nebude.
Ministerstvo školství uvádí, že jde o standardní postup. Ukrajincům se sice může prominout zkouška z češtiny, pohovor je ale nutný. „Schopnost vzdělávat se v českém jazyce se ověřuje pohovorem ověřujícím znalost českého jazyka v elementární úrovni, která je nezbytnou pro vzdělávání uchazeče v daném oboru,“ vysvětluje mluvčí resortu Aneta Lednová.
Ukrajinci v českých třídách: pravidla pro výuku nejsou, učitelé čelí výzvám |
Váleční utečenci z Ukrajiny měli možnost se na střední školy hlásit do úterý. Podle dat Cermatu k úternímu poledni jich podalo přihlášku 550. Ministerstvo školství odhaduje, že by se jich na středních školách mohlo vzdělávat kolem 25 tisíc. Přesné počty těch, kteří by se na střední školy mohli hlásit, známy nejsou.
Jazykové kurzy pro mladé Ukrajince
Vláda připravuje jazykové kurzy, které mohou pomoci přijatým žákům. „Ministerstvo avizovalo, že připravuje dotační výzvu právě na organizaci intenzivních jazykových kurzů pro mladé Ukrajince ve věku 14 až 18 let. Cílem těchto kurzů bude výuka češtiny a příprava na zahájení středoškolského studia od září 2022,“ uvádí Lednová.
Do výzvy se mohou dle ministerstva zapojit i samotné střední školy a během prázdnin pomoci přijatým žákům s osvojováním češtiny.
Schejbalová tvrdí, že by bylo vhodné, kdyby mohli Ukrajinci prokázat znalost jazyka později. „Domnívám se, že by pro ukrajinské uchazeče bylo lepší, kdyby nejprve absolvovali intenzivní kurz výuky češtiny a zkoušku skládali třeba koncem srpna nebo v září,“ říká.
Možností, kterou vláda ve vyhlášce popisuje, je třída určená jen pro Ukrajince. O tom, že by některé gymnázium sáhlo k této možnosti, předsedkyně Schejbalová neví. „A vzhledem ke kapacitě gymnázií, která je většinou naplněna, o tom pochybuji. Spíš budeme zařazovat ukrajinské žáky do tříd.“ Ministerstvo uvádí, že preferuje integraci žáků do českých tříd.
Minimální zájem v Praze
Podle ředitelů středních škol v Praze se dosud přihlásili spíše jen jednotlivci. Důvodem jejich nízkého počtu jsou zejména neznalost češtiny, chybějící znalosti v daných oborech či nedostatek kapacity škol, uvedli v úterý ředitelé.
Například na Masarykově střední škole chemické v Praze 1 by podle jejího ředitele Jiřího Zajíčka musel uchazeč zvládnout rozhovor nad textem, ve kterém by se ověřilo zvládání alespoň minimální úrovně obecné češtiny a navíc přírodovědné a matematické terminologie v češtině. Přijetí do vyšších ročníků škola neumožňuje kvůli zásadám bezpečnosti práce v chemických laboratořích. Ředitel zatím nezaznamenal ani žádné zájemce.
Uprchlických dětí je víc než lavic. Školám docházejí kapacity i učitelé |
Podle informací ředitelky Zdeňky Bednářové z Gymnázia Budějovická v Praze 4 je zájem uprchlíků o jednotné přijímací zkoušky (JPZ) na jednotlivých školách v řádu jednotek žáků. Konkrétně na Gymnáziu Budějovická, které nabízí osmiletý a šestiletý obor, se ke zkouškám nepřihlásil nikdo, řekla. Do vyšších ročníků podle ní škola přijala dosud tři Ukrajince. Dodala, že kapacita školy už je téměř zaplněná.
Zkoušky na čtyřleté obory budou probíhat 12. a 13. dubna, na víceletá gymnázia 19. a 20. dubna. Standardní lhůta pro podání přihlášek k nim vypršela 1. března. Podle Cermatu se do té doby přihlásilo 103 tisíc zájemců o maturitní obory, z toho 79 633 na čtyřleté obory a zbytek na šestiletá a osmiletá gymnázia.
