Takovou možnost by rád využil i Miroslav Elbert, kterého místo cizích jazyků více zajímají manuální práce v dílnách či základy elektrotechniky.„Němčinou si při sestavování auta na ovládání nepomůžu, znalostmi elektrotechniky ano,“ smutní sedmák z Prahy.
Připravované návrhy podporuje i učitelka angličtiny ze Základní školy K.V. Raise Lázně Bělohrad Pavlína Štěpánková. „Jsem pro, aby nebyl druhý cizí jazyk povinný. Zároveň je jasné, že pokud se postaví němčina či ruština proti sportovním nebo jiným podobným volitelným předmětům, málokdo si bude chtít ‚komplikovat‘ život dalším plnohodnotným předmětem, jako je druhý cizí jazyk,“ myslí si.
S připravovanou změnou ale nesouhlasí zástupkyně ředitelky pro jazykové vzdělávání ze Základní školy Angel Marie Horčičková. Soudí, že by se jednalo o krok zpět. „Jsme malá země ve střední Evropě, jazyková vybavenost je velkou výhodou pro život, práci a cestování v našem multikulturním světě. Pokud budeme jazyky učit komunikativním způsobem a nebudeme děti odrazovat nadměrným důrazem na gramatiku a lpěním na překladech, pro toto opatření nevidím důvod,“ říká.
Menší skupiny a zkvalitnění výuky, chce ministr
Každý rok si šesťáci za rady svých rodičů volí druhý cizí jazyk. K angličtině mají obvykle na výběr z němčiny, případně i ze španělštiny, francouzštiny či ruštiny. Volbu často ovlivňují preference pozdější střední školy či zaměstnání, a to i s ohledem na blízké evropské sousedy.
Druhý cizí jazyk si školáci volí povinně už devět let. Učitelská bible, jak se jinak RVP přezdívá, ale s touto možností od září 2024 nepočítá. Ministerstvo školství totiž zahájilo revizi dokumentu, kterým se řídí výuka na všech základních školách. Nyní je na samotné veřejnosti, aby připomínkovala hlavní směry reformy, a to do 21. dubna.
Boom individuálního vzdělávání. Přibývá komunitních škol i domácí výuky |
„Revize Rámcového vzdělávacího programu je na začátku diskuze, je to návrh, o kterém se diskutuje. Snahou je pomoci zejména dětem se specifickými poruchami učení či velmi slabým žákům, aby jeden cizí jazyk zvládli lépe, jak ukazuje praxe ve školách,“ sdělil redakci iDNES.cz ministr školství Petr Gazdík.
Kolik cizích jazyků by se měly děti na základní škole povinně učit?
Slibuje si od toho i menší skupiny zájemců o druhý jazyk, a tím i zkvalitnění samotné výuky. Změny by se měl dočkat i počet žáků - dosud bylo pro zahájení výuky potřeba nejméně sedm dětí. Gazdík si umí představit i menší skupinky.
„Ideální spodní hranice je samozřejmě individuální výuka, tu ale škola nabízet nemůže. Ale třeba 5 žáků je za mě přijatelné minimum,“ říká.
Dáme žákům možnost volby, těší experty
Chystané změny kvitují i experti z praxe. „Podle mého názoru to dává žákům možnost volby, aby v případě, že nemají předpoklady ke zvládnutí dvou cizích jazyků, se mohli věnovat dobře jednomu do větší hloubky a zvládli ho tak, že ho mohou používat,“ těší Luboše Zajíce, prezidenta Asociace ředitelů základních škol.
Přesto se nebojí, že by rázem o druhý cizí jazyk na základních školách nebyl zájem. Věří, že ho budou chtít nejenom rodiče dětí, ale i žáci.„Uvědomují si, že jazyky jsou v dnešní době pro určitá povolání a oblasti nezbytné,“ dodává Zajíc.
Jeho kolega předseda Unie školských asociací Jiří Zajíček nikdy nepovažoval dva jazyky na základní škole za šťastné řešení. „Ne všichni žáci jsou jazykově nadaní. Také návaznost na výuku na střední škole není vždy možná. Část škol druhý cizí jazyk nevyučuje nebo je to jiný jazyk, než se učili na základní škole,“ štve Zajíčka.
Zajíc ještě doplňuje, že by tak děti měly získat možnost vybrat si jiný předmět, který pro ně bude zajímavější z profesního hlediska. Paleta možností, z níž by si vybíraly, se teprve ladí. „Z velké části by to mělo směřovat například k praktickým činnostem a podobně,“ myslí si.
Jedničkáři nakonec pracují pro trojkaře. Nechtějte být třídním premiantem |
Podle učitelky Štěpánkové z Lázní Bělohrad by ve výběru měl naproti jazyku stát plnohodnotný předmět. „Například matematika v praxi, semináře z přírodních věd a jiné. Zkrátka aby si dítě už rovnou určilo cestu, kterou se chce více ubírat a rozvíjelo se tím směrem,“ vysvětluje.
Její kolegyně pak vyslovily obavu, aby malý zájem o další cizí jazyky na základních školách nesnížil i počet učitelů těchto předmětů, čímž by se obecně zmenšila i poptávka po studiu jazykových oborů nejen na pedagogických fakultách vysokých škol.
„Já se taky ještě obávám toho, co bych mohla vyučovat, když zruší druhý cizí jazyk, protože mi tento jazyk v současnosti tvoří polovinu úvazku,” bojí se jedna z kolegyň.
„Považuji za důležité znát alespoň dva cizí jazyky. Já sama se domluvím kromě angličtiny také německy a italsky, učila jsme se i francouzsky a španělsky. Pokud ale někoho víc baví technické věci a má pro ně nadání, nemá pro něj smysl, aby se trápil nejen s jedním cizím, ale hned se dvěma jazyky. Pokud se člověk učí něco, co ho nebaví a ani nebude v životě potřebovat, je to zbytečně vynaložená snaha pro žáka i učitele,“ myslí si matka prvňačky Eva Horčičková.
Svoji dceru vede podobným směrem, jakým se kdysi sama vydala. Přestože je její ratolest teprve v první třídě základní školy, učí se už anglicky a německy. „Čím dříve u dětí začneme s výukou jazyků, tím méně práce budou mít v budoucnosti. Známe to sami. V dospělosti už nám ty znalosti do hlavy sami nenalezou,“ směje se Eva Horčičková.
Největší změny za posledních dvacet let
Odebráním druhého cizího jazyka z palety povinně volitelných předmětů ale revize „učitelské bible“ nekončí. Mnohasetstránkový dokument by měl změnit podobu na digitální nástroj, který bude učitelům kdykoliv k dispozici k praktickému použití.
Vzdělávací obsah by měl navíc žáky zavazovat k takzvanému nepodkročitelnému minimu, které budou muset umět všichni napříč republikou, a rozšiřující části, které se mohou věnovat podle nadání a výběru. Dosáhnout by tak měli jasně dané úrovně ve dvou gramotnostech a sedmi klíčových kompetencích.
Gramotnosti a klíčové kompetenceGramotnosti
Gramotnost znamená schopnost praktického uplatnění znalostí v rozmanitých životních situacích. Zvyšování dovedností v oblasti základních gramotností vytváří předpoklady k úspěšnému celoživotnímu učení i k tomu, aby žáci a mladí lidé zažívali úspěch ve škole i v pracovním životě. Klíčové kompetence
Klíčové kompetence představují funkční propojení znalostí, dovedností, hodnot a postojů. Nejsou vázány na jednotlivé předměty, ale jsou nadoborové. Rozvíjejí se v průběhu celého života, a to nejen ve škole. Jsou obtížně kvantitativně měřitelné. Zdroj: MŠMT |
Další zásadní změnou by bylo pravidelné testování znalostí dětí. Školy by samy testovaly v pátém, sedmém a devátém ročníku znalosti. Paralelně k tomu by resort školství ověřoval na konci prvního (5. třída) a druhého (9. třída) stupně, jestli žáci dosáhli takových znalostí a dovedností, jaké jim měli učitelé předat.
Kromě již zmíněného připomínkování, které skončí 21. dubnem tohoto roku, by měla být „bible“ pro základní školy hotova na začátku roku 2023 a v září pak i oficiálně vydána. První školy podle revidovaného programu začnou učit v září 2024, všechny ostatní o rok později.
Matematika je moc těžká, z angličtiny prolezu. Maturanti volí snazší cestu |
