Ruský prezident v pondělí uznal nezávislost dvou separatistických republik na východě Ukrajiny a pak tam vyslal ruské jednotky. Celý svět nyní s napětím sleduje situaci a eskalaci konfliktu mezi oběma zeměmi.
Podle exministra Lubomíra Zaorálka zlom v událostech nastal právě v pondělí, kdy Putin vystoupil se svým projevem „Celé se to dostalo na jinou úroveň, protože Putin ve svém vystoupení upřel Ukrajině právo státnosti a nezávislosti,“ popsal politik. Podle něj se tak ukázalo i několik dalších věcí, například to, že svět bude čelit daleko hlubší a dlouhodobější krizi, která nemá rychlé řešení.
„Je to velmi agresivní krok ze strany Ruska, kdy došlo k porušení mezinárodních norem a mezinárodního práva. Do značné míry to ukončilo úvahy o tom, že by konflikt na východě Ukrajiny měl diplomatické řešení,“ uvedl exministr zahraničí Tomáš Petříček.
Připomněl, že Rusko porušilo i své vlastní historické závazky. „V roce 1994 se jako jeden z garantů územní celistvosti Ukrajiny zavázalo zachovat její hranice v té podobě když se rozpadl Sovětský svaz,“ uvedl. „Uznání nezávislosti obou separatistických republik ze strany Ruska poslalo k ledu jakékoliv možnosti naplnění Minských dohod a jednání o ukončení osm let trvajícího konfliktu,“ míní Petříček.
Současný premiér Petr Fiala v souvislosti s konfliktem uvedl, že Evropa je krok od války. Podle exministrů k ozbrojenému konfliktu může dojít, pokud se Rusko nezastaví na území separatistů. „Věřím, že je zde možnost situaci deeskalovat, aby se předešlo rozsáhlému konfliktu. Ale z ruských vyjádření je zřejmé, že situace nemusí končit okupací jen východních regionů Ukrajiny,“ varoval Petříček.
Pokud se chceme předejít přímému konfliktu, tak Západ nemá moc jiných možností, než používat vůči Rusku ekonomické nástroje. Jsem přesvědčen, že si nikdo nepřeje ozbrojený konflikt mezi Ruskem s evropskými státy potažmo Spojenými státy. Konflikt dvou jaderných velmocí je nebezpečná záležitost pro nás pro všechny.
Tomáš Petříček
Obdobně možnou černou budoucnost naznačil i Zaorálek. „Kam až sahá ambice Putina je těžké odhadnout a je těžké odhadnout, co jsou jeho další kroky. My je v tuto chvíli neznáme, ale je evidentní, že to Rusové mají promyšlené. V jistém ohledu se dá říct, že můžeme být krok od války, protože není pochyb o tom, že Putin je připraven použít armádu, protože to je jeho nejsilnější karta, kterou má,“ uvedl Zaorálek.
„Putin zinscenoval velké divadlo, nemám ale dojem, že by mělo dojít k válce, protože není blázen,“ poznamenal naopak Karel Schwarzenberg. Vyhrocení konfliktu podle něj nešlo nijak zabránit. Zároveň uvedl, že doufá, že se všichni poučili z roku 2014, kdy Rusko anektovalo Krym.
Prostor pro diplomacii
Podle exministrů a politiků je však stále ještě prostor na diplomatické řešení situace. Nabídku vyřešit situaci takovou cestou zapakoval ve svém projevu v úterý také americký prezident Joe Biden. USA a jejich spojenci prý zůstávají otevření diplomacii, „pokud je seriózní“.
Normandský formát jsou jednání, ve kterých Francie s Německem zprostředkovávají rozhovory mezi Ukrajinou a Ruskem s cílem ukončit od roku 2014 se vlekoucí konflikt na východě Ukrajiny. Poslední takové setkání se odehrálo v prosinci 2019 v Paříži. |
„Musíme trvat na tom, že budeme hledat prostor pro diplomatické řešení. Ale je evidentní, že nyní zřejmě na takových snahách moc nesejde. Putin je totiž odhodlán dotáhnout situaci tam, kam chce. A to ani nevíme kam,“ poznamenal Zaorálek. Podle něj jsou kroky Ruska promyšlené a Rusové jsou připraveni na vše, třeba i otevřený konflikt. Naopak zbytek světa situaci podle něj podcenil.
Bývalý český politik Jan Kavan připomněl, že by se měla obnovit jednání v normandském formátu. „Všichni by se nyní měli soustředit na nalezení úspěšného diplomatického řešení. To znamená obnovit jednání v normandském formátu. Hledat možnost jak oživit Minské dohody v nějaké upravené formě. Usilovat o neutralitu Ukrajiny garantovanou Ruskem, USA a OSN,“ popsal.
Sankce pro Putina?
Evropská unie proti Moskvě ohlásila balík sankcí. Ty zasáhnou vysoce postavené činitele včetně ministra obrany Sergeje Šojgua, velké banky a firmy obchodující s neuznanými republikami na východě Ukrajiny. Sankce přijaly i další země, například Británie, Japonsko či Austrálie. Řada zemí je připravena opatření stupňovat, pokud Rusko zahájí plnohodnotnou invazi.
Právě v souvislosti se sankcemi Evropské unie uvedla eurokomisařka Věra Jourová, že by podle ní měl být na seznamu také ruský prezident Vladimír Putin. Fakt, že Putin na unijním seznamu chybí, je projevem slabosti než diplomatického umu, řekla místopředsedkyně Evropské komise Hospodářským novinám.
 |
Její názor sdílí i Petříček. „To, že na seznamu sankcí chybí přímo Vladimir Putin, naznačuje, že si EU chce nechat prostor pro možná další diplomatická jednání, ale nejsem přesvědčen, že tato jednání mohou k něčemu vést a Putin by na tom seznamu měl být. On je hlavním strůjcem kroků, které Rusko podniká,“ uvedl. Sankce vnímá jako jasnou reakci. Ponechávají podle něj ale také jistý prostor pro možná další jednání, jak předejít ještě širší eskalaci.
Naopak podle Zaorálka má své důvody, že jméno Putina na seznamu není. „My nemůžeme úplně zablokovat diplomatická jednání, nemůžeme úplně suspendovat hlavního představitele státu, protože on je ve skutečnosti jediným klíčem k vyjednávání do budoucna,“ popsal bývalý ministr.
Podle něj není jiná možnost než zvolit sankce. A to i přesto, že na ně mohou být Rusové připraveni. Ruští představitelé již uvedli, že západní sankce jsou předvídatelné. Sankční nátlak podle nich nemůže změnit ruskou politiku a ovlivnit odhodlání Ruska hájit své zájmy.
Odpojení od mezinárodního platebního styku? Ve hře jsou další protiruské sankce |
„Sankce jsou tradičně to jediné, co máme. Nejzásadnější mi připadá rozhodnutí o zastavení certifikace Nord Stream 2,“ poznamenal s tím, že význam by také mělo odstřižení Ruska od systému pro mezinárodní platby SWIFT. „To je ten nejsilnější nástroj, který by mohl učiniti Rusům významnější problémy,“ dodal.
Naopak podle Kavana Sankce nikdy nic nezmění. „Plošné sankce jen způsobí větší problémy běžným občanům. Cílené sankce na jednotlivé politiky si myslím, že Rusko ustojí. Dřívější sankce pomohly Rusku se stát více soběstačným. Také může očekávat pomoc od Číny, která se k sankcím nepřipojí,“ poznamenal s tím, že nyní by se mělo spíše „méně vyhrožovat a více přemýšlet“.
Ukrajina byla podle Zaorálka vždycky pro Putina klíčová. Nyní je podle něj nejdůležitější, jak se Ukrajině podaří udržet jednotnou pozici. „My sami z vlastní historie moc dobře víme, jak těžké je udržet vnitropolitickou jednotu. Je nyní důležité, aby Ukrajina udržela tu svou. Rozhodně to není lehký úkol,“ dodal.
Ministři zahraničních věcí
|
