Spalničky se šíří celou Evropou. Běžně se tato nemoc vyskytuje ve státech s nízkou mírou proočkovanosti jako Belgie, Bosna a Hercegovina, Francie, Gruzie, Itálie, Kazachstán, Rumunsko, Srbsko nebo Ukrajina. Podmínkou spolehlivé kolektivní ochrany je 95procentní proočkovanost populace dvěma dávkami vakcíny.
Spolehlivou proočkovanost splňuje pouze šest evropských zemí - Slovinsko, Slovensko, Švédsko, Chorvatsko, Island a Portugalsko. Česko sice patří mezi země, kde se spalničky díky proočkovanosti běžně nešíří. Potřebné hranice proočkovanosti však u dětí dosáhlo naposledy v roce 2014. Podle odborníků je vina na straně rodičů, kteří očkování svých dětí z nejrůznějších důvodů odmítají.
Podle Státního zdravotního ústavu lékaři od začátku roku do 10. března evidovali 231 případů nákazy spalničkami, což je víc než za celý loňský rok. Podle odborníků by počet nakažených mohl ještě zásadně narůst. Riziko nákazy se zvyšuje častějším kontaktem s lidmi.
„Jediným zdrojem infekce spalniček je nemocný člověk, a to zejména v období od prvních příznaků onemocnění do čtvrtého dne od výsevu vyrážky. Dle našich zkušeností více než jedna třetina lidí se zdokumentovanou vakcinací, ať už jednou, nebo dvěma dávkami vakcíny, nemá v současné době dostatečnou hladinu protilátek,“ upozorňuje Aneta Medonosová z laboratoře Synlab.
Hladina postvakcinačních protilátek je mimo jiné ovlivněna stavem imunitního systému každého jednotlivce a v průběhu času může dojít k tzv. vyvanutí imunity neboli vymizení protilátek.
Zjistěte si protilátky, radí odborníci
Kromě těch, kteří spalničky v minulosti prokazatelně prodělali, jsou ohrožení jak lidé narození do roku 1969, kdy proti této nemoci plošná vakcinace neexistovala vůbec, tak ročníky 1969–1981, kdy se plošně očkovalo jednou vakcínou, i ti narození po roce 1982, kdy byla zavedena vakcinace dvoudávková.
Více autistů našla největší studie mezi neočkovanými. Příběhy ale děsí dál |
„Nákazou nejsou ohroženy pouze osoby, které spalničky v minulosti prokazatelně prodělaly. Všichni ostatní by si v rámci prevence a podpory kolektivního zdraví měli nechat krevním testem zjistit hladinu protilátek v těle,“ doporučila Medonosová. Povědomím o množství protilátek lze navíc předcházet zbytečnému přeočkování.
Onemocnění se projevuje slabostí, bolestí svalů, kloubů, teplotou, zánětem spojivek, nechutenstvím, rýmou a kašlem. Inkubační doba nemoci trvá až dva týdny, infikovaní jedinci se tak mohou volně pohybovat na veřejnosti. Za dva až čtyři dny od prvních projevů se na vnitřní straně tváří v oblasti stoliček mohou objevit bělavé skvrny a následně dojde k výsevu vyrážky, která bývá doprovázena teplotami kolem 39 °C.
Na léčbu spalniček dosud neexistuje lék, léčit lze pouze příznaky onemocnění, se samotnou infekcí se však tělo musí vyrovnat samo. To je pro organismus velice náročné, a ne vždy se s chorobou úspěšně vypořádá. Pacient by měl být v každém případě izolován, pít dostatečné množství tekutin a užívat léky pro srážení teploty.
Historie
|