Více autistů našla největší studie mezi neočkovanými. Příběhy ale děsí dál

aktualizováno 
Očkování nezpůsobuje autismus. Nová studie, která sledovala více než půl milionu dánských dětí, dokonce ukázala, že děti s očkováním mají mírně nižší výskyt této poruchy. Rozdíl byl statisticky zanedbatelný. Vědci varují, že mýtus o vakcínách a autismu navzdory důkazům stále přetrvává. Na vině jsou i média.

Nová studie dánských vědců mapovala skupinu očkovaných a skupinu neočkovaných dánských dětí (celkem přes 657 tisíc). Mezi očkovanými nebyl vyšší výskyt dětí s poruchou autistického spektra. Studie tak znovu potvrdila to, co od roku 1998 zjistily už desítky studií: mezi vakcínou MMR a autismem není žádné pojítko. | foto: Hviid, 2019, Cochrane Library, NEJM, koláž: Pavel Kasík, Technet.czProfimedia.cz

Vakcína MMR proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám nijak nezvyšuje riziko autismu. K tomuto závěru od roku 1998 došlo už minimálně dvacet velkých vědeckých studií popisujících dohromady přes 14 milionů měření.

K těmto studiím nyní přibyla nová, dosud největší. Ve vědeckém časopise Annals of Internal Medicine ji publikoval tým doktora Anderse Hviida. Ten se mimochodem podílel i na podobné dánské studii z roku 2002, o které jsme psali v nedávném článku.

Nová studie je zatím největší jednotlivou epidemiologickou studií, která vyšetřovala, zda existuje souvislost mezi očkováním a autismem. Sledovala všechny dánské děti narozené v letech 1999 až 2010. Celkem studie zahrnuje údaje o 657 tisících dětí.

Studie vycházela z dat o 657 461 dánských dětech narozených mezi lety 1999 a...

Studie vycházela z dat o 657 461 dánských dětech narozených mezi lety 1999 a 2010

Studie ukázala, že není vztah mezi vakcínou MMR a rizikem autismu

Stručná odpověď na výzkumnou otázku zní: ne, souvislost mezi vakcínou MMR a rizikem autismu v naměřených datech neexistuje. To odpovídá i dříve naměřeným údajům: zatím žádná studie na světě nenašla vyšší výskyt autismu u dětí očkovaných než u dětí neočkovaných.

„Existují velmi silné vědecké důkazy o tom, že vakcíny MMR nezpůsobují rozvoj autismu,“ shrnul výsledky pro redakci Technet.cz doktor Andres Hviid, hlavní autor studie.

Jeho tým ale navíc zkoumal některé specifické podskupiny a také další faktory, které byly v minulosti navrženy jako rizikové ve spojení s vakcínou. Ani v těchto podskupinách ale nebyla nalezena souvislost mezi očkováním a rizikem autismu či jiných vývojových poruch.

Proč někteří rodiče podezírají vakcínu MMR z rizika autismu?

Není těžké pochopit, proč byla vakcína MMR rodičům podezřelá. V 90. letech, kdy se hypotéza o možném vlivu MMR vakcíny poprvé objevila, to znělo více než logicky. Rodiče v podstatě jen popisovali své pozorování: měli jsme zdravé dítě, pak jsme jej dali očkovat a několik týdnů/měsíců/let poté jsme zjistili, že naše dítě trpí vývojovou poruchou. Několik rodin se v Británii pokusilo žalovat výrobce vakcín, a tak se k výzkumu dostal i neslavně známý doktor Andrew Wakefield, který svým (později zdiskreditovaným) článkem v roce 1998 odstartoval děsivou hypotézu: způsobuje vakcína autismus?

Dodejme, že počet případů autismu v posledních desetiletích stoupá, takže hypotéza byla zdánlivě potvrzena touto nejistou (a při podrobnějším prozkoumání nedůslednou) časovou souvislostí. Lze tedy pochopit, že řada lidí pochybovala.

Co lze vyvodit z toho, že se u očkovaného dítěte časem projevila vývojová...

Co lze vyvodit z toho, že se u očkovaného dítěte časem projevila vývojová porucha autistického spektra? Z jednotlivého případu nelze bohužel odvodit nic.

Jenže jak ověřit, že „spouštěčem“ rozvoje poruchy autistického spektra byla u dítěte právě vakcína? Poukázat na jednotlivé případy v tomto případě nestačí.

K prvním pozorovatelným projevům vývojových poruch totiž často dochází po 12. měsíci života dítěte a právě kolem 12. měsíce dostává dítě první dávku vakcíny MMR. Vědci tedy museli odlišit, zda jde jen o časovou souvislost, nebo zda je skutečně mezi vakcínou a vývojovou poruchou kauzální souvislost.

Z jednotlivého případu totiž nelze poznat, zda byly projevy autismu spuštěny...

Z jednotlivého případu totiž nelze poznat, zda byly projevy autismu spuštěny očkováním, nebo by k nim časem došlo tak jako tak.

Z jednotlivého příběhu nelze poznat skutečná souvislost...

Z žádného jednotlivého příběhu konkrétního dítěte nelze s jistotou říci, zda vakcíny zvyšují riziko rozvoje poruchy autistického spektra. Proto je potřeba podívat se na problém shora, tedy statisticky. Nejlepší způsob, jak ověřit, zda vakcína MMR skutečně má vliv na rozvoj autismu u očkovaných dětí, je porovnat tyto děti vůči dětem neočkovaným. Konkrétně máme čtyři skupiny:

Pokud chceme skutečně ověřit hypotézu „vakcína způsobuje autismus“, musíme se...

Pokud chceme skutečně ověřit hypotézu „vakcína způsobuje autismus“, musíme se podívat na to, jak časté jsou všechny čtyři kombinace: A) očkované dítě + autismus, B) očkované dítě + bez autismu, C) neočkované dítě + autismus a D) neočkované dítě + bez autismu.

Tento statistický přístup má několik výhod: odfiltruje fakta od dojmů, náhodu od trendu a korelaci od kauzality. A nejdůležitější je, že je to v zásadě postup, který je transparentní a pochopitelný pro každého, kdo jej pochopit chce. Jistě, statistika je složitá (a k některým složitostem se dostaneme i v tomto článku), v zásadě jde ale o porovnání dvou podílů:

  • podíl autismu mezi očkovanými dětmi, a
  • podíl autismu mezi neočkovanými dětmi.

Pokud by hypotéza „vakcína MMR způsobuje autismus“ platila, pak by musel být mezi očkovanými dětmi vyšší podíl autistů. Skutečná data ale ukazují, že tomu tak není.

Mezi očkovanými byl menší podíl autistů, nikoli větší

Zpátky k nejnovější a zatím největší studii tohoto druhu. Tým dánského vědce Anderse Hviida využil toho, že dánské úřady dávají vědcům přístup k datům o dětech narozených v Dánsku (do studie byly zařazeny děti narozené dánským matkám, vyřazeny byly děti, které se odstěhovaly v průběhu studie).

„V Dánsku máme národní registry všech zdravotnických služeb,“ popsal nám Anders Hviid metodu v rozhovoru, který jsme s ním vedli přes e-maily. 

Každé dítě má v rámci systému své jedinečné číslo, což umožnilo dosledovat vývoj každého jednotlivého dítěte, od narození až do 12 let věku (u nejstarších dětí), respektive 4 let věku (u nejmladších dětí). Díky unikátnímu číslu mohli vědci dohledat všechna očkování i všechny diagnózy týkající se zdravotního stavu, a tedy i vývojových poruch včetně poruch autistického spektra.

Jak to tedy je s podílem autistických dětí mezi těmi, které dostaly vakcínu MMR, a těmi, které tuto vakcínu nedostaly? Měření ukázalo, že podíl autistů byl mírně vyšší mezi dětmi neočkovanými.

Výskyt autismu u očkovaných a neočkovaných dětí
bez vakcíny MMRočkování vakcínou MMR
Celkem dětí31 619625 842
Dětí s autismem5255 992
Podíl dětí s autismem1.66%0.96%

Znamená to snad, že by vakcína MMR naopak chránila před autismem. Ne, to nikdo netvrdí. Rozdíl mezi oběma poměry je totiž v rámci statistické odchylky. Skupina neočkovaných dětí je totiž výrazně menší než skupina očkovaných. Podíly jsou tak v rámci statistické chyby srovnatelné. Lze tedy  – i jen na základě této studie – s velkou jistotou říci, že vakcíny MMR nezpůsobují zvýšené riziko autismu.

Na vyšší podíl autistů mezi neočkovanými dětmi jsme se zeptali i hlavního autora studie: „Čísla očkovaných a neočkovaných dětí se týkají stavu na konci studie. Naše studie sleduje data zpětně. Proto je lepší dívat se nejen na celková čísla, ale i na časovou sovuislost.“ Tento graf zachycující průběh v čase je rovněž součástí studie.

Kumulativní výskyt autismu mezi skupinou dětí s MMR a bez MMR

Kumulativní výskyt autismu mezi skupinou dětí s MMR a bez MMR

„V každém roce je dítě vedeno buď jako neočkované, nebo jako očkované (vakcínou MMR, pozn. red.) Na grafu vidíte, že podíl dětí s poruchou autistického spektra stoupá u obou skupin stejně,“ doplňuje Hviid. „Až u starších dětí, po sedmém roce, se křivky mírně rozcházejí a podíl dětí s diagnostikovaným autismem je mírně vyšší mezi dětmi neočkovanými. Protože je ale v této skupině málo dětí, jelikož tohoto věku dosáhla k datu ukončení studie jen část z nich, je statistická významnost tohoto rozdílu slabší.“ To je v grafu naznačeno rozptylem, který ukazuje statistickou odchylku obou čísel.

Vědci studovali i podskupiny, u kterých se čekalo zvýšené riziko

Na datech nové studie není nic překvapivého. S podobnými závěry přišly i dřívější studie. Na více než 15 milionech dětí tak máme ověřeno, že vakcína MMR nezvyšuje riziko rozvoje poruchy autistického spektra. Podle meta-studie Cochrane Library lze říci s dostatečnou jistotou, že vakcína MMR nemá vliv na rozvoj těchto nemocí: autismus, astma, leukémii, sennou rýmu, cukrovku, Crohnovu nemoc nebo bakteriální a virová onemocnění.

Někteří kritici bezpečnosti vakcín se ovšem nespokojují se statistickým pohledem. Spekulují například, že riziko rozvoje autismu v důsledku vakcinace by se mohlo týkat jen určité části populace nebo jen určité kombinace vakcín.

Právě tím byla studie Hviidova týmu poměrně inovativní. Díky přesnějšímu rozvrstvení studovaných dat do specifických skupin mohli vědci posoudit relativní riziko autismu u očkovaných/neočkovaných dětí i pro přesně definované skupiny: „Kdyby vakcíny způsobovaly autismus, mohlo by se tak dít jen u malé podskupiny dětí, jak o tom někteří spekulují,“ vysvětlil nám Hviid. „Sledovali jsme proto skupiny dětí, u kterých bylo toto riziko zvýšené. Nezaznamenali jsme u nich, že by po očkování byla vyšší pravděpodobnost rozvoje autismu.“

Přehled parametrů studie: Celkem 625 842 dětí očkovaných vakcínou MMR a 31 619...

Přehled parametrů studie: Celkem 625 842 dětí očkovaných vakcínou MMR a 31 619 dětí neočkovaných vakcínou MMR

Jeho tým identifikoval několik podskupin, které byly v minulosti jmenovány :

  • děti se zvýšeným rizikem rozvoje autismu – „nejčastějším faktorem spojeným s autismem byl starší nebo neznámý otec dítěte, starší matka dítěte, nízká váha po narození dítěte nebo cigarety během těhotenství“
  • děti se starším sourozencem, u kterého byla diagnostikována porucha autistického spektra
  • ostatní očkování – někteří kritici vakcín vystupují proti „kombinaci vakcín“, proto studie srovnávala nejen děti neočkované vakcínou MMR, ale i děti očkované/neočkované dalšími vakcínami a děti zcela neočkované (kterých bylo ve studii velmi málo, pouhá 2 procenta)
  • pohlaví dítěte
  • rok narození – rozděleno do čtyř kohort, v každé přibližně 165 tisíc dětí

Ani u dětí, které měly na základě genetických faktorů vyšší sklon k autismu, se očkování neprojevilo zvýšeným výsketem poruchy autistického spektra

„Výsledky nepotvrdily hypotézu, že by riziko autismu bylo v nějaké podskupině vyšší u očkovaných než u neočkovaných dětí,“ napsal nám Hviid. Ani v případě dětí, které mají staršího sourozence s autismem – a je tak velká šance, že mladší sourozenec by tedy rovněž mohl mít sklony k této poruše – nenalezli dánští vědci statisticky významný rozdíl autistických dětí mezi očkovanými a neočkovanými. Zrovna tato skupina byla celkem malá, a proto je důležité, že závěry souhlasí s výsledky americké studie (Jain et al., JAMA, 2015), která studovala podobnou skupinu a také nenalezla souvislost.

Přehled relativního rizika v rámci různých skupin

Přehled relativního rizika v rámci různých skupin. Čtvereček ukazuje relativní riziko v rámci skupiny, úsečka ukazuje statistickou odchylku pro danou skupinu. Čím menší počet lidí ve skupině, tím větší je odchylka.

V závěru studie vědci na základě měření odmítli souvislost mezi MMR a autismem. „Nenašli jsme nic, co by podpořilo hypotézu zvýšeného ohrožení autismem po vakcinaci MMR napříč populací dánských dětí,“ napsal Hviidův tým. Stejně tak nezjistil žádné důkazy o tom, že by očkování MMR spouštělo autismus u dětí ohrožených environmentálními či rodinnými faktory.

Kritika studie a odpovědi autorů

Jako každá vědecká studie, i tato by měla být podrobena kritice. Zde prezentujeme otázky na autory studie a jejich odpověď na tuto kritiku.

Neměl na výsledek studie vliv dánský stát nebo firma Novo Nordisk, kteří studii financovali?
„Sponzor studie neměl žádný vliv na metodiku studie, sběr dat, analýzu dat, interpretaci dat ani na závěrečnou zprávu. Doktor Hviid měl plný přístup ke všem datům a byl zcela zodpovědný za to, zda studii zaslat k publikaci, či nikoli.“ (odpověď uvedena ve studii v části Role of the Funding Source)

Dodejme, že pojítko mezi vakcínou MMR hledaly – a nenašly – desítky dalších studií. Včetně studie, kterou financovala americká organizace SafeMinds, řadící se mezi kritiky očkování, a ani tato studie pojítko nenašla..

Proč studie neporovnávala skupinu zcela očkovaných a zcela neočkovaných?
„Studie tyto skupiny porovnávala (a nenašla souvislost, pozn.red.), nedorozumění zřejmě vyplývá z rozdílné terminologie. Místo sousloví zcela neočkovaní jsme použili jiné označení, za nejasnost se omlouváme.“ (odpověď zaslaná e-mailem redakci Technet.cz)

Proč studie hledala souvislost mezi vakcínou MMR a autismem, když byla tato v minulosti již mnohokrát vyvrácena?
„Tato hypotéza skutečně nemá vědeckou oporu, vakcína MMR nezpůsobuje autismus.“ (z odpovědi e-mailem)
„V této studii jsme se chtěli zaměřit na konkrétní podskupiny populace. Předchozím studiím totiž bylo někdy vytýkáno, že pomíjejí riziko, že by MMR vakcína mohla spouštět autismus jen u určité skupiny dětí. Jiní kritizovali, že studie se dosud nevěnovaly časovým souvislostem nástupu autismu. V naší studii nabízíme podrobný pohled na tyto hypotézy. (...) Naše studie měla řadu předností. Zahrnuli jsme 6 517 případů autismu (…) Zaznamenali jsme řadu známých rizikových faktorů, což nám umožnilo posoudit jejich případný souběžný vliv.“ (ze studie)

Jak se studie vypořádala s časovou sousledností?
„Studie mohla přecenit časovou souslednost, a to v případě, když byl autismus u dítěte poprvé a pravděpodobně se zpožděním diagnostikován. To může být zdrojem informační zaujatosti. Například v případě, kdy symptomy předcházely očkování a diagnóza byla stanovena až po vakcinaci. Toto zkreslení by ale vedlo k nadhodnocení, nikoli podhodnocení rizika, a nemá tedy vliv na závěry studie.“ (ze závěru studie)

Argumenty proti očkování se posouvají, autismus straší 20 let

Očkovací podvod

Hypotézu, že „očkování MMR vakcínou možná zvyšuje riziko autismu“, přinesl v roce 1998 britský lékař Andrew Wakefield.

Později se ukázalo, že reálná data tuto hypotézu nepotvrzují. Wakefield byl navíc usvědčen ze střetu zájmů a podvodu.

Andrew Wakefield varoval před unáhlenými závěry: „Máme podezření na souvislost,...

Wakefield byl v roce 2010 uznán vinným z neetického jednání a byl zbaven lékařské licence.

Ještě roce 2000 ještě bylo možné brát tezi o spojitosti MMR vakcíny a rizika autismu jako reálnou a hodnou prozkoumání. Od té doby ale byla tato konkrétní hypotéza ověřena – a nepotvrzena – minimálně dvacetkrát. Další zkoumání této hypotézy je tak podle některých špatně vynaložené úsilí. „Věříme, že není vhodné, aby byly na výzkum něčeho, co bylo takto svědomitě vyvráceno, plýtvány další prostředky,“ uvádí třeba britská Národní autistická společnost.“ Místo toho by měly být takové prostředky věnovány na výzkum toho, jak pomoci lidem s poruchou autistického spektra a jejich rodinám. Nebo na výzkum jiných oblastí, které nebyly tak podrobně prozkoumány.

Opakovaně vyvrácená hypotéza „vakcíny způsobují autismus“ samozřejmě není jediná výhrada vůči očkování. Zdaleka ne všichni rodiče, kteří se k povinnému očkování svých dětí staví kriticky, jsou zastánci této spekulace, kterou v roce 1998 zpopularizoval britský doktor Andrew Wakefield.

Rodiče jsou vystaveni velkému tlaku. Musí činit desítky rozhodnutí ohledně zdraví svých dětí. Slyšet, že vakcína by mohla spustit děsivou vývojovou poruchu, samozřejmě vyvolá značnou nejistotu. Pokud se pak rodiče pokusí na internetu vyhledat více informací, jsou vystaveni celé škále webových stránek. Od statistik a lékařských doporučení přes novinové články až po smutné příběhy rodičů, kteří jsou si jisti tím, že u jejich dítěte hrálo očkování negativní roli.

Takové příběhy sice nemají vypovídající hodnotu – jak jsme si již ukázali, z jakéhokoli jednotlivého případu nelze vyvozovat závěry o kauzalitě – jenže čtenář se těžko může vyhnout přirozené emocionální a empatické reakci. Příběhy tak mohou mít větší vliv než statistická data nebo ubezpečení lékařských autorit. Nemluvě o tom, že „pozitivní příběhy o očkování“ obvykle nalézt nelze ze samé podstaty věci: u naprosté většiny dětí je očkování rutina, na kterou dítě i rodič brzy zapomenou, a nestojí tedy za řeč. Takové nudné a neuchopitelné příběhy ale samozřejmě nikoho nezajímají. K tomu přičtěme, že (i díky očkování) jsou nemoci jako spalničky nebo černý kašel poslední dobou tak vzácné, že málokdo zná ve svém okolí někoho, kdo touto nemocí prošel.

Rodič zvažující „pro a proti“ očkování tak má na jedné straně abstraktní statistiky o bezpečnosti vakcín a doporučení lékařů očkovat, na druhé straně konkrétní příběhy vycházející často ze spekulací či časové souběžnosti. Nelze se divit, že varovné příběhy k někomu promlouvají silněji než strohá statistika.

„Rodiče na Facebooku nebo Googlu často narazí na informace o tom, že vakcíny jsou celkově škodlivé. Rodiče pak mohou pochybovat o tom, co jim doporučí lékař.“

Anders Hviid

„Když rodiče hledají na Facebooku nebo na Googlu informace o vakcínách, často narazí na tvrzení o tom, že vakcíny jsou ve své podstatě nebezpečné,“ popsal nám svou obavu dánský doktor Anders Hviid. „To řadu rodičů znervózní a oni pak začnou pochybovat o doporučeních doktorů a zdravotnických institucí. To je významné nebezpečí, které ohrožuje úspěch národních programů imunizace. Světová zdravotnická organizace dokonce označila strach z očkování za jednu z globálních hrozeb.“

Po více než dvaceti letech, kdy byla hypotéza o vakcínách a autismu podrobena desítkám velkých studií – žádná z nichž nenašla souvislost mezi očkováním a autismem – už nemalá část těch, kteří se k očkování stavějí kriticky, tuto hypotézu neuvádí. Jiní ale na této hypotéze trvají, ale postupně posunuli kritéria: možná není vývojová regrese způsobená jen očkováním, ale více faktory a očkování jen zvyšuje toto riziko. Přesto ale zůstává hrozba autismu jako strašák, který minimálně symbolicky spojuje řadu různých mýtů a obav týkajících se očkování. 

Právě v tom tkví důležitost studií, jakou je ta z Dánska. Testuje totiž konkrétní skupiny dětí, u kterých byla geneticky vývojová porucha pravděpodobnější. Ani u nich ale nebylo identifikováno zvýšené riziko.

Vedlejší účinky vakcín jsou popsané, výhody obvykle převažují

To, že vakcíny nemají souvislost s rizikem autismu, samozřejmě neznamená, že vakcíny nemají žádné vedlejší účinky. Naopak, jak příbalové letáky, tak i velké vědecké studie uvádějí řadu potvrzených vedlejších účinků. Vakcína MMR má například mezi nežádoucími účinky uvedeno (a metastudií Cochrane Library potvrzeno) zvýšené riziko meningitidy nebo záchvatů horečky.

Spalničky nejsou banální nemoc. U třetiny dětí, které onemocní spalničkami, se vyskytnou nebezpečné komplikace.

Každé čtvrté dítě, které onemocní spalničkami, vyžaduje hospitalizaci. U 1 % až 6 % dětí nakažených spalničkami dochází k zápalu plic. Ten je nejčastější příčinou úmrtí těchto dětských pacientů.

Zdroj: ECDC (PDF)

Rizika spojená s nemocemi, před kterými vakcína MMR chrání, jsou ale vyšší. Přestože si mnoho lidí pamatuje spalničky jen jako „kožní onemocnění“, jde o extrémně nakažlivé virové onemocnění, které způsobuje horečky 39 až 41 °C. U neočkovaného jedince je 90% šance, že u něj nemoc propukne, pokud je viru vystaven. K nakažení přitom stačí i jen pobyt ve stejné místnosti, a to dokonce s několikahodinovým odstupem.

Na spalničky neexistuje lék, léčit lze pouze symptomy. Před nemocí jsou chráněni očkovaní jedinci. Ti, kteří byli očkováni jen jednou dávkou, mohou ale mít tzv. vyvanutou imunitu a mohou se nechat přeočkovat.

„Častým mýtem je, že proti nemocem, které se v mé zemi takřka nevyskytují, není potřeba se očkovat,“ uvádí Světová zdravotnická organizace. „To ale nebere v úvahu, že díky turistům z jiných zemí mohou i nemoci, které jsou v nějaké zemi takřka vymýcené, proniknout. Pokud tato nemoc pronikne do neproočkované komunity, může způsobit epidemii. Vakcíny chrání v prvé řadě očkovaného (...) a v druhé řadě lidi kolem něj, zvláště to malé množství lidí, kteří očkováni být nemohou nebo u nich očkování nefunguje.“

Metastudie Cochrane Library potvrdila, že vakcína MMR opravdu očkovaným dětem nabízí dlouhodobou ochranu: „Vakcíny MMR vedly v 95 až 98 procentech očkovaných k vytvoření imunity proti laboratorně potvrzeným spalničkám.“ Lékař musí zvážit, zda zdravotní stav pacienta umožňuje aplikaci vakcíny.

Vakcína Priorix

Vakcína Priorix

Zvláštním případem jsou pak pacienti s oslabenou imunitou: „U pacientů s vybranými imunodeficiencemi je třeba očkování zvážit tak, aby přínos převážil nad rizikem,“ uvádí například příbalový leták v Česku používané MMR vakcíny Priorix (SÚKL, PDF). U pacientů se sníženou imunitou by tak nemuselo dojít k tvorbě protilátek a vakcína by neměla žádaný efekt.

Je potřeba, aby o rodiče o vakcínách mluvili se svým lékařem. Ten nejlépe může posoudit stav dítěte a umí posoudit individuální i skupinová rizika.

Proto je důležité, aby se debata o očkování vrátila ze světa nepodložených, internetovými diskuzemi posilovaných obav zpět tam, kam patří. Do ordinace, kde lékař může s rodiči probrat vakcíny vhodné vzhledem ke stavu dítěte. V neobvyklých případech, kdy výhody vakcinace nepřevažují nad nevýhodami, pak dané dítě vakcínu obdrží později či vůbec. Právě tyto děti jsou pak sekundárně chráněny imunitou svých očkovaných vrstevníků.

Pro většinu dětí je nejlepší volba očkovat. Víme to právě díky vědeckým studiím, které se nedívají jen na konkrétní případy, ale sledují dlouhodobě celou populaci.

Autor:
 

Nejčtenější

Soukromá kosmická loď pro lety s posádkou při zkoušce vybuchla

Elon Musk a vpravo záběr z jediného zatím dostupného neoficiálního videa, které...

Firma SpaceX během testů únikových raketových motorů přišla o jeden exemplář lodě Crew Dragon. Stroj, který za sebou...

„Převrat“ od Nikoly Tesly, který se v praxi nikdy neujal

Dobový snímek prototypu Teslovy turíbny s odhalenými disky rotoru.

Když se Nikoly Tesly na konci jeho života ptali, co považuje za svůj největší vynález, označil za něj údajně svou...

USA budují Vesmírné síly. Evropa ani Rusko nemají potřebné technologie

Nejsilnější raketou současnosti je Falcon Heavy od společností SpaceX. Motory...

K zahájení budování samostatných Vesmírných sil Spojených států zbývá už pouze jeden legislativní krůček. Základní...

Neuvěřitelné množství chyb! Jako zázrakem většina lidí havárii přežila

Pohled na kokpit, patrný je splasklý skluz. Boeing 707 společnosti BOAC...

Piloti letu BA712 společnosti BOAC udělali koncem šedesátých let jednu fatální chybu. Neaktivovali hasicí zařízení...

Neuvěřitelné výmluvy. Vyzkoušejte si, co o vás prozradí vaše klávesnice

Prediktivní klávesnici se učí, kdo jste a co píšete

Klávesnici na mobilním telefonu používáme každý den. Většina z nich se postupně učí, aby mohly lépe předvídat, jaké...

Další z rubriky

Uživatele snad nezabije. Skončily zkoušky mužské antikoncepční pilulky

Že jsme nezačal před dvěma měsíci...

Ve Spojených státech úspěšně skončila první fáze zkoušek hormonální mužské antikoncepce. Zdá se, že čas jejího uvedení...

Vědci částečně obnovili činnost zvířecích mozků několik hodin po smrti

Prase domácí

Vědcům se podařilo částečně obnovit činnost v mozku zvířat zabitých o několik hodin dříve. Speciální umělý oběh znovu...

Tuto divnou tvář uvidíte jenom vy, nikdo jiný. Vygeneroval ji počítač

Neuronová síť StyleGAN může vygenerovat prakticky libovolné množství obličejů....

Neuronová síť Nvidia umí vygenerovat obrázky lidí, které vypadají jako fotografie. Nikdo z těchto lidí však ve...

Najdete na iDNES.cz