Kvalita výuky bude kvůli přeplněným třídám klesat, varují učitelé a ředitelé základních škol. Školáků mírně přibývá a některé školy mají zároveň tak málo peněz, že musí slučovat třídy a propouštět pedagogy.
I když část tříd v Česku zůstává nadále nenaplněná, stále přibývá škol, které kvůli penězům třídy uměle slučují. Počet dětí tak leckde převyšuje třicítku. Výuka ve velkých skupinách přitom dětem nesvědčí, nejvíc to odnesou žáci, které už dnes trápí problémy s učením. Učitel na ně jednoduše nebude mít tolik času.
Někteří nahněvaní pedagogové smutně vzpomínají na to, že se Česko vrací o desítky let zpátky, kdy se ve třídách běžně mačkalo přes třicet žáků. "Bude to nepříjemný začátek roku. Kvalita výuky rozhodně bude postupně brát za své a bude upadat," komentuje potíže předseda Asociace pedagogů základního školství Jaroslav Štercl.
Nejhorší situace nastane tam, kde bude maximální počet dětí, tedy 34. To ředitelům svých škol umožnila třeba radnice Prahy 4 a rodiče začínají protestovat.
Nejvíc přeplněných tříd hrozí kolem Prahy
I v běžné třídě sedí pár dětí, kterým rodiče se školou nepomáhají. Kantor se tu stará i o nesoustředěné či hyperaktivní žáky s poruchami učení. A skoro v každém kolektivu zlobí kluci s výchovnými problémy.
"Těmto žákům se má učitel věnovat, má kvůli nim měnit metody výuky, aby udržel jejich pozornost, má s nimi pracovat individuálně. A to lze ve třídě, kde je kolem dvaceti čtyř dětí,“ vysvětluje prezident Asociace profese učitelství Jan Korda. Pedagogové musí v praxi učit třeba násobilku pět talentovaných, třiadvacet průměrných a šest problémových dětí.
Více dětí, méně pěnězOproti loňsku nastoupí do prvních tříd základních škol o 3,5 tisíc víc dětí. Celkem jich bude 104,5 tisíce. Počty prvňáků mají přitom stoupat i v následujících letech, protože do prvních tříd začínají nastupovat žáci, kteří se narodili během babyboomu. Paradoxně však klesají peníze, které ředitelé na výuku dostávají. Za posledních sedm let se snížily finance na nákup učebnic a pomůcek o 60 procent. Klesají i průměrné dotace na žáka. Zatímco v roce 2009 měla škola na jednoho žáka a rok přes 51 000 korun, v roce 2010 to bylo necelých padesát tisíc. |
Nejvíce se přeplněných tříd mohou obávat rodiče v prstenci kolem Prahy, kam se v posledních letech nastěhovaly rodiny s malými dětmi a kapacity škol pomalu přestávají stačit.
Ředitelé tvrdí, že hlavním problémem není nadbytek dětí, ale peníze. "Ředitel musí vycházet z rozpočtu, jaký má. Aby do konce roku s penězi vydržel, slučuje třídy a navyšuje v nich počty dětí na třicet, výjimečně až na třicet čtyři," poukázala prezidentka Asociace ředitelů základních škol Hana Stýblová.
Konečné počty sloučených tříd bude znát až v září, už teď však hovoří o tom, že jich bude víc než v minulosti. Ani ona, ani její kolegové nepochybují o tom, že důsledkem těchto úsporných opatření bude pokles kvality výuky.
"Pro mne je horní hranice na pětadvaceti či šestadvaceti dětech ve třídě. Třicet čtyři dětí je moc a v takovém kolektivu učitel nenaplní požadavky, které společnost na vzdělání má," dodává dětský psycholog Václav Mertin.
Ve výběrových třídách a na gymnáziích pedagogové výuku nadprůměrně inteligentních dětí zvládnou. Hodiny však nebudou tak zábavné, žáci se nedostanou tak často třeba k pokusům v laboratořích.
Odbory by v září měly vyjít do ulic, míní Chládek
Výzva několika kantorů směrem "nahoru" zní jasně. "Stát by měl konečně říct, že školství pro něj je prioritou. Jinak společnost pocítí dopady chyb, až začnou ze škol vycházet lidé s nekvalitním vzděláním," uvedl třeba Korda.
Stínový ministr školství a senátor za ČSSD Marcel Chládek dokonce mluví o tom, že by školské odbory měly v září vyjít do ulic. "Tento stav je dlouhodobě neudržitelný," říká.
On i poslankyně za TOP 09 Anna Putnová vidí jediné řešení. Musí se změnit financování škol. Nynější způsob totiž umožňuje ohromné paradoxy. Někde budou třídy škodlivě přeplněné. "A jinde, kupříkladu na Zlínsku či Olomoucku, financujeme třídy třeba jen se sedmi dětmi, což také není dobře,“ dodala Putnová.
Poslankyně i Chládek navrhují konkrétní způsoby řešení. Jediný, kdo k problému mlčí, je ministerstvo školství. To na otázky MF DNES odpovědělo jednou větou: "Ministerstvo plánuje dokončit reformu financování regionálního školství."
