„Pan ministr na jednání školské tripartity byl a projednali jsme rámec rozpočtu na příští rok. Řekl nám, že po ministerstvu financí bude chtít navýšení peněz na výkony či na výuku ukrajinských dětí,“ sdělil iDNES.cz po jednání předseda školských odborů František Dobšík.
Nejde ale o jediné změny na straně školského rezortu. Podle Dobšíka Balaš přislíbil peníze i do dalších sektorů školství. Například by mělo jít o jednu miliardu korun, kterou ministerstvo vzalo školám na ostatní neinvestiční výdaje (ONIV, pozn. red.), ze kterých ředitelé platí nemocenské, školení či pojistky, v neposlední řadě ale také pomůcky pro kantory. „Ano, ta miliarda by se tam měla vrátit,“ potvrzuje Dobšík.
Oběť vládních úspor? Pedagogové. Slíbené zvýšení platu se týká jen někoho |
Téma ONIV přitom rezonuje školstvím již delší dobu, jak redakce iDNES.cz v minulosti informovala, jelikož například kvůli zvýšené nemocnosti zaměstnanců škol pak ředitelům nezbývají peníze na odměny nebo na třeba již zmíněné pomůcky pro učitele.
Změny financování by se měly dočkat i VŠ
Kromě toho chce Balaš, vysokoškolský profesor a ústavní právník, více peněz i pro vysoké školy. Ty, zejména v humanitních a sociálně-vědních oborech, trápí podfinancovanost, a tak vyučující hrozí stávkou.
Například podle Mariany Machové z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (FF UK) činí měsíční hrubý plat docentky na pražské fakultě 32 400 korun. Přitom průměrný měsíční příjem ze zaměstnání v Česku byl v loňském třetím čtvrtletí podle Českého statistického úřadu 40 259 korun.
Docentkou za 32 tisíc. Vyučující vysokých škol hrozí stávkou kvůli výdělkům |
Dobšík říká, že kolegům na vysokých školách by v ideálním případě, pokud šéf státní kasy Zbyněk Stanjura návrh odklepne, šlo nově o deset miliard korun více, což je skoro třetinové navýšení (v roce 2022 dostaly univerzity asi 28 miliard korun, pozn. red.).
Školství už není klíčová priorita
Ministr s odboráři nakousl i téma navýšení platů pro učitele, které slibuje vláda od roku 2024. Návrh novely leží i s pozměňovacími návrhy ve Sněmovně a projednávat by se měla 5., nebo 7. dubna. Jenže původně vláda slibovala 130 procent průměrné mzdy pro všechny pedagogické pracovníky, mezi které patří například školní psychologové, asistenti pedagoga či trenéři, což se nyní nekoná. Přidáno, ale do nadtarifů, by měli dostat pouze někteří učitelé.
„V učitelských řadách to už vře, nespokojení jsou i ostatní pedagogičtí pracovníci. Prozatím se vyčkává, co vláda ukáže při představování rozpočtu na rok 2024. Pokud nebude počítat s navýšením na 130 procent průměrného měsíčního platu, začneme asi řešit stávku,“ sdělil iDNES.cz dobře informovaný zdroj ze školských odborů.
Nemáme dětem rovnou zuby i rvát? ptají se jízlivě. Šmucler naštval učitele |
Dobšík pak doplnil, že celou záležitost nyní řeší úředníci na ministerstvu školství, protože se prozatím neví, z čeho by se 130 procent vypočítávalo. To potvrzuje i Radek Sárközi, předseda spolku Pedagogická komora. Pokud by pozměňovací návrh platil již letos, tak podle jeho výpočtu by učitelé neměli 130 procent průměrného platu, ale jenom 113,5 procenta.
Přitom v době, kdy byli současní vládní představitelé v opozici vládě Andreje Babiše, zaklínali se školstvím jako prioritou pro lepší budoucnost. Například šéf ODS Petr Fiala v listopadu 2019 napsal na svůj Facebook: „Požadujeme zvýšení platů učitelů na 150 % průměrné mzdy. Učitelé potřebují skutečné peníze, za prázdné sliby Andreje Babiše si nic nekoupí.“
Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová pro změnu v té době uvedla, že spolu se svými kolegy předkládá řadu pozměňovacích návrhů, aby zmodernizovali a zlepšili české školství. „Je to pro nás klíčová priorita, proto se projevuje i tím, že pozměňovacích návrhů k rozpočtu je nejvíce v této oblasti. Pokud chceme kvalitní školy, tak musíme dobře zaplatit učitele,“ vykládala ve stejné době jako Fiala.
