Již dříve vysokoškolští pedagogové sepsali petici, kterou k pátku 3. února podepsalo asi 1700 signatářů, a vyzvali vládu k řešení podle nich nedůstojného oceňování. Ministr školství Vladimír Balaš ze STAN podle asociace již dříve slíbil, že se situací bude zabývat. Mluvčí ministerstva Aneta Lednová v pátek uvedla, že ministr inicioval vznik pracovní skupiny, která bude jednat v polovině února.
„Sféra, kterou spravujeme, je hluboce podhodnocená, a na základě nedůstojného ohodnocení kvalifikovaných kolegů roste silná nespokojenost. (...) Učitelé na univerzitách, které jsou navíc vázány na velká města s vysokými životními náklady, nemohou mít podstatně nižší platy než v regionálním školství,“ uvedl předseda Asociace děkanů filozofických fakult a děkan Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Jan Stejskal.
„Řešení je nezbytné okamžitě, žádné strategické plány, které budou mít dopad za dlouhá léta, katastrofu nezvrátí,“ dodal.
Na platy ve školství musíte přidat patnáct procent, žádají vládu odbory |
Mnozí akademici, kteří se věnují humanitním a sociálně-vědním oborům, podle zástupců asociace z vysokých škol odcházejí pracovat do komerční sféry nebo na základní a střední školy, kde platy v posledních letech rostly. Podle pracovníků filozofických a dalších fakult poskytujících humanitní a sociálně-vědné vzdělání hrozí, že tyto obory budou mít málo učitelů a budou muset omezovat výuku.
Situace je kritická
Podle Mariany Machové z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (FF UK) činí měsíční hrubý plat docentky na pražské fakultě 32 400 korun. Průměrný měsíční příjem ze zaměstnání v Česku byl v loňském třetím čtvrtletí podle Českého statistického úřadu 40 259 korun.
O poznání lepší situace panuje na základních a středních školách. Podle tabulek mají učitelé na těchto typech škol asi 47 590 korun, odborníci i ředitelé s učiteli ale varují, že reálně mají méně. Do dané částky se totiž započítávají i samotní ředitelé, kteří mají manažerský plat. Například učitelka po 27 letech praxe si na základní škole vydělá asi o 37 tisíc korun. Přesto ve Sněmovně leží novela zákona o pedagogických pracovnících, která v případě schválení zaručí učitelům 130 procent průměrné mzdy. Pokud se stihne schválit, mohla by platit již od roku 2024.
Děkanka FF UK Eva Lehečková označila nynější situaci za kritickou. V porovnání s učiteli v nižších stupních vzdělávacího systému je podle Stejskala nyní nejhorší platové ohodnocení odborných asistentů.
Učitelé humanitního a sociálně-vědního zaměření sepsali loni petici, v níž vyzvali vládu k lepšímu financování svých oborů. Upozornili rovněž na nepoměr v odměňování pracovníků jiných univerzitních fakult. Nerovnosti podle nich vyplývají mimo jiné ze zastaralého systému hodnocení ekonomické náročnosti oborů, který vznikl začátkem devadesátých let.
„Tento systém vychází z předpokladu, že humanitním a společenským oborům k práci postačí tužka a papír, to už ale zdaleka není pravda. Technologie od té doby výrazně pokročily a už i humanitní vědci ke své práci využívají laboratoře a technologicky náročné přístroje. Typicky například archeologie, psychologie, ale i jazyky využívající například přenosové tlumočnické zařízení a podobně,“ uvedl děkan Filozofické fakulty Ostravské univerzity Robert Antonín.
Nižší stipendia, kratší semestr či distanční výuka. Univerzity začínají šetřit |
Ministrem školství Vladimír Balaš (STAN) podle asociace na setkání v lednu přislíbil zřízení pracovní skupiny, která se situací bude zabývat. Mluvčí ministerstva již dříve uvedla, že o rozdělení peněz na mzdy svých pracovníků rozhodují univerzity samy.
„Pracovněprávní vztahy, včetně mzdové politiky a určování počtu akademických pracovníků a ostatních zaměstnanců, patří výhradně do samosprávné působnosti veřejných vysokých škol a ministerstvo na tuto věc nemá žádný vliv. I přesto nicméně ministr Balaš inicioval vznik pracovní skupiny za účasti zástupců České konference rektorů a Rady vysokých škol, kde se tato problematika a její možná řešení budou diskutovat. Jednání skupiny se uskuteční v polovině února,“ sdělila v pátek mluvčí resortu.
Na vzdělávání na veřejných vysokých školách je na letošní rok podle ministerstva určeno asi 30,9 miliardy korun, loni hospodařily se zhruba 28,6 miliardy. Další peníze podle mluvčí plynou univerzitám z dotací například na výzkum a vývoj.
K řešení podfinancování vyzvaly i Rada vysokých škol (RVŠ) a Česká konference rektorů. Rada ve své zprávě uvedla, že medián hrubé měsíční mzdy odborného asistenta na veřejné vysoké škole byl v první polovině loňského roku 43 400 korun, což bylo o 2500 Kč méně než v roce 2021. Medián pro učitele ve střední škole činil podle RVŠ loni 47 250 korun.
 |
