„Dozvěděla jsem se o tom od spolužáků, kteří si všimli, že se na dalším jednání akademického senátu bude řešit snižování stipendií doktorandů Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (FF UK),“ řekla iDNES.cz jedna z doktorandek Eva.
Zatímco doposud pobírala s kolegy třináct tisíc, v době, kdy ceny energií, potravin, služeb či nájmů jdou strmě nahoru, jim univerzita vezme 2,5 tisíce korun. Eva vysvětluje, že v minulosti pracovala na plný úvazek, kvůli doktorandskému studiu ale přešla na poloviční. Chtěla se zaměřit na studium, které ji velmi baví.
„Pro mě snížení stipendia o 2,5 tisíce neznamená existenční problémy, ale to, že si budu muset vydělat více peněz jinde,“ poznamenala a dodala, že snížení peněz pro ní a spolužáky přichází z měsíce na měsíc bez dřívějšího upozornění.
Existenční problémy nezaznamená ani doktorand Matouš Hrubý, upozorňuje ale, že jenom díky výrazně nižšímu nájmu, než je v Praze standardem. „Přesto jde o nepříjemnou komplikaci, která může být pro jiné lidi dost tíživá,“ míní.
I tak ale bude muset věnovat brigádě více úsilí než doktorandským povinnostem. Podobně na tom bude většina jeho kamarádů, někteří navíc mohou zvažovat konec studia.
Raději kolej než drahý byt. Zájem o ubytování studentů trvá i přes zdražení |
Redakce iDNES.cz se na snížení stipendií dotazovala vedení filozofické fakulty i Univerzity Karlovy, žádná reakce ale nedorazila. V návrhu opatření ke snížení stipendií, které podepsala děkanka Eva Lehečková, argumentuje rostoucími výdaji na energie a krok zdůvodňuje navíc tím, že vedení univerzity fakultě na stipendia přispívá jen 11 tisíc. Nově se ale budou nacházet pod touto dotovanou hranicí.
Zcela opačný přístup ke studentům zaujali v Brně na Masarykově univerzitě nebo na Univerzitě Hradec Králové. „Vnímáme, že naši studenti mohou být ohrožení aktuální situací. I z toho důvodu neuvažujeme o snižování stipendií, naopak nás čeká diskuze, jak a kde vzít prostředky na další podporu,“ napsal v reakci mluvčí hradecké univerzity Jakub Novák.
Konkrétně na filozofické fakultě hradecké univerzity jsou stipendia doktorandů v průměru na 14 000 korun měsíčně - záleží na studijním programu a ročníku.
Pokud bude distanční výuka, asi seknu s medicínou. Studenty děsí ceny energií |
V Brně zaujali vůči studentům stejný postup. „Hledáme cesty, jak socioekonomickou situaci napříkla u doktorandů zlepšit,“ ubezpečil tamní mluvčí Radim Sajbot.
V Brně dostávají doktorandi na všech fakultách stipendium 12 000 měsíčně. „Další peníze mohou získat, a také se tak často děje, při zapojení do grantových projektů či ze zaměstnaneckých úvazků na fakultách,“ doplnil Sajbot.
MŠMT shání více peněz, školy zvažují změny
Řada vysokých škol se snaží uspořit peníze jinak, než zásahem do stipendijních programů. Na přetřes v řadě z nich přichází návrat k distanční výuce vyzkoušený za pandemických lockdownů.
Za krajní, ovšem i tak reálné řešení, to považují například na zmíněné Masarykově univerzitě. „Nší prioritou je rozhodně udržet plnohodnotnou prezenční formu studia. Pouze v krajním případě jsme ochotni uvažovat o hybridních či online formách výuky. Ale opakuji: mělo by jít pouze o krajní řešení v případě nejčernějšího scénáře na základně naprosto bezprecedentní situace,“ zdůraznil mluvčí Sajbot.
Velké téma je obdobný krok na Vysoké škole báňské - Technické univerzitě Ostrava. Na stole je úprava akademického roku.
Vysokým školám hrozí distanční výuka. Ta se ale během covidu neosvědčila |
„Ráno jsem volal s lidmi ze své alma mater a ti mi oznámili, že nyní velmi intenzivně řeší možnost zkrácení délky semestru,“ řekl na středečním školském výboru jeho předseda a moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák, který dříve školu jako rektor i vedl.
Jeho slova redakci posléze potvrdila i Halíková. „Nyní to řešíme na úrovni vedení univerzity a fakult s tím, že konečné rozhodnutí padne příští týden,“ říká a vysvětluje, že právě VŠB má jeden z nejdelších semestrů mezi univerzitami - trvá čtrnáct týdnů. Poukazuje na to, že zkrácením semestru by chtěla univerzita zamezit právě distanční výuce.
Nějaké úpravy akademického roku nevylučují ani na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. „V současné době nezavádíme distanční výuku pro studenty. V případě potřeby jsme připraveni upravit harmonogram akademického roku a nově nastavit období výuky,“ sdělila mluvčí Jana Kasaničová.
Aby k takovým krokům ale školy vůbec nemusely přistupovat, snaží se jim poslanci přidat peněz. Bylo to bodem jednoho z posledních zasedání školského výboru Poslanecké sněmovny. Zástupci ministerstva školství na něm navrhovali přibližně pět miliard, přičemž 1,7 miliard by šly na energie, zbylé prostředky pak na platy zaměstnanců či vybavení.
