Rozpočtový výhled na další období představuje hrozbu propadu financí určených pro vědu a vysoké školy. Informaci o jednání sněmu poskytla ve čtvrtek Jana Bečková z Agentury RVŠ.
„Další část nárůstu rozpočtu vysokých škol v návrhu státního rozpočtu pro rok 2023 ve výši 513 milionů Kč naprosto neřeší zejména již opravdu krizovou situaci v oblasti mzdového ohodnocení zejména pedagogických pracovníků vysokých škol,“ píše se v usnesení RVŠ. Podle ní navrhované zvýšení nezaručuje nezbytný chod a rozvoj vysokých škol v situaci, kdy na ně začínají přicházet populačně silné ročníky.
S návrhem střednědobého výhledu státního rozpočtu pro léta 2024 a 2025 sněm důrazně nesouhlasí. „Hrozící propad prostředků určených pro oblast vědy a vysokých škol by prakticky znamenal nejen eliminaci jakéhokoliv rozvoje vysokého školství, ale přímo ohrožení existence řady vysokých škol,“ uvedl v usnesení.
Vysoké školy zvažují návrat k výuce na dálku, důvodem jsou ceny energií |
„Na vzdělávání na vysokých školách má jít příští rok 30,9 miliardy korun, meziročně asi o 2,3 miliardy víc,“ uvedla koncem září mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová. Na výzkum a vývoj v resortu školství má být podle ní vyhrazeno 20,3 miliardy Kč včetně evropských peněz, což je zhruba o půl miliardy víc než letos.
Většina úprav je pro VŠ nevhodná
Sněm také upozornil, že zastropování cen energií a 800 milionů korun navíc pro vysoké školy je sice jistou pomocí, nezabrání ale výraznému dopadu energetické krize do financování škol.
„Naprosto nelze připustit, aby se nutnost vnitřního dofinancování energetických nákladů na jednotlivých školách negativně promítla do omezování rozsahu či forem výuky,“ píše se v usnesení. Od ministerstva školství sněm žádá informaci o tom, jak postupovat při nákupu energií přes státního obchodníka. Stanovení maximálních cen a nákup energií přes státního obchodníka vláda připravila jako opatření proti zdražování energií.
Jako absolutně nevhodné RVŠ označila navrhované změny v zákoníku práce, které se týkají dohod o provedení práce a o pracovní činnosti.
Nižší stipendia, kratší semestr či distanční výuka. Univerzity začínají šetřit |
„Pro prostředí vysokých škol je tato úprava absolutně nevhodná, značně by zvýšila administrativu, prodražila činnosti zajišťované dohodami a de facto znemožnila plnění některých zákonem požadovaných činností vysokých škol,“ uvedl sněm v usnesení. Změny by podle RVŠ ztížily zapojení studentů do vědecké činnosti vysokých škol a odborníků z praxe do výuky.
RVŠ také požaduje odlišnou úpravu pro zaměstnance vysokých škol u práce z domova. „Tato úprava musí respektovat specifika a zažitou praxi na vysokých školách,“ píše se v usnesení.