Po ukončení dvouhodinové obecné rozpravy si senátoři odsouhlasili, že návrh nezamítají, a pustili se do podrobné rozpravy, v níž mohli předkládat pozměňovací návrhy. ODS si pak vyžádala pětiminutovou pauzu pro jednání klubu.
Nakonec chyběl občanským demokratům ke schválení pouze jeden hlas. Pro hlasovalo všech 36 senátoru za ODS a bývalý ministr kultury Václav Jehlička z TOP 09.
Podle autorů návrhu by se ušetřily náklady na výběr poplatků a hospodaření obou veřejnoprávních médií by bylo pod větší kontrolou. Pokud by poplatky z domácností nahradily peníze ze státní kasy, hospodaření obou médií by pak mohl kontrolovat Nejvyšší kontrolní úřad.
Senátoři se přeli, zda zrušení poplatků ohrozí nezávislost médií
Autor návrhu Richard Svoboda (ODS), který argumentoval před senátory tím, že vybírání poplatků je neefektivní a stojí stovky milionů ročně. "Česká televize a Český rozhlas nejsou finanční úřad, aby vybíraly daně a posílaly na neplatiče exekutory," zdůraznil před schvalováním návrhu Richard Svoboda.
ČT i ČRo změnu odmítají. Proti jsou i levicoví zákonodárci. Jedním z řečníků byla i senátorka Alena Gajdůšková (ČSSD), která mluvila o obavě ze ztráty nezávislosti veřejnoprávních médií. Hned po ní si vzal slovo senátor za ODS a bývalý ministr zdravotnictví Tomáš Julínek, který naopak návrh podpořil.
"Volám po seriózní argumentaci, tyto falešné argumenty jsou pro mě důkazem, že děláme dobře. Ten ďábel je někde jinde. Je to v tom, že hrozí přísnější kontrola hospodaření," řekl Julínek.
Před senátory vystoupil i Jiří Čunek (KDU-ČSL), který připomenul pořekadlo, že "kdo platí, ten poroučí".
"Samozřejmě se může stát, že dojde k tomu, že prostředky stát mít nebude a pak bude poroučet taky," míní Čunek, který se nazval "miláčkem médií". Připomenul dobu, kdy se v médiích často objevovalo jeho jméno ve spojitosti s vyšetřováním údajné korupce.
Asi největší ohlas vzbudil projev Jaroslava Kubery z ODS. Oponenty návrhu nařkl, že mají strach, že nemají sebedůvěru, sebevědomí a že se snaží zalíbit. Kubera si následně musel vyslechnout, že by se měl zdržet expresivních výrazů, protože to pak v Senátu vypadá stejně jako v dolní komoře parlamentu.
Každá domácnost by ušetřila 2160 Kč ročně
Výše poplatků je nyní u rozhlasu 45 korun, u televize 135 korun měsíčně. Každá domácnost by tak ročně ušetřila 2160 korun, kdyby návrh došel přes Senát, Sněmovnu až k prezidentovi. ČT by pak ušetřila podle tvůrců normy na výběru poplatků zhruba 250 milionů korun ročně, ČRo pak 180 milionů korun ročně.
Obě média ovšem uvádějí nižší náklady - ČT 120 milionů korun a ČRo 130 milionů korun za rok.
Předloha podle kritiků změny neřeší, jak se do rozpočtu suma na financování televize a rozhlasu dostane. Podle tvůrců normy by to bylo na ministerstvu financí.
