Návrh počítá s tím, že by mohli přijít o část doplatku na bydlení i příspěvku na živobytí. Úřady by jim z těchto dávek strhávaly neuhrazené pokuty. Kritici z řad členů poukazovali například na to, že návrh je diskriminační a nepřináší řešení. Senát bude o novele zákona o pomoci v hmotné nouzi jednat příští týden.
Občanští demokraté původně navrhovali, aby lidé po spáchání tří závažných přestupků o dávky v hmotné nouzi na čtvrt roku přišli. Posléze předlohu upravili.
„To určitě není nějaký předvolební návrh nebo záležitost, která by se měla týkat voleb,“ řekl v úterý senátorům zástupce předkladatelů poslanec ODS Jan Bauer. Poukázal na to, že poslanci návrh předložili už v roce 2018. Zákon podle něj nebude masovou záležitostí. Odmítl, že by zákon něco zhoršil, protože situace je už nyní podle něj špatná.
Úřady budou moci nezaplacené pokuty strhávat z dávek, schválili poslanci |
Zpravodajka Jitka Chalánková doporučovala předlohu schválit. Uvedla, že situaci ve vyloučených lokalitách měla řešit vláda a měla by ji řešit komplexně, což se ale podle ní nestalo. Poznamenala, že počet sociálně vyloučených lokalit vzrůstá stejně jako počet lidí, kteří v nich žijí.
Návrh podpořil například Jiří Vosecký. S ohledem na to, že postih by se týkal i neplnění školní docházky, zdůrazňoval, že je nutné věnovat se vzdělávání mládeže a starat se o to, aby mládež chodila do školy. „Je potřeba přitvrdit, naprosto souhlasím s tím zákonem,“ řekl Rostislav Koštial. Zákon je podle něj zaměřen proti lidem, kteří porušují pravidla.
Neplacení pokut i nevhodné bydlení. Poslanci řeší, za co půjde odebrat dávky |
Naproti tomu Adéla Šípová předlohu zkritizovala a navrhla ji zamítnout. Návrh se podle ní chová diskriminačně vůči některým lidem a je zaměřen vůči těm nejchudším, kteří nebudou mít z čeho žít. Upozorňovala, že není uspokojivě vyřešena přezkoumatelnost příslušného rozhodnutí, a budou tedy panovat značné rozdíly v přístupech jednotlivých obcí. Bauer poté Šípové vzkázal, že pak by bylo férové říct občanům, že tito lidé, kteří jsou v hmotné nouzi, nebudou dostávat pokuty. Šípová mu vytkla, že zákon nepřináší řešení a je diskriminační.
„Ty důsledky jsou tak zhoubné, že pro to prostě nemůžu zvednout ruku,“ řekla předsedkyně výboru Miluše Horská. Problém se podle ní nemá řešit jednorázovým a špatným řešením. Navrhovaná novela není komplexním návrhem a navíc obchází přestupkový zákon. Také její kolegyně Šárka Jelínková poukazovala na to, že novela postihne i děti a další rodinné příslušníky těch, kteří páchají trestnou činnost.
Úřady by podle novely snížily dávky na úhradu nezaplacených pokut za přestupky proti veřejnému pořádku, proti občanskému soužití a proti majetku. Stejně by postupovaly v případě nepřihlášení dítěte k zápisu k povinné školní docházce a v případě zanedbávání péče o povinnou školní docházku žáka. O část dávek by přišli také lidé, kteří nezaplatili pokutu za porušení obecní vyhlášky, jež stanoví podmínky pro pořádání sportovních a kulturních akcí.
U tolerování a podpory záškoláctví by podle předlohy platil pro strhávání pokut z dávek princip „jednou a dost“. U ostatních přestupků by byly postihy strhávány z dávek při třetím a dalším prohřešku. Obce by ale mohly požádat o srážku již při prvním nebo druhém přestupku, pokud by vyvstala obava, že postih jiným způsobem nevymohou a zároveň jde o pachatele s minimální snahou se napravit. Úřady práce by po oznámení musely dávky snížit. Částky, které na nich lidem nevyplatily, by putovaly do rozpočtů příslušných obcí.
