„Obce nebudou institut zneužívat, protože to není v jejich zájmu,“ hájil změnu jeden z autorů návrhu Jan Bauer z ODS.
Bauer iDNES.cz řekl, že se neobává nepokojů v sociálně vyloučených lokalitách. Lidé, kteří dávky pobírají si podle něj musí uvědomit, že nejsou automatické.
„Tento zákon je o tom, abychom dali stopku lidem, kteří ignorují veškerá pravidla,“ podpořila to poslankyně ANO z Ústeckého kraje Eva Fialová. „Já jsem přesvědčená o tom, že to pomůže v těch lokalitách, protože se jedná o zdvihnutý prst,“ uvedla Fialová. „Dnes jsou diskriminováni ti slušní,“ zastával řekl poslanec ANO Jan Bláha.
Pro zákon, který má platit od ledna příštího roku a který nyní ještě posoudí Senát, hlasovalo 112 ze 140 přítomných poslanců. Pro nebyli sociální demokraté, Piráti a hnutí STAN.
Maláčová vidí jako hlavní problém obchod s chudoubou v sociálně vyloučených lokalitách
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová považuje za hlavní problém byznys s chudobou ve vyloučených lokalitách. Podle Maláčové by ale mohl zákon, pokud by byl přijat, zostřit problémy ve vyloučených lokalitách.
„Myslím si, že systém dávek má být přísný, má fungovat jako trampolína, dostanete se do problémů, sociální systém vás vyhoupne zpět do normálního života, ale normální je pracovat, platit daně, pečovat o své blízké a chodit do práce a do školy. Myslím si, že řešením, zásadním řešením - a není to jednoduchý problém - je skutečně sociální práce na obcích,“ řekla v pátek ve Sněmovně Maláčová.
Za zásadní problém označila byznys s chudobou. „Stát platí, do vyloučených lokalit se sestěhovávají problematičtí lidé, vlastníci extrémně profitují z tohoto obchodu s chudobou,“ popsala, jak někteří lidé rýžují na na přemrštěném nájemném v některých sociálně vyloučených lokalitách.
„Nezlobte se na mě, paní ministryně, co předvádíte vy, to je nechutný. Tři roky jste nepřipravila vůbec nic, tři roky jste neudělala vůbec nic,“ opáčila jí komunistická poslankyně ze severočeského Mostu Hana Aulická Jírovcová.
„Přece tady nebudeme podporovat neustále se rozrůstající skupinu lidí, kteří si myslí, že de facto nemusejí vůbec nic a podle toho se i chovají,“ řekla komunistka. „Uvědomujete si, že právě v těchto lokalitách ty děti dneska už od malých, od pěti, čtyř let jsou zvyklé brát návykové látky? A co potom z nich chcete udělat, jak s nimi chcete pracovat?“ opáčila Maláčové.
Nezařazený poslanec Lubomír Volný prohlásil, že největším problémem v takzvaných sociálně vyloučených lokalitách je lichva v romské komunitě a že o tom nikdo ve Sněmovně nechce mluvit. „Vy ten problém nevidíte, tak ho nikdy nevyřešíte,“ prohlásil Volný.
Místopředsedkyně Pirátů varuje před eskalací v sociálně vyloučených lokalitách
Kriticky se k návrhu staví také Piráti. „Byla bych velice ráda, aby opravdu všichni věděli, co to může způsobit a co to také s největší pravděpodobností způsobí. Už tady vystupovala paní ministryně, která varovala před eskalací napětí a tím, že opravdu není jasné, co to například v okolí vyloučených lokalit může udělat,“ varovala první místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová. „Zákon, který je předložený nic nevyřeší, spíš zhorší situaci,“ je přesvědčena.
Výhrady k návrhu vyjádřil také poslanec Jan Čižinský za KDU-ČSL. „Bohužel se obávám, že ta skupina lidí, na které nedosáhne nikdy nic, protože už jsou úplně na dně, se zvětší,“ varoval Čižinský. Neprosadil vrácení zákona k jednání do výborů.
„Nepřizpůsobiví se přizpůsobili jedna báseň,“ řekl Foldyna
„Tu diskusi tady sleduji v němém úžasu. Já na rozdíl od všech těch, kteří se vždycky jednou za půl roku jedou podívat do takzvaných vyloučených lokalit, já v ní bydlím. Já blbec jsem si před dvaceti roky koupil byt v krásném centru Děčína v městském bytě, nádherný městský barák. Za dvacet let bydlím ve vyloučené lokalitě. 150 metrů od městského úřadu v centru města, kde je třetina lidí, vy jim říkáte nepřizpůsobiví. Ti se přizpůsobili, to je jedna báseň,“ řekl poslanec z Děčína Jaroslav Foldyna, původně zvolený za ČSSD, s níž se ale v průběhu volebního období rozešel a přestoupil do SPD.
Úřady by podle návrhu novely, kterou předložila ODS, snížily dávky na úhradu nezaplacených pokut za přestupky proti veřejnému pořádku, proti občanskému soužití a proti majetku. Stejně by postupovaly v případě nepřihlášení dítěte k zápisu k povinné školní docházce a v případě zanedbávání péče o povinnou školní docházku žáka. O část dávek by přišli také lidé, kteří nezaplatili pokutu za porušení obecní vyhlášky, jež stanoví podmínky pro pořádání sportovních a kulturních akcí.
V případě podpory záškoláctví má při strhávání pokut platit princip „jednou a dost“
U tolerování a podpory záškoláctví by podle předlohy mohl platit pro strhávání pokut z dávek princip „jednou a dost“. U ostatních přestupků by byly postihy strhávány z dávek při třetím a dalším prohřešku. Obce by ale mohly požádat o srážku již při prvním nebo druhém přestupku, pokud by existovala obava, že postih jiným způsobem nevymohou a zároveň jde o pachatele s minimální snahou se napravit.
Úřady práce by po oznámení musely dávky snížit. Částky, které na nich lidem nevyplatily, by putovaly do rozpočtů příslušných obcí.
„My potřebujeme udělat kroky k tomu, aby ty děti chodily do školy, protože ti rodiče je do školy zkrátka neposílají. Oni nemají motivaci. A pokud dítě nechodí do školy a ví, že může žít za sociální dávky a že to v této zemi je možné, tak proč by to neudělali? Tak dalších x generací bude doma na sociálních dávkách a my to všichni budeme platit ze svých daní. Taková je realita,“ řekla poslankyně Tereza Hyťhová z Ústeckého kraje, která byla zvolena za SPD a později přestoupila do Trikolóry.
