Džamila Stehlíková se cítí být vysokým počtem držitelů zbraní v zemi ohrožena. „Cítím se být ohrožena, vzhledem ke svému povolání vím, že často zbraň vlastní jedinci, kteří se neumí chovat v krizové situaci. Zbraň jim umožňuje ve zkratu někomu ublížit. Zvyšuje pocit moci. Čím více moci máte, tím více jí chcete. Začínáte na pistoli a můžete skončit u raketometu a tanku,“ řekla.
„V roce 2018 bylo zneužito 22 zbraní. To je pouhý zlomek těch, které jsou registrované. Nebojím se,“ uvedl naopak David Karásek.
Dále si nemyslí, že by psychotesty pro držení zbraně byly nutné. „V roce 2006, kdy byla statistika zavedena, byla zbraň zneužita v 160 případech. Od té doby se tato tendence snižuje. Nevidím důvod, proč zavádět psychotesty,“ dodal.
Džamila Stehlíková s tím nesouhlasila. „Neexistují centrální registry pro psychicky nemocné lidi. Když někdo o zbrojní průkaz žádá, tak nevíte, zda nebyl v minulosti hospitalizován,“ oponovala Stehlíkovi. Dále dodala, že ač může obvodní lékař žadatele poslat k psychiatrovi, nemá dostatečnou kvalifikaci na to, aby komplikovanější onemocnění identifikoval.
Sdružení na ochranu práv majitelů zbraní pracuje na vylepšení legislativy. Podle Stehlíka chtějí navrhnout, aby psychologický posudek odesílal rovnou lékař. Nyní jej předává sám žadatel, který ho může zfalšovat.
Masový vrah z Brodu trpěl paranoiou, lékaři o tom věděli šestnáct let |
Stehlíková je zastánkyní psychotestů i proto, že by mohly pomoci zachránit životy. Nevadí jí ani zvýšení byrokracie. „Máme tu dvě stovky životů, které zbytečně vyhasnou zbraněmi v rukou lidí, do kterých nepatří. Psychotesty jsou dobré. Je důležité, aby se nemocní nedostali do situace, kdy mohou někomu ublížit,“ říká.
Masový vrah z Brodu a nedávno odsouzený „první český terorista“ jsou podle Stehlíkové produktem moderní doby, globalizace a frustrace. I proto mají být psychotesty požadovány. „Na Slovensku se i po zavedení psychotestů odehrály tři masové útoky, někteří lékaři testy prodávali,“ oponoval jí Karásek.
„Lobbisté se cítí být poníženi, že musí na psychotesty. Psychiatr ale zcela určitě odhalí nejnebezpečnější lidi. Pár ušetřených životů je důležitější, než komfort držitelů zbraní,“ prohlásila Stehlíková.
Proti tomu se postavil Karásek. „Situace se zbraněmi je podobná jako třeba s požárem. Všude v okolí máte hasicí přístroje, aby mohl kdokoliv v případě nutnosti zasáhnout. Je nutné zasáhnout rychle,“ uvedl.
Ministerstvo vnitra předložilo z kraje letošního roku k diskuzi pracovní verzi nového návrhu zákona o zbraních. Jednu z nejdiskutovanějších podmínek - povinné psychotesty pro držitele zbraní - však ani nová legislativa neobsahuje.
Do tuzemské zbraňové legislativy navíc zasáhla Evropská komise. Soudní dvůr EU se bude v úterý 5. března zabývat žalobou, kterou Česká republika napadla změny směrnice o zbraních z roku 2017, zakazující některé poloautomatické zbraně či určité typy zásobníků.
Změny směrnice schválily členské země EU a Evropský parlament v roce 2017. Deklarovaným cílem bylo zabránit teroristům ve vyzbrojování, či jim tuto činnost co nejvíce ztížit. Podle kritiků, kteří byli v Česku velmi hlasití, ale přísnější pravila hlavně omezují legální držitele střelných zbraní a výrazně zasahují do vnitřní bezpečnosti státu.
„Původní verze odzbrojovací směrnice byla drastická. Na nynější podobě mi vadí zákaz zbraní, které vypadají jako vojenské. Podle mě potřebovala Komise konat, aby se lidé cítili bezpečněji,“ uvedl Karásek.
Stehlíková připomněla, že byl kladen důraz i na posílení tajných služeb. Směrnice sice některé zbraně plošně zakazuje, ale je možnost si zjednat výjimku. Dojde tak jen ke zvýšení byrokracie. „V první řadě je úlohou státu zajistit občanům bezpečnost. Svoboda a práva jsou až jako druhá. Je tedy v pořádku, že je obtížnější dostat se k nebezpečným zbraním,“ řekla.
Celý záznam Rozstřelu:
