V Rymicích na Kroměřížsku bylo pole, kterému se říkalo Blázinec. Člověk by si to mohl vysvětlit třeba tak, že na poli zřejmě lidé pracovali jako blázni, a proto ho rovnou i tak pojmenovali. V připravovaném on-line slovníku ale najdete správné vysvětlení: pomístní jméno Blázinec, Blázen či Bláznivec souvisí se slovem "laz", které dříve označovalo pole či louku získané vymýcením lesa.
Stejně tak se v něm dočtete, že v obci Březina na Svitavsku se říkalo jedné silnici "Bam", což je ruská zkratka pro Bajkalsko-amurskou magistrálu. Ironické pojmenování vymysleli místní dělníci. Pomístní jméno označuje velkou, širokou silnici v lese spojující lom Březinka s dolem Prokop, odkud auta dopravovala kámen (více pomístních jmen najdete v boxu na konci článku).
POMÍSTNÍ JMÉNaPomístní jména jsou jednou ze skupin zeměpisných jmen (toponym). Jsou to názvy neobydlených objektů, tj. názvy terénních útvarů (pohoří, hor, údolí), pozemků (polí, lesů, luk, pastvin), vod (řek, říček, potoků, studánek, rybníků), komunikací (silnic, cest a stezek) a různých orientačních bodů (památných stromů, křížů, balvanů, božích muk). |
Od šedesátých do osmdesátých let 20. století pracovníci Ústavu pro jazyk český s místními dobrovolníky a také studenty sbírali pomístní jména v Čechách, na Moravě a ve Slezsku pomocí soupisových anket, přímého dotazování a diplomových prací.
"V obcích se sepisovalo, jaká pomístní jména tam mají. Zjišťovaly se místní nářeční podoby jmen polí či kopců, místních částí a honů JZD. Výzkum sice probíhal v letech, kdy bylo po kolektivizaci (za socialismu se po kolektivizaci pole jednotlivých sedláků spojovala v hony, pozn. red.), ale lidé si ještě pamatovali, kdo kde měl jaké pole a jak se jmenovalo," vysvětlila Milena Šipková z brněnské pobočky Ústavu pro jazyk český.
Vyplněné dotazníky se shromažďovaly v Praze a v Brně. "Pomístní jména ze soupisů rozepisovali studenti na psacím stroji na kartotéční lístky, já jsem se toho tehdy také účastnila, když jsem sem v roce 1980 nastoupila," vzpomíná Šipková.
Pak začali jazykovědci řešit, jak s nasbíraným materiálem nejlépe naložit. "V Praze od roku 2005 vychází po jednotlivých sešitech Slovník pomístních jmen v Čechách. V Brně nyní připravujeme interaktivní elektronický slovník," doplnila Šipková.
Na Moravě a ve Slezsku shromáždili celkem 225 tisíc pomístních jmen, v elektronickém slovníku budou ale pro přehlednost sdružena pod 33 tisíc hesel.
NASKENOVANÉ ZÁPISOVÉ LÍSTKY
Soupis pomístních jmen na katastru obce Suchý. Zvětšíte rozkliknutím. 
Soupis pomístních jmen na katastru obce Heršpice. Zvětšíte rozkliknutím. |
Jedním z hesel je například Amerika, jež zahrnuje 298 jmen spojených s tímto světadílem. "Místo, které je pojmenované Amerika, je často na okraji obce, protože pro místní bylo stejně jako skutečná Amerika vzdálené," vysvětluje Šipková. Nebo třeba hostinci v Bohumíně, který měl špatnou pověst, se zase říkalo Staro Amerika, protože tu "byly poměry jako na Divokém západě v Americe".
Jednou z vychytávek digitálního slovníku bude možnost zobrazit si pomístní jména na mapě.
"Když si necháte na mapě zobrazit všechna pomístní jména pod heslem Amerika, uvidíte, že nejvíce jich je ve vyvýšených oblastech. V nížinách je naopak vůbec nenajdete. Je to tím, že třeba Haná byla bohatá a úrodná a lidé se odsud nestěhovali," vysvětluje Šipková s tím, že naopak z chudých oblastí v podhůří se lidé často rozhodli odjet hledat štěstí za oceánem.
Mapa u hesla Amerika: Kroužky na mapě označují místa, kde se pomístní jména související s Amerikou vyskytla. Zvětšíte rozkliknutí.
Moravská a slezská pomístní jména bude Ústav pro jazyk český zveřejňovat postupně. První várka půjde na webu najít příští rok na podzim. Zájemci si tak budou moci vyhledat třeba vesnici, kde žijí, a zjistit, jaká pomístní jména se tam používala a co znamenají. Nebo, když bude nějaké pomístní jméno znát, může si nechat ukázat na mapě, na jakých jiných místech se toto jméno také objevuje.
Kdy bude slovník kompletní, se ale podle Šipkové dá jen těžko odhadnout. "Začali jsme v roce 2005 a máme z 33 tisíc hesel hotových šest tisíc a z 225 tisíc pomístních jmen máme digitalizovanou necelou polovinu," upřesnila.
Jazykovědec je napůl detektiv
Důvodem, proč se slovník na webu nemůže objevit hned, je to, že se jazykovědci snaží u všech pomístních jmen zjistit, proč tak lidé louce nebo hospodě začali říkat, což se mnohdy rovná detektivní práci. Některá slova vyřeší hned, jiná jim trvají i týdny.
"Máme základní onomastickou literaturu (o vlastních jménech, pozn.red.), existuje seznam příjmení na stránkách ministerstva vnitra, používáme archivní mapy a internet, oslovujeme také obecní úřady a kolegy, a to i ze zahraničí," popisuje Šipková.
"Někdy vám třeba pomůže, když zjistíte, jak vypadá okolí, kde místo leží, jestli v nížině nebo na kopečku, jestli za vesnicí, u potoka či na křižovatce starých cest," dodává Šipková, která nyní pátrá po významu slova Barchanec, což je název kopce se zříceninou na východní Moravě.
"Stále nevím, jestli to například nebylo něčí jméno, tedy jestli neexistoval nějaký Barchan, podle něhož by se hrad jmenoval. Zjistila jsem, že existoval nějaký šlechtic toho jména, ale ten byl z Čech. Barchan také může znamenat písečný přesyp nebo látku barchet," popsala jedno z mnoha svých pátrání Šipková.
CO NAJDETE VE SLOVNÍKU?CUKRMANDLE (kopec v Nikolčicích na Břeclavsku) Nevyráběli tam cukr ani nepražili mandle, ale pomístní jméno zřejmě vzniklo přehodnocením původního Cukmantl z důvodu ztráty povědomí o jeho významu. Samo jméno Cukmantl (hon, pole, vinohrad) pak vzniklo adaptací něm. jména Zuckmantel. Pomístní jméno Cukmantl upozorňuje na nebezpečí ze strany loupežníků (podobně jako Da(l)skabát, Hleďsebe aj.). ASO (smetiště v Černé Hoře, Letovicích, Nosislavi) Pomístní jména vznikla přenesením názvu předválečné sítě obchodních domů ASO (firma Ander a syn, Olomouc), v němž se prodávalo nejrozmanitější levnější zboží. Motivem metaforických jmen se stalo velké množství předmětů (a jejich neuspořádanost) nacházejících se v pojmenovávaných lokalitách. Jméno Aso se v Černé Hoře užívá pro "hluboký úvoz, který se zaváží, skládku", v Nosislavi pak pro objekt, kde "bylo [naházeno] všechno možné - jako v obchodě Aso na České ulici v Brně". BARDOUN (často v podobě Bardón v Protivanově u Prostějova, ve Veselí na Žďársku a ve Vícemilicích na Vyškovsku) Jméno Bardón vzniklo ze slova bardoun, nářečně bardón ‚starý sedmistrunný hudební nástroj‘. Jde o žertovné pojmenování v souvislosti s mečením koz pasoucích se v dané lokalitě, jež připomínalo zvuky tohoto nástroje. Součástí dvouslovných pomístních jmen jsou adjektiva odrážející jednak původce zvuku (Kozí bardón), jednak polohu objektu (Vrchní Bardón: označuje vyvýšený pozemek za místní částí Bardón). Nelze vyloučit souvislost s osobním jménem Bardoun. |
