Útok podle expertů začal očekávaným způsobem, zaměřuje se na vojenské velení, letiště, protivzdušnou a protiraketovou obranu Ukrajiny a následuje postup pozemních jednotek.
„Jde pravděpodobně o rychlou vojenskou akci, která by měla vést k rozsáhlé krizi na Ukrajině, změně vlády v Kyjevě a následně vyjednání podmínek míru výhodných pro Kreml,“ řekl ve čtvrtek Michal Smetana z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd (FSV) Univerzity Karlovy.
Nemusí však přitom podle něj jít o snahu Ruska okupovat celou Ukrajinu. „Přinejmenším je nutné počítat s pozemní invazí z jihu, východu i severu, včetně možného obléhání a ostřelování (nikoliv dobývání) Kyjeva, ke kterému se mohou ruské jednotky dostat ve velmi krátké době,“ podotkl Smetana. Útok už podle něj není možné zastavit.
Nicméně sankce a další nátlak ze stranu Západu teoreticky mohou mít alespoň částečný vliv na rozhodování Kremlu směrem k dílčím cílům a použitým nástrojům, doplnil Smetana.
Rusko bude podle Smetany zřejmě usilovat o změnu ústavy a zahraničně-politické orientace Ukrajiny, tedy opuštění dlouhodobého cíle na integraci země do západních struktur jako jsou NATO a EU.
Silná a nezávislá Ukrajina byla strašákem
„Součástí těch požadavků bude určitě i silná autonomie pro oblasti ve východní části Ukrajiny, skrze které si Moskva ponechá možnost výrazně ovlivňovat zahraniční a bezpečnostní politiku Ukrajiny i do budoucna,“ podotkl.
Cílem ruské operace na Ukrajině je její zničení, případně parcelace a protažení území kontrolovaného Ruskem ke hranicím zemí NATO, řekl v České televizi Jan Šír z katedry ruských a východoevropských studií Institutu mezinárodních studií FSV.
Putin sáhne i na další satelity SSSR, zašel dál než Brežněv, varují v Německu |
Pro Putina byla silná a nezávislá Ukrajina v podstatě strašákem v tom smyslu, že by na jeho hranicích stál stát, který by neovládal, uvedl Karel Svoboda z Institutu mezinárodních studií FSV. Putin podle jeho slov vnímá postsovětský prostor jako sféru svého vlivu, kde chce sobě nakloněné vlády. „Reakce Západu musí přinést pomoc Ukrajině, ale je otázkou, jestli nepřichází pozdě,“ doplnil.
Podobný útok jako nyní Evropa nezažila od 1. září 1939, kdy německá armáda vpadla do Polska, řekl v České televizi Michael Romancov z katedry politologie Institutu politologických studií FSV.
Mohl by přistoupit k ukázce jaderných zbraní
Putin se podle něj možná rozhodl, že se útokem na Ukrajinu pokusí vymezit ztracenou pozici Ruska vůči Západu. „Demilitarizace Ukrajiny, o které Putin mluví, může z ruského pohledu znamenat jen to, že Ukrajina vojensky padne,“ upozornil Romancov.
Ruské vrtulníky u Kyjeva, válčí se o infrastrukturu. Ukrajina se brání invazi |
Mezi sankcemi uvalovanými Západem na Rusko a Putinovým postupem podle Romancova není přímá souvislost. „Jeho reálná schopnost vidět, vnímat, analyzovat, co se děje ve světě, může být pokřivená,“ řekl o ruském prezidentovi.
Pokud je primární Putinovou motivací nesympatie vůči Ukrajině a snaha vstoupit do dějin, odstrašení sankcemi bude velmi obtížné, uvedl dále na České televizi Šír z katedry ruských a východoevropských studií Institutu mezinárodních studií FSV.
Romancov připustil, že Rusko by v čele s prezidentem Putinova typu mohlo k prosazení svých cílů přistoupit k ukázce síly svých jaderných zbraní. Zásadní podle něj bude, jak budou reagovat Spojené státy. „Po dnešku nejsem schopen vyloučit demonstraci jaderných schopností Ruska,“ dodal Šír.
