Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvŠéfové unijních států se shodli, že chtějí přijmout sankce, které budou mít „masivní a tvrdé“ následky. Mimo jiné znemožní ruské elitě ukládat své peníze v Evropě. Zakázáno bude dodávání klíčových součástek ruským rafinériím, což podle šéfky EK překazí jejich modernizaci.
Omezen bude také přístup Ruska ke klíčovým technologiím, včetně například polovodičů. Naproti tomu na vyřazení Ruska z mezinárodního platebního systému SWIFT, který navrhovala řada zemí v čele s pobaltskými státy, se lídři během schůzky neshodli.
Po sankcích EU budou následovat i francouzské vnitrostátní sankce, uvedl francouzský prezident Emmanuel Macron. Zároveň chce Ukrajině nabídnout 300 milionů eur na vojenské vybavení. Macron také popsal dvojakost v chování ruského prezidenta Vladimira Putina.
Zatímco do telefonu mluvil o dodržování Minských dohod uzavřených s Ukrajinou, ve skutečnosti plánoval válku. „Takovéto použití síly a nátlaku nemá v 21. století místo. EU pevně stojí za Ukrajinou a jejími obyvateli, kteří čelí této s ničím nesrovnatelné krizi,“ uvedli v reakci na invazi šéfové unijních institucí ve svém prohlášení.
Lídři členských států rázně odsoudili čtvrteční ruský útok na Ukrajinu a vyzvali Moskvu k jeho okamžitému ukončení. Apelovali rovněž na přípravu dalšího balíku sankcí, který se bude týkat i Běloruska, z jehož území Rusko na Ukrajinu také útočí.
Lídři vyjádřili podporu Ukrajině, které jsou podle nich unijní země připraveny poskytovat další politickou, finanční a humanitární pomoc.
„Rusko nese plnou odpovědnost za tento akt agrese a za všechno ničení a ztráty životů, které způsobí... Evropská rada je pevně přesvědčena, že použití síly a nátlaku s cílem změnit hranice nepatří do 21. století,“ shodli se vůdci všech 27 unijních států krátce po začátku jednání.
Postihy mají spočívat také v kontrolách exportu, omezení vývozu zboží dvojího využití nebo v restrikcích týkajících se vydávání víz.
European Council conclusions on Russia’s unprovoked and unjustified military aggression against #Ukraine https://t.co/fTt5HBQbLR
Pokud sankce unijní státy po jednání svých lídrů formálně schválí, mohly by začít platit již v pátek.
„Napětí a konflikty by měly být řešeny výhradně dialogem a diplomacií. EU bude i nadále úzce spolupracovat se sousedy a ujišťuje o neochvějné podpoře a závazku vůči suverenitě a územní celistvosti Gruzie a Moldavské republiky,“ stojí také v prohlášení.
Jednání V4 před Evropskou radou. Tématem je samozřejmě Ukrajina. https://t.co/aFEnSJa80N
Reakce na ruskou invazi na Ukrajinu bude mít zásadní dopad na ruskou ekonomiku a technologický rozvoj, tudíž i na kvalitu života ruských občanů, uvedlo v prohlášení české ministerstvo zahraničí.
Zlom v dějinách Evropy
Podle ukrajinského velvyslance v Praze Jevhena Perebyjnise mají být sankce proti Rusku okamžité, tvrdé a zničující. Jmenoval například odpojení Ruska od bankovního systému SWIFT.
„Svými nevyprovokovanými a neospravedlnitelnými vojenskými akcemi Rusko hrubě porušuje mezinárodní právo a podkopává evropskou a globální bezpečnost a stabilitu,“ uvedli lídři unijních zemí. EU je podle nich připravena poskytnout humanitární pomoc lidem na Ukrajině a napadenou zemi podporovat politicky i finančně.
 |
„Putin se snaží vrátit čas do dob ruského impéria. Ale tím, že to dělá, ohrožuje budoucnost Rusů,“ prohlásila ráno von der Leyenová, podle níž Putin vtahuje Evropu do války.
Sankce podle ní ohrozí ruský ekonomický růst, povedou k růstu inflace i nákladů na půjčky a urychlí odliv kapitálu z Ruska. Dodala, že EU zvládne čelit případnému ruskému omezování dodávek plynu.
Podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella dostali večer lídři na stůl ke schválení „dosud nejtvrdší balík sankcí, jaký jsme kdy připravili“.
Francouzský prezident Macron ve čtvrtek odpoledne uvedl, že Francie na útok odpoví „chladnokrevně“. „Rusko může očekávat tvrdé sankce, které zasáhnou její armádu, ekonomiku a energetiku. Události včerejší noci znamenají zlom v dějinách Evropy,“ uvedl Macron.
Útok na západní hodnoty, říká britský premiér
„Rusko začalo v Evropě válku a jeho barbarský útok nemíří pouze na Ukrajinu, ale i na svobodu, demokracii a západní hodnoty,“ řekl ve čtvrtek britský premiér Boris Johnson.
Oznámil, že rovněž Británie v součinnosti se spojenci schválí další balík dalekosáhlých sankcí, jejichž cílem je dostat Rusko „ekonomicky na kolena“. Konkrétní opatření premiér představil v podvečer před britskými poslanci.
Jde o dosud největší sankční balík vůči Rusku, týká se více než 100 jedinců a subjektů, mezi nimi aerolinek Aeroflot, bývalého zetě ruského prezidenta Vladimira Putina a několika oligarchů. Londýn zároveň zmrazí aktiva ruských bank a vyřadí je z britského finančního systému. V plánu je příprava zákonů, které omezí finanční a exportní styky s Ruskem, oznámil britský Johnson v parlamentu.
I am appalled by the horrific events in Ukraine and I have spoken to President Zelenskyy to discuss next steps.
President Putin has chosen a path of bloodshed and destruction by launching this unprovoked attack on Ukraine.
The UK and our allies will respond decisively.
„Náš úkol je jasný: musíme diplomaticky, politicky, ekonomicky a nakonec vojensky zajistit, aby tento strašlivý a barbarský podnik Vladimira Putina skončil neúspěchem,“ řekl Johnson. V dřívějším projevu se obrátil i na ruské občany a vzkázal jim, že nevěří, že by útok byl veden jejich jménem a že by chtěli, aby Putinův režim hrál roli světového vyvrhele.
„Stojíme za Ukrajinou a budeme s našimi mezinárodními partnery pracovat na tom, abychom na tento děsivý akt agrese patřičně odpověděli,“ napsala na Twitteru ministryně zahraničí Liz Trussová.
Koho chce Západ ztrestat? Putinovy přátele, finančníky i nejostřejší jazyk Ruska |
Británie v úterý oznámila první sankce vůči Rusku vůči třem jednotlivcům a několika bankám. Konkrétně jde o podnikatele Gennadije Timčenka a Borise a Igora Rotenbergovy kvůli jejich úzkým vazbám na Putina. Cílem sankcí jsou aktuálně i banky Rossija, IS Bank, General Bank, Promsvjazbank a Black Sea Bank.
Belgie chce prosadit, aby EU přestala udílet víza ruským občanům, a to včetně turistických, pracovních a studentských, řekl ve čtvrtek náměstek belgického ministerstva pro migraci Sammy Mahdi.
„Bezohledný útok Ruska nás nutí k tomu, abychom byli opatrní ohledně Rusů, kteří se chystají přijet do Belgie... V tuto chvíli tu Rusové nejsou vítáni, všeobecný zákaz udělování víz Rusům by neměl být tabu,“ řekl.
