„Pro světovou ekonomiku to znamená trojí zásah: toxickou kombinaci vyšší inflace, nižšího hospodářského růstu a větší nejistoty. Jediným pozitivem je silný růst, který je nárazníkem pro případné zpomalení, a skutečnost, že tvůrci politik a investoři jsou již na vysokou inflaci připraveni,“ komentuje dění analytik investiční platformy eToro Ben Laidler.
Rusko je druhým největším producentem ropy na světě a analytici nyní varují, že jakékoliv narušení exportu z Ruska by vyhnalo ceny ještě více nahoru. Světová ekonomika sice už není tak závislá na ropě jako v předchozích dekádách, přesto jde o důležitý ukazatel, který ovlivňuje ceny dalších komodit, výrobků i služeb. Ropa, uhlí a zemní plyn stále stojí za 80 procenty energií celosvětové ekonomiky, uvádí agentura Bloomberg.
Mezinárodní energetická agentura již začátkem týdne varovala, že vojenská akce by mohla ohrozit 250 tisíc barelů denního vývozu ruské ropy přes Ukrajinu ropovodem do Maďarska, Slovenska a České republiky.
Zlato kvůli válce na Ukrajině značně posiluje. Kryptoměny začínají krvácet |
V souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu nyní roste i hodnota zemního plynu. Na holandské burze ICE TTF se spotová cena plynu ve čtvrtek dopoledne pohybovala kolem 114 eur (2 835 korun) za megawatthodinu, to je o téměř 30 procent více než předešlý den.
Analytici se růstu dvou zásadních komodit obávají. Podle nich to může narušit zotavení ekonomik z pandemie a ještě více prohloubit inflaci. Finanční společnost JPMorgan Chase & Co. varuje, že konkrétně u ropy by zvýšení na 150 dolarů (3 330 korun) za barel téměř zastavilo veškerý globální růst.
„Růst cen ropy zesílí tlak na centrální banky po celém světě, aby urychlily cyklus zpřísňování a agresivněji zvyšovaly sazby s cílem omezit inflační rizika,“ cituje Bloomberg Chua Hak Bina, hlavního ekonoma banky Maybank v Singapuru.
Online reportáž z dění na Ukrajině naleznete zde. |
Před dopadem války na ceny i úrokové sazby varoval ve čtvrtek i guvernér Korejské centrální banky Lee Ju-yeol. Evropská centrální banka signalizuje zvyšování úrokových sazeb už několik dnů.
Souvislost mezi možnou invazí a dalším růstem cen komentoval ještě ve středu i guvernér České národní banky Jiří Rusnok. V pořadu Interview Plus Českého rozhlasu uvedl, že konflikt bude mít proinflační efekt a to právě kvůli vyšším cenám plynu a ropy.
„I když Česká národní banka předpokládá roční míru inflace na úrovni 8,5 procenta, konečná hodnota může být výrazně vyšší,“ komentuje to analytik investiční společnosti Portu Filip Louženský. Podle něj v reakci na ranní informace roste také cena pšenice. To proto, že Rusku s Ukrajinou patří mezi její největší světové producenty. (zaujímají 3. a 7. místo).
