Podle nastupujícího premiéra Bohuslava Sobotky vláda při privatizaci státního podílu akcií OKD postupovala v dobré víře podle pokynů dvou nezávislých úřadů – Fondu národního majetku a Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. A proto nepochybila.
"Cena (při privatizaci OKD) vycházela ze znaleckého posudku, který jsme měli jako stát k dispozici. A vycházela také ze stanoviska Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS)," řekl Sobotka v obsáhlém rozhovoru, který v pondělí zveřejnila MF DNES.
Právě role Fondu národního majetku (FNM) a Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) při privatizaci poskytuje tehdejší Špidlově a Grossově vládě alibi a zatím ji chrání při současném vyšetřování. Ministři mohou tvrdit, že za nic nemohou. To ti úředníci!
Grossova vláda prodala v září 2004 menšinový podíl v OKD společnosti Karbon Invest za 4,1 miliardy korun. Ministrem financí zodpovědným za prodej 45,88 procenta akcií byl právě Sobotka.
Protikorupční policie je přesvědčena, že stát se zbavil akcií příliš levně. Spočítala, že při obchodu přišel o 3,4 miliardy. Viní proto dva exnáměstky někdejšího Fondu národního majetku – Pavla Kutu a Jana Škurka – z toho, že vědomě převzali a v podstatě "podstrčili" tehdejší vládě znalecký posudek, který podhodnotil cenu OKD. Oba to popírají.
Pozitivní i negativní role ÚOHS
Stejně tak se však detektivové podle zjištění MF DNES zaměřili i na druhý úřad, který dal vládě zelenou k privatizaci černouhelných dolů – antimonopolní úřad. Ten nejdříve splnil svou úlohu. Poté, co Špidlova vláda v březnu 2004 chtěla prodat 45,88 procenta akcií OKD za 2,25 miliardy, ÚOHS obchod zastavil.
Jenže zároveň stanovil tržní cenu černouhelných dolů minimálně na 3,5 miliardy. A tím poskytl vládě "krytí", nemusela již hodnotu firmy podrobně zkoumat. "Ze vzájemné korespondence mezi ministerstvem financí a ÚOHS vyplývalo, že pokud se kupní cena neodchýlí od tržní hodnoty stanovené ÚOHS, nebude to považováno za poskytnutí veřejné podpory," píše se ve vyšetřovacím spise.
Podle protikorupční policie tím však ÚOHS pochybil. I tato částka byla totiž příliš nízká. Na stanovení tržní ceny neměl údajně dostatek podkladů. ÚOHS totiž podle policie pracoval s podhodnocenými a nekvalitními posudky na cenu akcií OKD.
Posudek ústavu Vox Consult, který stanovil cenu akcií černouhelných dolů na pouhé 2,08 miliardy, například podle detektivů "zcela pominul hodnotu 20 dceřiných společností, která činila dle závěrů policie pět miliard. Stejně tak opominul zahrnout do ocenění část majetku OKD, představovanou hotelovými, rekreačními či zdravotnickými zařízeními v ceně 200 milionů."
Jen pro srovnání: posudek ústavu NOVOTA, vypracovaný pár měsíců po privatizaci pro Komisi pro cenné papíry, stanovil cenu za státní podíl na 10,3 miliardy. A pozdější posudek Ernst & Young k 31. 12. 2005 dokonce na 24 miliard.
Ministři nemuseli poslechnout
Detektivové zatím došli k názoru, že tehdejší představitele ÚOHS nelze stíhat. Jejich rozhodnutí, a tedy i stanovení tržní ceny, totiž nebylo pro vládu závazné.
Policie zaujala názor, podle něhož byl ÚOHS "po 30. 4. 2004, tedy po vstupu Česka do EU, už jen koordinační, poradenský, konzultační a monitorovací orgán v oblasti veřejné podpory" a ministři se jím nemuseli řídit. S tím souhlasí i právníci oslovení MF DNES.
Ředitelem ÚOHS byl v letech 1998 až 2005 lidovec Josef Bednář. Když mu v pondělí MF DNES zavolala na jeho mobilní telefon, vyslechl si žádost o vyjádření k privatizaci a pak zavěsil se slovy: "To je omyl." Ani nynější vedení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže se k prodeji OKD v pondělí nevyjádřilo.
