Za deset let se budou v dolech OKD těžit jen dva miliony tun černého uhlí, tedy necelá čtvrtina toho co dnes. "Je otázka, jestli je taková těžba ekonomicky udržitelná," řekl Marek Jelínek, finanční ředitel společnosti NWR, která OKD vlastní. Doly se tak možná zavřou.
Spása pro NWR i OKD by mohla přijít jen v případě, že začnou opět růst ceny uhlí. Ty v posledních dvou letech spadly o polovinu. Pod zemí sice leží 2,2 miliardy tun uhlí, náklady na jeho dobytí a přesun na povrch jsou však příliš vysoké. Při dnešních cenách uhlí a vysokém zadlužení je tak pro těžaře čím dál těžší přežívat.
"Firma se výrazně zadlužila proto, aby dokázala těžit uhlí levněji. Vysoké investice však přišly v době, kdy ceny uhlí ve dvou vlnách klesly na velmi nízké úrovně," podotkl analytik Cyrrus Marek Hatlapatka.
Ceny nejspíš zůstanou nízké
Proto NWR přehodnotila zásoby uhlí, které se jí ještě při současných cenách uhlí a nákladech vyplatí těžit - ze 184 milionů tun na konci roku 2012 zbylo jen 64 milionů tun. Z toho je 60 procent kvalitnějšího koksovatelného uhlí a 40 procent méně kvalitního energetického uhlí.
"U energetického uhlí výraznější změnu ceny v příštích letech neočekávám," zdůraznil Tomáš Sýkora, analytik Patria. Podle něj sice může v dalších letech mírně růst cena koksovatelného uhlí, ne ovšem o tolik, aby se tím hospodaření NWR výrazněji zlepšilo.
"Přepočítaný stav ekonomicky vytěžitelných zásob v sobě nezahrnuje rozvojový projekt Karviná-Staré Město, kde by se měla zahájit těžba v roce 2016 a kde předpokládáme využití zaměstnanců stávajících dolů," upozornil ředitel vnějších vztahů NWR Petr Jonák. Podle informací deníku Insider už na prohlášení NWR zareagoval ministr průmyslu Jan Mládek a začal formovat novou pracovní skupinu pro řešení sociálních rizik v Moravskoslezském kraji.
Zaměstnanci zatím strach z propouštění nemají. "Zprávou NWR bych se příliš netrápil, vše bude záviset na cenách uhlí v budoucnosti," říká předseda odborů OKD Jaroslav Pytlík. "My budeme v prvé řadě řešit situaci okolo Dolu Paskov, pak se zaměříme na řešení situace v karvinské části revíru a ve Starém Městě," doplnil.
Právě Paskov s 2 500 zaměstnanci je nejnákladnějším dolem a OKD ho chtěla do konce roku zavřít. Nakonec spolu s ministerstvem průmyslu a obchodu sestavila expertní skupinu, která má v březnu rozhodnout, zda a za jakých podmínek by se dala těžba o dva roky prodloužit. Jiné doly se zatím firma zavírat nechystá.
Horníci OKD loni na podzim protestovali proti propouštění:
17. září 2013 |
"Ušetřili jsme 200 milionů eur, ale nebylo to dost"
Plány těžby konkrétních dolů a stavu zaměstnanců se budou teprve připravovat. Roční těžba dva miliony tun nicméně podle Hatlapatky znamená provoz jednoho až dvou dolů, které může obsloužit maximálně třetina současného počtu zaměstnanců. Přičemž by bylo nutné postupně snižovat jak počty horníků, tak administrativních pracovníků i manažerů. "V současné době větší propouštění nepřipravujeme," reagoval Jonák. Ročně firmu kvůli nemoci nebo odchodu do důchodu opustí na 500 lidí.
V lednu NWR oznámila, že potřebuje další peníze. Chce přitom zohlednit jak zájmy věřitelů, tak akcionářů. Kromě toho se OKD snaží šetřit, kde se dá. Loni snížila administrativní náklady o 26 procent a náklady na vytěženou tunu o14procent na 68 eur, letos se chce dostat na 60 eur za tunu.
"Ušetřili jsme 200 milionů eur, ale nebylo to dost, abychom odvrátili dopad poklesu cen uhlí," posteskl si Jelínek. Za rok 2013 vykázala NWR čistou ztrátu 972 milionů eur. "Číslo výrazně ovlivnily odpisy hodnoty fixních aktiv ve výši asi 800 milionů eur," uvedl Jelínek.
Firma také za 95 milionů eur prodala koksovny a z výnosu chce uhradit letošní investice. "NWR má za současných podmínek likviditu minimálně na rok," míní ekonom J&T Banky Bohumil Trampota. Jiná aktiva, která by byla jednoduše k prodeji, těžaři nemají. Může nastat i situace, kdy bude pro OKD ekonomicky výhodnější přestat uhlí těžit a začít ho dovážet z USA nebo Austrálie.
