Pozorovatele přírody Rudolfa Kovaříka letos horké léto nepřekvapilo. O nadprůměrných teplotách věděl už od jara, kdy přiletěly zahnízdit vlaštovky a jiřičky. „Mají možnost hnízdit na jižní nebo na severní části, kde nesvítí slunce celý den. Když přiletěly letos, tak jsem si říkal, chraň nás Bůh, protože na jižní části nejsou ta hnízda obydlená. Všechny jsou jen na severu,“ sdělil pro iDNES.cz Kovařík.
Podle něj zvířata vlnu veder poznají a podle toho mění své chování. Projevuje se to zejména na jejich denním biorytmu, který v horkých dnech mění. Ne všechna však mají možnost na vedra reagovat.
„Z těch, která na to umí reagovat, to jsou například vlaštovky či lesní ptáci jako sojky a podobně. V činnosti jsou vždy těsně před setměním. Jejich aktivita večer se zvyšuje, jako by se na druhý den potřebovali připravit. Ráno potom zase lítají a nosí krmení pro mladé. Přes den přijde útlum,“ popisuje Kovařík.
Vlaštovky dokonce v horkých dnech tak často nekrmí mláďata. „Ani ty mladé nejsou tak lačné po jídle. U nich je ta předpověď úplně stoprocentní,“ popisuje Kovařík. Podobně na tom jsou i slepice, které jsou nejaktivnější hned ráno, a potom zase večer.
„Jeleni a srnky to také dopředu vědí. Mají takzvané ležení. Teď jsou v říjištích, což je zvláštní, protože říje neprobíhá. Přes den zalehnou do vyšší zelené trávy a vylézají na pasení v podvečer a na napájení. Přes den energii nespotřebovávají couráním,“ říká Kovařík, který pozoruje přírodu v Krušných horách. Stejně to podle něj platí i pro veverky, které jsou nejaktivnější do devíti ráno a v podvečerních hodinách.
Čtvrtek nad ránem mlha, od pondělí se ochladí
Také pranostiky si zakládají své předpovědi na pozorování přírody. Na čtvrtek předpovídají mlhy a déšť. „Na svatého Praxeda mlha zrána k zemi usedá,“ zní jedna z nich pro 21. červenec.
„Co se týče mlhy, to určitě bude platit pro Beskydy, Jeseníky nebo Šumavu. Přesto, že tam není každý rok takové sucho jako letos, mlha tam může po ránu klidně být,“ zhodnotil Kovařík, který se pranostikami a pozorováním počasí věnuje už přes čtyřicet let. Přímo meteorologií se zabývá od roku 1976.
Vedra zbarvila Česko do ruda. Záchranáři častěji vyjížděli ke kolapsům |
Jiná pranostika na stejný den předpovídá i déšť. „Na proroka Daniele nalije též do mandele.“ Pranostiku podporuje i současná předpověď meteorologů Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) „Většinou oblačno, postupně místy přeháňky nebo bouřky, ojediněle silné,“ hlásí ČHMÚ ve své předpovědi na čtvrtek.
Také v pátek se nejen podle meteorologů mohou objevit ojedinělé přeháňky. Předpověděli to i předci před mnoha lety. Kvůli tomu, že se pranostiky šířily zejména ústně, nelze přesně určit, kdy vznikly. Šířit a rozvíjet se měly hlavně ve středověku.
„V den Máří Magdaleny rádo poprchává, neboť svého Pána oplakává,“ říká pranostika o pátku 22. července. „Rozprší-li se v den svaté Máří Magdaleny, deště nejsou k zastavení,“ zní další lidová předpověď. Celkově jsou pranostiky na pátek 22. července hlavně o dešti.
„Pranostika je asi někde z Jizerských hor, protože ty jsou známé deštěm, podle kterého by se daly řídit hodinky. Tam je to až urputně pravidelné. Červenec je druhý nejsrážkovější měsíc v roce. Předkové si vyhlídli, že tuto polovičku měsíce se deště vyskytují. Určitě to neplatí pro Jihomoravský kraj a Polabí. Ale pro Jizerky nebo nějaké kopce určitě,“ popsal Kovařík.
Souhlasí také s tím, že deště nebudou k zastavení. Podle něj se budou vyskytovat určitě ve vyšší intenzitě než v posledních týdnech. „Nebude jich tolik, protože současné počasí bude mít dojezd minimálně dalších 25 dní. Ale už nebude sucho deset dní, v některých místech dokonce 14 dní bez jediné kapky vody,“ míní Kovařík.
Je nutné vědět původ pranostik
Kovařík upozorňuje na to, že každá pranostika vznikla na určitém místě, pro které platí. „Pranostikám nejvíc ublížilo polistopadové období. Někdo je v roce 1993 a 1994 popisoval, ale zapomněl zmínit místo určení, kde vznikly,“ vysvětlil Kovařík. Na konkrétní místa jsou však prognózy přesné.
Na páteční pranostiky navazují i ty pro sobotu 23. července. „Svatý biskup Apolí kropí žence na poli.“ Předpovídají také ideální podmínky pro houbaře. „Když prší o Apolináři, dlouho se z lesů paří,“ „Prší li o Apolináři, radují se vždy houbaři.“
Na to spoléhá i Kovařík, podle něhož se na sobotu mohou těšit hlavně houbaři z jižních Čech, Orlických hor, Jeseníků a částí Českomoravské vrchoviny. Naopak úlovky v košících určitě nelze očekávat na západě Čech a v Krušných horách. „Tam je to neuvěřitelně proschlé. To bychom si ty houby museli nakreslit, abychom nějaké našli,“ řekl Kovařík.
Evropa se zahřívá rychleji než jiné části světa, tvrdí nová vědecká studie |
Od příštího týdne by mělo přijít po vlně tropických veder ochlazení, alespoň podle pranostik. „Na svatého Jakuba dopoledne léto, odpoledne zima,“ říká pranostika pro pondělí 25. července. „Svatý Jakub si rád zahromuje,“ tvrdí jiná.
Většina z pranostik se shoduje na tom, že když na svatého Jakuba prší, nesvědčí to ořechům, žaludům či medu. „Jakub-li vlaží, žaludy kazí,“ „Prší-li na svatého Jakuba, spadnou ořechy z ořecha a žaludy z duba.“ „Na Jakuba déšť jak žravý jed kazí narůžovělý na pohance květ, proto vzácný bývá med.“
Nižší teploty od pondělí potvrzuje Kovařík a mírné ochlazení i ČHMÚ. „Nechci lidem kazit iluze o létě, určitě budeme mít teploty, na které jsme zvyklí, od 23 do 27 stupňů. Občas se třicítka vyskytne, ale určitě to nebude tak pravidelné, jako jsme to měli doteď. To úmorné vedro a dusno po celé republice,“ řekl Kovařík.
Na pondělní pranostiku navazují i ty následující. „Svatá Anna - chladna z rána,“ stojí v pranostice na úterý. „Od svatého Ignáca - léto sa obráca,“ říká pranostika na poslední červencový den. Podle nich tak mohou lidé i příroda doufat v příjemnější počasí v následujících týdnech.
