"S několikaměsíčním předstihem předpověděl mrazy, které v únoru udeřily," říká s uznáním meteorolog Petr Dvořák, který Svítkovu předpověď sleduje už dva roky a tvrdí, že do puntíku vychází. Proto také Svítka požádal o "alternativní odhad" počasí na letošní zimu. "Až do března 2013 totiž ani s pomocí satelitů a superpočítačů nedohlédneme," přiznává meteorolog.
Hlavní slovo si při věštění vždy bere hospodář Svítek, jenž pečínku porcuje a komentuje, co vše v ní vidí: kdy bude bláto, plískanice, mráz či sníh.
Jedinou podmínkou pro přesnou předpověď je, aby maso pěkně odpadávalo od kostí. Z jejich barvy, ale i podle vrstvy tuku pečínky, lze údajně vždy spolehlivě odhadnout, jaká bude následující zima. A čím tmavší prsní kost kachny je, tím blátivější budou Vánoce. A naopak: čím světlejší, tím víc napadne sněhu. No a pokud je hřbet kosti do bíla, pak bude sníh i na horách. Když je naopak kropenatý, přijdou plískanice.
A co věští kachní pečínka letos? Nadprůměrně teplou zimu s několika mrazivými obdobími. Nejbližší přijde na Mikuláše. Sníh většinou brzy roztaje a bude bláto. Vánoce a Nový rok, naznačila kachní pečínka, však budou na sněhu.
V lednu mrazy, únor přinese oblevu
S prvními lednovými dny se ovšem očekává lehké oteplení, při kterém sníh v nížinách roztaje, nebo jej významně ubude. Avšak už 15. ledna má nastat až na tři týdny výrazné ochlazení s teplotami od minus 15 do minus 20 stupňů a je velmi pravděpodobné, že k tomu i vydatně nasněží.
Hned poté, začátkem února, nastane obleva. Zajímavé je, že ke konci tohoto měsíce bychom se měli dočkat tří výrazně mrazivých dnů nebo krátkých studených epizod. Naopak březen by měl být teplejší s proměnlivým počasím, tedy sněhovými přeháňkami a občasnými plískanicemi. Vše už ale bude přesto směřovat k jarnímu počasí.
A proč vlastně Václav Svítek předpovídá počasí z kachny, místo obvyklé svatomartinské husy? Pokud jsou prý odchovány v přírodě, tak to vyjde nastejno.
Neomylná kachna předpovídá
A kachna v rukou Václava Svítka se v poslední době nemýlí. "Panu Svítkovi to v posledních letech až obdivuhodně vychází," říká s respektem meteorolog Petr Dvořák, jenž si dá vždy práci, aby hospodářovu půlroční předpověď zpětně konfrontoval se skutečností.
"Hospodář Svítek předpověděl s několikaměsíčním předstihem rekordní mrazy, které letos v únoru udeřily, ale i to, že zima bude jinak nadprůměrně teplá. A byla," připomíná meteorolog. Počasí až na drobné výjimky vždy kopírovalo Svítkovu předpověď.
Dvořák si dává nicméně záležet, aby jeho úvahy nesouvisely s činností hydrometeorologického ústavu, v němž pracuje. A třebaže se i nadále hodlá v práci držet vědeckých předpovědí (meteorologové jsou zatím schopni předpovědět počasí jen na měsíc dopředu – pozn. red.), nehodlá se lidové meteorologii ani v nejmenším vysmívat.
Za přesnou předpověď mohou léta zkušeností
"Rodina pana Svítka má dávné sedlácké kořeny. Ti lidé mají obdivuhodný vztah k přírodě, ve které žijí. Mají tedy odpozorované některé její signály či varování, o nichž my ostatní moc nevíme, natož abychom je vnímali," vysvětluje meteorolog.
A mohou to podle něj být i staleté zkušenosti, jež si předci hospodáře Svítka předávají z generace na generaci. Jedinou záhadou v letošní předpovědi Václava Svítka je, že kachní hřbet byl pro období Vánoc jakoby "rozmazaný".
A hospodář tentokrát překvapivě neví, co to vlastně znamená. Pečená kachna prý nic takového nikdy neměla. "Rozmazaný" hřbet by snad mohl znamenat časté mlhy nebo neobvyklé a hlavně neočekávané změny počasí. Každopádně půjde o nový, velmi cenný poznatek do pokladnice zkušeností Václava Svítka a jeho předků.
