Původní vládní předloha jen měnila organizaci Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí. Úpravy zákona o střetu zájmů se do ní dostaly ve Sněmovně pozměňovacím návrhem skupiny koaličních poslanců v čele s Jakubem Michálkem (Piráti). Součástí jeho úpravy je i zahrnutí prezidenta republiky do tohoto zákona.
Prezident republiky by tak měl každoročně podávat majetkové oznámení a platit pro něj budou i další povinnosti včetně zákazu vlastnictví médií vrcholnými politiky.
Pavel uvedl, že s takovou změnou zákona souhlasí. Poukázal ale na to, že zapracování prezidenta republiky do zákona se nepromítlo do dalších ustanovení. Jde zejména o výčet úřadů, které zapisují veřejné funkcionáře do registru oznámení vedenému ministerstvem spravedlnosti. Na zápis funkcionáře do této evidence se podání oznámení o činnostech, o majetku a o příjmech a závazcích váže.
Koalice prosadila zpřísnění lex Babiš. Z politiky mě nedostanou, říká šéf ANO |
„Zákon mi tak ukládá podat uvedená oznámení, ale neřeší, jakým způsobem a kdy tak mám učinit,“ napsal prezident. Odstranění takové mezery v zákonu výkladem podle něho není možné.
Přijatý pozměňovací návrh k úpravám zákona o střetu zájmů zejména zpřísňuje zákaz vlastnictví médií vrcholnými politiky, podobně jako přijímání dotací a investičních pobídek. Média například nebudou moci politici převádět na osobu blízkou nebo do svěřenského fondu, za porušení povinností budou hrozit vyšší pokuty.
Úprava také zmírňuje nedávno přijaté omezení využívání údajů z majetkových oznámení vrcholných politiků. Ustanovení, podle nichž mohou být veškeré informace vedené v registru oznámení „použity a dále zpracovávány pouze za účelem zjištění případného porušení povinností veřejného funkcionáře“, se bude opět vztahovat jen na vybrané činitele.
Zákaz vlastnictví médií politiky bude přísnější
Změny jsou součástí novely o politických stranách, která mění organizaci Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí. Podle nich část pravomocí předsedy Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí převezme také od příštího roku nově pětičlenné kolegium, složené z předsedy a členů úřadu.
Schvalování změn ve Sněmovně brzdilo opoziční hnutí ANO v čele s Andrejem Babišem, který už po prvním zpřísnění zákona vložil v roce 2017 akcie svých firem Agrofert a SynBiol do svěřenských fondů. Pod Agrofert spadá skupina Mafra, která patří k největším mediálním domům v Česku. Politikům, na něž se bude nová úprava ohledně médií vztahovat, dává novela šedesátidenní lhůtu na to, aby se s ní vypořádali.
Senát kývl na úpravu „lex Babiš“. Zpřísnil zákaz vlastnictví médií |
Předloha zejména zpřísňuje ustanovení, které brání například poslancům, senátorům, členům vlády a nově i prezidentovi provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk. Aby nebylo možné zákaz obcházet, bude se vztahovat na skutečného majitele provozovatele médií, nikoli na ovládající osobu. Stejně tomu bude u společností v případě zákazu přijímání dotací a investičních pobídek, který míří na členy vlády a nově na hlavu státu.
U médií stanoví schválená novela výjimky. Zákaz by se nevztahoval na případy, kdy periodický tisk vydávají politické strany a hnutí, jejich instituty nebo jimi ovládané společnosti, ani na média, jejichž provozovatelé nemusí vydávat účetní výroční zprávu.
Předloha dále upravuje pokuty za porušení zákazu provozování některých médiích. Funkcionáři, který by se dopustil přestupku prostřednictvím firmy, by mohl dohledový úřad uložit podle návrhu sankci až do tří procent aktiv této společnosti. Před pokutou by úřad navíc nejprve uložil „vhodné opatření“, například prodej média.
Schválená úprava také zmírňuje nedávno přijaté omezení využívání údajů z majetkových oznámení vrcholných politiků. Ustanovení, podle nichž mohou být veškeré informace vedené v registru oznámení „použity a dále zpracovávány pouze za účelem zjištění případného porušení povinností veřejného funkcionáře“, se bude opět vztahovat jen na vybrané činitele.
Přílepek, protiústavní, proti jedné osobě, vadí hnutí ANO úprava lex Babiš |
Novela má podle vlády více vyvážit role členů a předsedy úřadu pro dohled nad stranami. Umožní členům úřadu svěřit koordinaci dohledové nebo metodické činnosti v určitém úseku působnosti úřadu. Kolegium úřadu bude rozhodovat o vnitřních předpisech či plánu činnosti, schvalovat právní předpisy, metodické pokyny a stanoviska a rozhodovat o opravných prostředcích proti rozhodnutím vydaným úřadem. Předseda úřadu bude nadále řídit činnost instituce.
Úřad dohlíží na to, jak politické strany a hnutí plní zákonné požadavky na transparentnost hospodaření. Zkoumá jejich výroční finanční zprávy nebo provádí vlastní kontrolu, projednává správní delikty a ukládá sankce. Těžiště činnosti úřadu spočívá v dohledu nad transparentním průběhem volebních kampaní.
