Předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg, který byl také hostem nedělní debaty, ale namítl, že firmy by pak zřejmě zdražovaly, což by nakonec odnesli zákazníci.
Společnosti zabývající se například distribucí energie a plynu, telekomunikační firmy nebo banky by podle Paroubka měly pomoci zejména v době krize, kdy na sport a kulturu nejsou peníze. Současná situace je totiž podle něj neuspokojivá.
"Přestože by mohly odvést na veřejně prospěšné účely, tedy odečíst z daňového základu až pět procent, což je zhruba osm miliard korun, tak odvedly na tyto účely 550 milionů," řekl. Dodal, že se jedná převážně o firmy se zahraniční účastí, které v cizině peníze na charitu posílají.
Sport by zaplatily velké firmy
Paroubkův plán by ale dopadl na všechny společnosti, jejichž obrat za rok přesáhne pět miliard korun. Z tuzemských podnikatelů by tak na sport musel přispívat například i Andrej Babiš. Jeho impérium Agrofert Holding, které zastřešuje chemičky nebo zemědělské a potravinářské podniky, loni podle předběžných výsledků utržil přes 137 miliard korun. "Bez komentáře," reagoval Babiš na dotaz MF DNES, co na takový nápad říká.
Stejně reagovali mluvčí ČEZ Eva Nováková nebo RWE Transgas Martin Chalupský.
Společnost Vodafone zaznačila, že by další daňovou zátěž mohla znamenat dražší volání pro její zákazníky. "Pro nás je důležité nabízet zákazníkům služby za co nejvýhodnější ceny a další daňová zátěž by mohla jít proti tomu," uvedl mluvčí Vodafone Miroslav Čepický.
Podle Schwarzenberga je pochopitelné, že se velké firmy v době hospodářské krize rozhodly použít své prostředky jinde, než na charitu. "Když tyto společnosti zatížíme dalšími odvody, tak nám s radostí zase zvednou ceny," uvedl. Schwarzenberg si navíc myslí, že je nejdůležitější nejprve vyřešit problém ohledně Sazky a její neschopnosti dostatečně financovat sportovní svazy.
Zkroťme Sazku, vyzývá Liška
V podobném duchu se později vyjádřil také šéf zelených Ondřej Liška. Myslí si, že Paroubkovo řešení není nic jiného než vymýšlení způsobu, jak se vyhnout nutnosti udělat v Sazce pořádek. Liška soudí, že je potřeba vymáhat, aby Sazka na sport odváděla to, co má, a aby peníze nekončily jen ve sportovních svazech, ale dostaly se k mladým lidem, kteří sportují.
Nápad sociálních demokratů se nelíbí ani ODS. Podle občanských demokratů je zvyšování daní to nejhorší, co se dnes může udělat. "Přímým důsledkem by bylo propouštění zaměstnanců. Hrozí také přesun těchto firem do daňových rájů, což by vedlo k dalšímu výpadku zdrojů do rozpočtu," uvedl ekonomický expert ODS Martin Kocourek.
Kladné reakce tak zatím přišli jen od sportovců. Předseda Českého svazu tělesné výchovy Vladimír Srba řekl, že sportovní svazy by takový příjem určitě potěšil. Pochybuje ale, že k tomu někdy dojde. "Já si myslím, že to není reálné, že ani sociální demokracie to takto výrazně na sport nebude směřovat," řekl.
Financování sportu chtějí změnit i ostatní strany
Na tom, že současný systém financování sportu je nedokonalý a musí se změnit, se shodují všechny politické strany zastoupené ve Sněmovně. Recepty na řešení mají různé, v zásadních věcech se ale příliš neliší.
Například ODS, ČSSD i KDU-ČSL hovoří o možnosti zřízení zvláštní rozpočtové kapitoly pro sport. Mezi náměty stran na zisk potřebných financí jsou mimo jiné příspěvky na sport z ceny lístků sportovních utkání, odvody zdravotních pojišťoven či zisk určité části peněz z autorských poplatků.
Podle analýz ministerstva školství nyní sportu schází 1,1 miliardy korun ročně. Přitom sportovní organizace spravují majetek za 60 miliard a sdružují více než milion lidí. Politické strany také vesměs hovoří především o podpoře masového sportování, ve druhém plánu pak o podpoře špičkových sportovců.
