Pikal i Schillerová při ceremoniálu připomněli oběti invaze, zraněné či lidi, kteří kvůli událostem roku 1968 opustili Československo. Ocenili i roli pracovníků tehdejšího rozhlasu a televize v prvních dnech okupace.
„Mělo by to být připomínkou, jak důležitá je pro demokracii svoboda slova a jak důležitou roli hrají média, zejména veřejnoprávní služby,“ uvedl Pikal. Jen ve společnosti, kde existují média nezávislá na počtu „kliknutí“ či svém majiteli, může demokracie vzkvétat, doplnil.
Schillerová ocenila sounáležitost, které se Československu v roce 1968 dostalo ze zahraničí. „Ani ČR nesmí nikdy zavírat oči před těžkostmi a útrapami, které se dějí za našimi hranicemi, ať už jakkoliv daleko,“ řekla.
Ocenila i pamětníky, kteří se neobávali o událostech srpna 1968 říkat pravdu ještě v době, kdy to bylo spojené s hrozbou ztráty zaměstnání, kariéry či vězení. „Právě díky tomu po celou dobu normalizace zůstala svoboda v našich srdcích,“ uvedla. Svoboda a demokracie jsou podle ní vzácnou hodnotou. „Se kterou vždy stojí nemalá hrdinství jednotlivců,“ dodala.
Vzpomínkové akce k připomenutí památky obětí invaze vojsk Varšavské smlouvy se vedle pamětníků zúčastnili ředitel Českého rozhlasu René Zavoral, senátorka Miroslava Němcová a někteří poslanci. Česko se podle Němcové stále nevyrovnalo se svou nedávnou minulostí. Při pietě k srpnu 1968 označila za hanbu, že KSČM zastává ústavní funkce.
Němcová míní, že se Česko stále nevyrovnalo se svou nedávnou minulostí. Vysvětlila to tím, že poslanci umožnili, aby šéf KSČM Vojtěch Filip vykonával funkci místopředsedy Sněmovny. „Považuji za hanbu, že jsme dovolili, aby představitelé komunistické strany zastávali vysoké ústavní posty,“ konstatovala.
Filipa kritizovala Němcová za jeho nedávné vyjádření, ve kterém hovořil o diktatuře EU a NATO v souvislosti s tím, že „sebrala evropským státům suverenitu a snaží se jim odebrat nebo zničit i národní identitu“. Na podobné zotročení nepomyslel ani někdejší sovětský vůdce Leonid Brežněv, uvedl Filip v Haló novinách. Místopředseda Sněmovny tak podle Němcové zřejmě považuje za normální „zavírat, mučit a věšet“ odpůrce totalitního režimu. Senátorka doplnila, že jí tím připomíná nynější teroristy, kteří chtějí pomocí teroru zničit vůli a svobodu jednotlivce. Filipovo vyjádření ČTK shání.
Oproti loňskému roku byla při ceremoniálu mírnější opatření proti covidu-19, členové čestné stráže například tentokrát neměli roušky.
Sovětská okupace byla katastrofa. Po obří vojenské operaci před 53 lety zůstalo 137 obětí a stovky zraněných. Sovětští vojáci v Československu zůstali až do roku 1991. Nikdy se to nesmí opakovat. https://t.co/Q1ZRAuodkX
Vzpomínkové akce se budou konat i na jiných místech. V Praze se například ještě v Muzeu paměti XX. století uskuteční projekce filmu Nezvaný host z roku 1969, debata na téma kontrastu výše důchodů prominentů minulého režimu a obětí komunistického režimu nebo koncert písničkáře Vladimíra Merty.
V areálu pardubického letního kina se k výročí 21. srpna bude konat mimořádná projekce filmu Katyň, který připomíná masakr 22 500 polských vojáků i civilistů v režii sovětské tajné policie v roce 1940. Pietní akty a položení kytic u pamětních desek k uctění památky obětí z 21. srpna 1968 a 1969 připravili v Brně.
V rámci Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary se bude konat premiéra dokumentárního filmu Rekonstrukce okupace. V Liberci se uskuteční pietní shromáždění s položením květin u Pomníku obětem okupace 68.
„Nesmíme zapomenout“
K 21. srpnu se již ráno na svém Twitteru vyjádřil premiér Andrej Babiš. „V noci na 21. srpna 1968 vstoupila na pozvání zrádců našeho národa vojska Varšavské smlouvy na území Československa. Velký respekt všem, kdo měli odvahu a sílu bojovat a postavit se jim na odpor,“ uvedl.
„Před 53 lety Čechy a Slováky vzbudily tanky a letadla, když armády pěti států Varšavské smlouvy vedené SSSR zahájily okupaci Československa a udusily naděje Pražského jara. Na to nikdy nesmíme zapomenout. Jsem rád, že ČR je členem EU a NATO, které svobodu a demokracii chrání,“ napsal na sociální sítě ministr vnitra Jan Hamáček.
Před 53 lety Čechy a Slováky vzbudily tanky a letadla, když armády pěti států Varšavské smlouvy vedené SSSR zahájily okupaci Československa a udusily naděje Pražského jara. Na to nikdy nesmíme zapomenout. Jsem rád, že ČR je členem EU a NATO, které svobodu a demokracii chrání.
I předseda ODS Petr Fiala připomněl důležitost NATO. „Nezapomínejme na historii, aby se už nemohla opakovat. Braňme svou svobodu a mějme se na pozoru před všemi, kteří zpochybňují naše členství v Severoatlantické alianci. NATO je zárukou naší bezpečnosti,“ uvedl na Twitteru.
Před 53 lety do tehdejší ČSSR vpadla vojska armád Varšavské smlouvy. O rok později na první výročí okupace se konaly občanské protesty, které také některé z akcí připomenou. Rozehnaly je československé bezpečnostní složky. Zákrok si tehdy vyžádal sedm mrtvých a mnoho zraněných. Srpnová invaze vojsk na území Československa ukončil období pražského jara, které představovalo společenské a kulturní uvolnění v zemi. Okupace zároveň odstartovala dvacetileté období normalizace.
