Akta Vladimír KrajinaČlánek vznikl ve spolupráci s Českou televizí. Dokument Akta Vladimír Krajina uvede ČT 2 ve čtvrtek 21. dubna ve 20:05. |
Vladimír Krajina snil o tom, že obohatí lidstvo coby botanik. Měl pro to nejlepší předpoklady: skvěle se učil, už ve 28 se habilitoval na Univerzitě Karlově. Na audienci si ho pozval prezident Tomáš G. Masaryk, studoval v Yale, Ženevě, Londýně, Berlíně...
Osud tomu ale chtěl jinak. Milovník tatranské přírody Krajina vstoupil ve známost zejména díky své odbojové činnosti za druhé světové války. Tajnou policii nacistů, gestapo, vodil za nos dlouhé čtyři roky. A nebylo úplně zvykem, aby si K. H. Frank nechal přivést zajatého odbojáře, uznale pokýval a neposlal ho na popravu...
Popořádku. Botanik Krajina, věrný stoupenec prezidenta Edvarda Beneše, se zapojil do odboje krátce po okupaci. Stal se hlavním koordinátorem zpravodajské činnosti jedné z odbojových skupin, Politického ústředí. Jeho radisté odvysílali přes dvacet tisíc zpráv, spolupracovali s dvojitým agentem A-54 (Paulem Thümmelem) a britský premiér Winston Churchill se nechal slyšet, že jejich informace zkrátily válku nejméně o rok.
Vladimír Krajina předal Londýnu řadu cenných informací o německých zbraních (čerpal i z kontaktu s dvojitým agentem německé tajné služby A-54). Zdroj: Česká televize
Rázný nástup Reinharda Heydricha do funkce zastupujícího říšského protektora ale českému odboji zasadil vážné rány. Krajina se ocitl na seznamech gestapa, přišel o spolupracovníky a prchal před zatčením. "Oporu jsem nacházel v četbě Komenského," vzpomínal v pamětech.
Když parašutisté z výsadku Anthropoid chystali útok na Heydricha, Krajina je odrazoval. Bál se odvetného teroru na civilistech. Ale marně: parašutisté byli vojáci vycvičení plnit rozkaz.
Kapsli s cyankáli mu gestapáci vyrazili z ruky
Botanik se ve své předpovědi nemýlil a sám nacistům unikl jen o vlásek, přesněji řečeno o venkovní římsu ve třetím či čtvrtém patře. Vylezl na ni, když ho do domu rodiny Drašnerových, kde se v Praze skrýval, přišli zatknout. Od té doby byl na útěku: s falešnou legitimací na jméno Jan Dočekal unikal kontrolám, skrýval se v jeskyni u hradu Valdštejn v Českém ráji... O tom, že nacisté popravili jeho bratra, si přečetl v novinách.
Ještě dvakrát dokázal gestapu na poslední chvíli proklouznout mezi prsty. Pomáhalo mu to, že byl extrémně nedůvěřivý a opatrný, 30. ledna 1943 - tedy v den jeho osmatřicátých narozenin ale stál osud proti němu.
Gestapáci pro něj přišli do dalšího z řady bytů, v nichž našel útočiště. Jakmile je spatřil ve dveřích, sáhl po kapsli cyankáli. Muži v dlouhých kožených kabátech byli rychlejší, vyrazili mu ji z ruky a pro jistotu mu nechali vypláchnout žaludek.
Dva dny po zatčení místo na popravišti stanul před K. H. Frankem. Generál SS ho překvapil nabídkou na místo v protektorátní vládě. I když kolaboraci odmítl, dočkal se statutu zvláštního vězně. Nacisté sice jinak Čechy pohrdali, pohlavár Frank ale musel Krajinu obdivovat. Později ho nazval "nejstatečnějším mužem odboje".
Internovali ho v Terezíně, po válce se stal generálním tajemníkem národních socialistů. A trnem v oku komunistů. "Patřil ke špičkám domácího odboje, neměl komunistickou legitimaci a přežil," vyjmenovává v dokumentu ČT Akta Vladimír Krajina hlavní "přitěžující okolnosti" historik Jan B. Uhlíř.
Dokument Akta Vladimír Krajina - pekelný stroj pro ministra zahraničí Masaryka
Dokument Akta Vladimír Krajina - historik Jan B. Uhlíř
Vladimír KrajinaNarodil se 30. ledna 1905 ve Slavicích, vystudoval botaniku. Za druhé světové války patřil k předním osobnostem odboje, předal spoustu cenných informací. Nakonec ho nacisté zatkli, válku ale přežil. Po válce odkrýval aféru, v níž komunisté poslali demokratickým ministrům poštou "pekelné stroje", v únoru 1948 byl zatčen. Uprchl a dožil v emigraci, zemřel 1. 6. 1993. V roce 1982 obdržel vysoké vyznamenání Řád Kanady, od prezidenta Václava Havla pak Řád bílého lva. Urna s jeho popelem je v Praze na Vyšehradě. |
Byl to totiž právě Krajina, kdo objevil komunistické prsty v takzvané Krčmaňské aféře (zaslání balíčků s výbušným zařízením demokratickým ministrům Prokopu Drtinovi, Janu Masarykovi a Petru Zenklovi). A komunisté věděli, jak s nepohodlným poslancem zatočit. Šestadvacátého února 1948 ho zatkli přímo před jeho domem.
Znovu se dostal do Petschkova paláce v Praze, kde ho už předtím vyslýchalo gestapo. Komunisté ho chtěli vyslat jako agenta do USA. Jenže je převezl a přes tehdy ještě ne zcela neprodyšně hlídané hranice odešel do Bavorska. Pak zamířil do Ameriky.
Až v USA pochopil milovaného Komenského, který mu pomáhal zachovat si rozum během roků odboje. Stejně jako Komenský se stal exulantem. Ale konečně se věnoval botanice. Kanadská Britská Kolumbie těží z jeho zásad pro tvorbu rezervací a ochranu přírody dodnes.
