„Naše vize je, že do deseti let nebudeme uhlím topit vůbec. Od září, kdy skončí současné dotace na výměnu starých kotlů jakéhokoliv typu, otevřeme nový dotační program na výměnu uhelných kotlů. Uhlí opouštíme,“ potvrdil na tiskové konferenci ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
Ministerstvo životního prostředí (MŽP) zatím neupřesnilo, jestli chce cíle dosáhnout zákazem provozu kotlů na uhlí, zákazem prodeje uhlí nebo i zákazem dovozu takových kotlů. Nicméně pokud chce dosáhnout toho, aby domácnosti uhlí opustily, muselo by stanovit nějakou povinnost. Stejně jako to udělalo v aktuálním případě zákazu kotlů 1. a 2. emisní třídy, kdy ty jsou od letošního září zakázané.
Podle Hladíka nyní topí uhlím v Česku šest procent lidí, před deseti lety to bylo 12 procent. To dle Hladíka dokládá, že lidé se stejně od uhlí sami odvracejí. Přesnou podobu, jak chce dotacemi stát motivovat domácnosti k výměně uhelných kotlů, chce Hladíkův resort zveřejnit v červnu.
Exministr Brabec: Je to nesmysl
Podle Hladíkova předchůdce Richarda Brabce (ANO) tím bude stát obtěžovat lidi, kteří sice mají uhelný kotel, avšak moderní a ekologický novějšího data výroby. Do roku 2019 dokonce bylo možné vyměňovat vysokoemisní uhelné kotle za stejné uhelné kotle, jen vyšší emisní třídy, například kombinované kotle uhlí/biomasa.
„Spousta lidí si pořídila nejmodernější automatické uhelné kotle 5. emisní třídy, u nichž je prokázáno, že jsou srovnatelné s kotli na biomasu. Stát jim na to přispěl. A stejný stát jim teď řekne, že i tento kotel musí vyměnit. Přitom kotel není lednička, ten si nepořizujete na osm let let, ale na dvacet let,“ reaguje Brabec.
„Uhlí je ideologický nepřítel Fialovy vlády. Nedává smysl, aby se nadále směly používat staré kotle na dřevo a nové kotle na uhlí nikoliv,“ dodává exministr.
Překročené limity
Uhlí je podle MŽP hlavním zdrojem znečištění ovzduší, které stojí za přibližně třemi tisícovkami úmrtí v Česku. „Kvalita ovzduší se v Česku sice zlepšuje, ale stále dochází k překračování emisních limitů pro rakovinotvorný benzopyren. Bez odstranění kotlů na uhlí tyto limity nesplníme,“ uvedl ředitel odboru ochrany ovzduší Kurt Dědič.
Benzoapyren je karcinogenní a mutagenní uhlovodík, který vzniká při nedokonalém spalování organických materiálů, především uhlí. Lokální topeniště jsem zdrojem benzoapyrenu z 95 procent. Nejvyšší koncentrace podle analýzy MŽP vykázaly v roce 2023 lokality Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek a zóna Střední Morava. V roce 2020 bylo touto látkou zasaženo 20 procent obyvatel Česka. Plocha země, kde byly limity pro benzoapyren překročeny, činila 6 procent území ČR.
Čím doma topíte?
300 tisíc domácností topí uhlím
Prezident Asociace podniků topenářské techniky Zdeněk Lyčka varuje, že domácností, které topí uhlím, je v Česku asi 300 tisíc. Reálně je tak na uhlí závislých víc než MŽP zmiňovaných 6 procent lidí. „Nevím, kam na ta čísla chodí, ale uhlí je u nás zatím velmi rozšířené,“ upozorňuje Lyčka.
Že by lidé příští rok začali vyměňovat uhelné kotle poté, co budou moci získat dotaci od MŽP, Lyčka příliš nevěří. Podpora je totiž zaměřena na nákup nového kotle, nezahrnuje ale další přidružené investice, na něž chudší rodiny nemají peníze.
„Pokud si někdo chce pořídit opravdu kvalitní kotel na biomasu, musí upravit komín, musí si dát akumulaci. Nakonec se dostane na nějakých 180 tisíc korun, což určitě žádná dotace nepokryje. Bude muset dát několik desítek tisíc ze svého. A to sociálně slabší lidé nemají,“ varuje Lyčka.
Podle Lyčky se dá významnější odklon od uhlí očekávat až v roce 2027, kdy začne platit zpoplatnění emisí z vytápění budov. V případě uhlí to bude znamenat, že metrák uhlí zdraží přibližně o 300 korun.
„Tehdy se uhlí vyřadí v podstatě samo. Zdraží lidem o 30 procent. A poslední ránu dostane v roce 2033, kdy má skončit uhelná energetika a tím pádem nebude uhlí pro maloodběratele dostupné. Jakékoliv dotace do té doby jsou jenom politické věci,“ myslí si Lyčka.
Výměny kotlů 1. a 2. emisní třídy jen do srpna
Nadále běží výměny kotlů 1. a 2. emisní třídy, jejichž podpora ale skončí 31. srpna 2024. V Česku je stále ještě 150 tisíc lidí, kteří je používají. Stejné počty byly na počátku letošního roku, z čehož vyplývá, že do výměny už se nikdo moc nehrne.
Ministerstvo nabádá lidi, aby s výměnou už neotáleli, protože by se od září mohli dostat do křížku se zákonem. Za provoz neekologického kotle jim bude hrozit pokuta až 50 tisíc korun.
„Povinnost vyměnit kotle první a druhé třídy platí už od roku 2012, občané tedy měli dostatek času se na výměnu připravit. Povinnost se netýká například kamen, krbových vložek či sporáků, které slouží k přímému vytápění místnosti,“ zmiňuje ministr Patr Hladík.
Mezi dotačně podporovanými zdroji zůstávají tepelná čerpadla, kotle na biomasu, kamna na pelety, objekt je též možné napojit na centrální zásobování teplem.
„Evropská ekologická politika postupně směřuje k úplnému zákazu spalovacích zařízení v domácnostech. Z tohoto pohledu zůstávají tepelná čerpadla jediným perspektivním ekologickým zdrojem vytápění do budoucna,“ míní Radek Červín, předseda Asociace pro využití tepelných čerpadel.
Pokud lidé patří mezi nízkopříjmové skupiny, čili pobírají sociální dávky nebo důchod, mohou z programu Kotlíkové dotace získat 95 procent nákladů na nový kotel, pro ostatní slouží Nová zelená úsporám, kde je strop 50 procent pořizovacích nákladů na nový kotel.
MŽP uklidňuje, že pokuty od září ještě rozdávat nezačne. „Instruujeme obecní úřady, aby hříšníkům ukládali nejprve nápravná opatření, například stanovení termínu, do kdy musí výměnu provést. Pokud se prokáže, že člověk nějaké kroky koná, nebudeme ho od září pokutovat,“ dodává ředitel odboru ochrany ovzduší Kurt Dědič.
21. dubna 2022 |
