Při achalázii jícnu se svěrač na konci jícnu přehnaně svírá a nepouští tak potravu dál do žaludku. Kvůli tomu se pacientům špatně polyká a strava se často vrací zpátky do úst. Někdy pacienty trápí i křečovité bolesti na hrudi.
Většina pacientů potřebuje lékařský zákrok. Ten nejenom zmírní potíže, ale zabraňuje i možným dlouhodobým komplikacím. Když strava v jícnu stagnuje, vytváří se chronický zánět a pacienti mohou být ohroženi rakovinou jícnu.
Achalázie se léčila buď méně účinným roztažením jícnu balonkem, nebo chirurgickým – dnes už zpravidla laparoskopickým – zákrokem. „Operace spočívala v tom, že se provádělo protětí spastického svěrače jícnu. Tím se jícen uvolnil a potrava mohla pasivně propadnout do žaludku,“ uvedl přednosta kliniky hepatogastroenterologie Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) Julius Špičák.
Od roku 2010 se začala užívat další metoda, a to endoskopická. Ukázalo se, že je bezpečnější, miniinvazivní a pro pacienty velmi šetrná.
Zákrok s názvem POEM – per-orální endoskopická myotomie – spočívá v tom, že se protětí svalu provede zevnitř endoskopem, který je zaveden do jícnu skrze ústa. Ve stěně jícnu se nejprve vytvoří tunel, a pak se svalovina jícnu nařízne v délce 8 až 15 centimetrů. Vše se provádí přes ústa. „Jediný řez, kterým se endoskop v jícnu ke svalovině dostává, se zavře svorkami,“ popsal Špičák. Výhodou zákroku je především krátká, většinou jednodenní hospitalizace.
Metoda je také prokazatelně bezpečná. „Panovaly obavy z infekce. Zákrok by mohl způsobit průnik obsahu jícnu do zasaženého prostoru,“ vysvětlil Špičáki. „Tato obava nebyla naplněna,“ dodal. Stále však bylo potřeba účinnost a bezpečnost metody prokázat pomocí velké kvalitní studie.
Potvrzeno. Nová léčba funguje
Právě na to se zaměřila studie vedená Yuki B. Wernerovou, do které bylo zařazeno 221 pacientů. Studie probíhala v osmi centrech v šesti evropských zemích. Jako jediné české centrum se studie zúčastnil týmy Jana Martínka z Kliniky hepatogastroenterologie IKEM – ti prováděli endoskopické zákroky. Za chirurgické zákroky byli zodpovědní Robert Lieschke a Alexandr Pazdra ze 3. chirurgické kliniky Fakultní nemocnice Motol. Češi se do studie zapojili s třetím největším počtem pacientů.
Studie porovnávala endoskopickou léčbu achalázie s léčbou chirurgickou. A hlavním výsledkem je, že endoskopická léčba je stejně účinná jako tradiční chirurgická myotomie. „Klinický úspěch v dvouleté návaznosti byl pozorován u 83 procent pacientů ve skupině těch, kteří podstoupili POEM a u 81,7 procent pacientů, kteří podstoupili laparoskopickou Hellerovu myotomii,“ píše se ve studii.
POEM měl však i jednu nevýhodu. Na rozdíl od laparoskopického zákroku se při POEM nevytváří manžeta ze žaludku, která má chránit proti zpětnému refluxu žaludečních šťáv. Bylo zjištěno, že reflux a potřeba jeho léčby byla ve skupině léčené zákrokem POEM větší – asi polovina pacientů proto brala léky proti refluxu, po laparoskopickém zákroku to byla přibližně třetina.
„Studie definitivně potvrdila, že nová metoda funguje,“ dodal Špičák. Studii v prosinci loňského roku otiskl prestižní časopis The New England Journal of Medicine. „To se i věhlasným vědcům povede jednou za život. Nebo třeba vůbec,“ popsal Špičák.
V České republice POEM provádí IKEM a fakultní nemocnice v Hradci Králové. Lékaři z pražského IKEM ji používají od roku 2012, dosud ji provedli více než 370 výkonů.
