„Vlády a soukromé společnosti pokračují v aktivitách, které ohrožují jak zdraví, tak samotné přežití všech dnes žijících lidí a budoucích generací,“ konstatuje mezinárodní tým vědců a vědkyň ve shrnutí nové zprávy Lancet Countdown, kterou každoročně vydává jeden z nejprestižnějších lékařských časopisů.
O jakých aktivitách se zde mluví? Jde především o využívání fosilních paliv, které jsou největším samostatným zdrojem skleníkových plynů, ničí životní prostředí, ovzduší a způsobují oteplování planety. To vše má dle zprávy dlouhodobé a jasně pozorovatelné zdravotní dopady ve všech koutech planety, Česko nevyjímaje.
Tropickým chorobám již možná brzy nebudeme říkat „tropické“, protože budou i v mírném pásu.
Anna Kšíroválékařka
Nedostatek jídla a tropické nemoci v Evropě
„Nejvýznamnější zdravotní dopady v našem prostředí mají vlny horka,“ uvedla na diskuzi pořádané neziskovou platformou Co bude dál Anna Kšírová, lékařka věnující se ochraně klimatu. V Česku se vlivem lidské činnosti za posledních padesát let otelilo v průměru o 2 stupně, což s sebou nese mimo jiné intenzivnější vlny veder. Konkrétně v Praze umírá v souvislosti s horkem více než dvakrát více lidí. Narůstají i počty hospitalizovaných v letních měsících.
„Dlouhodobé horko se snaží lidský organismus kompenzovat tak, že rozšíří cévy v kůži, a tím může u lidí, kteří jsou chronicky nemocní, dojít k velkému poklesu tlaku, což vede ke kolapsům nebo až k infarktům či mrtvicím,“ vysvětluje Kšírová.
S vývojem v Česku se shodují i celosvětová data. Roční úmrtnost lidí starších 65 let v důsledku vln veder vzrostla mezi obdobími let 2000-2004 a 2017-2021 o 68 procent, uvádí zpráva. Vlnami veder jsou ohrožení především senioři, malé děti, chroničtí pacienti či těhotné ženy.
Bangladéš zažila nejhorší epidemii horečky dengue ve své historii v roce 2019. Nakazilo se zde přes 15 tisíc lidí a stovky zemřely.
Zpráva varuje, že s oteplováním se mohou po Evropě šířit nemoci známé z tropických oblastí, jako jsou horečka dengue přezdívaná „lámající kosti“, malárie či západonilská horečka. „Pro všechny tyto choroby se podmínky v Evropě s oteplováním ‘zlepšují’,“ konstatuje lékařka Kšírová.
Klimatická změna představuje problém i pro produkci potravin. Kvůli extrémnímu počasí a vysokým teplotám se doba pro růst plodin, jako jsou pšenice, rýže či kukuřice, rapidně zkracuje. Tím se i zvyšuje počet lidí s nejistými dodávkami jídla. V roce 2020 jich bylo o 98 milionů více, než je průměr z let 1981 až 2010.
Problém s potravinami způsobuje i sucho. Dle zprávy v poslední dekádě ohrožovalo sucho o třetinu více světového území než v minulosti. V Evropě se za poslední desetiletí potýkala s extrémním suchem, které znejistilo pěstování základních plodin, více než polovina regionů. Sucho se starému kontinentu nevyhnulo ani letos, kdy dokonce vysychaly velké řeky.
„Další zvyšování teploty bude znamenat ještě větší tlak na nedostupnost potravin, zejména pro ty nejzranitelnější,“ uvedla na konferenci k vydání reportu Elizabeth Robinsonová, ekonomka a spoluautorka zprávy.
Místo „ledových mužů“ opět extrémy. Klimatická krize trhá české střechy |
Horko a sucho jsou jen špičkou ledovce. Napříč planetou řádí vlivem oteplování silnější a častější bouřky, hurikány, povodně či požáry, které obyvatele přímo ohrožují na životě. Příkladem může být letošní požár ve Hřensku či loňské tornádo na Moravě. S dalším oteplením bude narůstat jak jejich ničivost, tak četnost, predikují vědci.
V neposlední řadě se vedra a extrémní počasí podepisují na psychickém zdraví. Experti uvádí, že jmenované problémy jsou jednou z příčin zvýšeného počtu sebevražd, ale i násilných činů. Roste počet lidí trpících takzvaným environmentálním žalem, který může mít řadu projevů jako například paralyzující strach o budoucnost či úzkost ze zániku přírodních druhů. Češi a Češky dle psychologů tyto duševní problémy rovněž pociťují.
Fosilní paliva, která oteplování působí, přitom zhoršují i kvalitu ovzduší. Znečištěné ovzduší se podílí až na 15 procentech úmrtí v Česku. Problém je především znečištění působené spalováním uhlí či briket v domácnostech a průmyslu či vypouštění nebezpečných plynů a prachových částic dopravními prostředky se spalovacím motorem. V EU předčasně zemře kvůli znečištění přes 300 tisíc lidí ročně.
Klimatická ne-spravedlnost
Česká republika je na tom ve srovnání se zbytkem světa relativně dobře. Zpráva konstatuje, že největší problémy mají zpravidla obyvatelé chudších regionů, kde je jednak horší ovzduší, méně kvalitní zdravotní péče a dále i samotné důsledky klimatické změny se zde projevují nejsilněji.
V těchto regionech pak sucha, horka a extrémní počasí způsobují, kromě přímých škod, i sociální nepokoje, a dokonce vyhání lidi z domovů. „Do konce století může být vysídleno až 1,2 miliardy lidí. Migrace zvyšuje riziko společenských konfliktů a nejistoty,“ říká lékařka Kšírová.
Rozvojové země přitom vypustily minimum emisí oproti Západu a na způsobeném problému nesou marginální podíl. I proto odborníci ve zprávě vyzývají k pomoci a rychlejšímu jednání ze strany rozvinutých zemí. Ani závazek bohatých států posílat do chudších regionů 100 miliard dolarů ročně se totiž zatím nenaplňuje.
Fosilní paliva se nevyplatí
Vědci se ve zprávě shodují, že využívání fosilních paliv se kvůli zdravotním dopadům již dávno nevyplatí. Ekonomické škody, které se pojí se zdravotními komplikacemi kvůli klimatické změně, stojí Evropu podle nejvyšších odhadů 9 procent hrubého domácího produktu. Do budoucna náklady jen porostou.
Report nicméně konstatuje, že světové vlády přes zřejmé hrozby stále dotují fosilní zdroje. Výzkumníci upozorňují, že pokud se realizují všechny nyní dojednané kontrakty, přesáhneme globální oteplení o 2 stupně Celsia, které je nejzazší hranicí pro vyhnutí se překročení klimatických bodů zlomu a udržení relativně stabilních podmínek.
Plány mnoha vlád a společností nás ženou ke scénáři, kdy budeme nuceni dále používat fosilní paliva a dojde k fatálnímu oteplení, čímž se rychle ztrácí ze zřetele budoucnost světa, ve kterém se vůbec dá žít.
Paul Ekinsprofesor ekonomie z University College London
V souladu s cílem Pařížské dohody nejsou ani plány EU, která má jedny z nejvyšších ambic ve snižování emisí ze všech zemí na světě. Potřebná dekarbonizace by současným tempem světu trvala dalších 150 let.
Na druhou stranu výzkumníci popisují i změny směrem k bezemisní ekonomice. Podíl čistých zdrojů na výrobě energie byl loni rekordní a plány na jejich výstavbu tvořily většinu investic v energetice. Poprvé v historii bylo i více lidí zaměstnáno v rozvoji obnovitelných zdrojů oproti těžařským firmám.
„Přes tyto problémy máme důkazy, že okamžité kroky, především urychlený rozvoj čisté energie a energetických úspor, mohou zachránit miliony životů,“ uvedla Marina Romanello, ředitelka Lancet Countdown z University College London.
KONTEXT: Češi na snížení emisí vydělají, i když tomu nevěří, říká europoslanec |
Vědci zprávu zakončují pozitivně a tvrdí, že změny v energetice, dopravě a průmyslu směrem k bezemisním alternativám, ochrana ekosystémů, podpora zeleně ve městech, orientace na rostlinou stravu a další kroky, které vedou ke snižování emisí, mohou zároveň přinést bezpečné dodávky energií, čistší vzduch, dostupné potraviny či lépe obyvatelná města a zajistit tak lidem celkově zdravější životní styl.
Na reportu se podílela necelá stovka předních světových expertek a expertů. Zpráva představuje shrnutí nejnovějších poznatků, na kterých panuje ve vědecké komunitě shoda. Časopis Lancet zprávu publikoval těsně před konáním 27. konference OSN o změně klimatu, která proběhne v listopadu v Egyptě a mocnosti se na ní mají rozhoupat k dalším krokům v cestě k naplnění klimatických závazků.
