„Lidé si většinou myslí, že největší podíl na znečišťování ovzduší má v České republice průmysl nebo doprava. Největší problém je však lokální vytápění,“ vysvětluje Jáchym Brzezina, vedoucí oddělení kvality ovzduší Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) v Brně.
Znečištění ovzduší tak s sebou přináší významné zdravotní problémy, nejzávažnější z nich jsou srdeční choroby, mrtvice, rakovina plic a respirační onemocnění včetně astmatu. V Evropě kvůli špatnému ovzduší předčasně zemře přes 300 tisíc lidí za rok.
Výzkumníci ze společnosti CE Delf v nové studii pro Evropskou alianci veřejného zdraví (EPHA) vyčíslili náklady na zdravotní péči a finance, které státy vynakládají na řešení potíží vyplývajících ze zhoršeného zdravotního stavu. Zjistili, že na problémy způsobené pouze venkovním znečištěním ovzduší pocházejícím z vaření a topení v domácnostech vynaloží evropské státy celkem 29 miliard eur ročně (přibližně 696 miliard korun).
Je jasnější než kdy dřív, že spalování biomasy a fosilních paliv v domácnostech není jen environmentální, ale i zásadní zdravotní riziko.
Milka Sokolovićováředitelka Evropské aliance veřejného zdraví a lékařka
Česko je v Evropě bohužel na předních příčkách tohoto žebříčku. Ročně za zdravotní problémy způsobené spalováním fosilních paliv a dřeva Češi zaplatí podle studie přes 41 miliard korun. V přepočtu na domácnost to vychází asi na 8 600 korun ročně.
Starý kotel nebo kamna
Zdraví ohrožuje především topení uhlím a dřevem ve starých kotlech. Průměrný starší kotel na uhlí s sebou nese zdravotní náklady přibližně 700 korun na gigajoul vyrobené energie. U topení v kamnech dřevem to je v průměru 430 korun. Negativní zdravotní dopady mají i fosilní zdroje jako plynové kotle a sporáky, avšak násobně nižší.
A to experti do statistiky nezapočítávají znečištění uvnitř domácností. Například půlhodinové vaření na plynu může zvýšit úroveň vnitřního znečištění oxidem dusičitým až dvakrát nad bezpečné limity stanovené Světovou zdravotnickou organizací (WHO), přičemž jde o skleníkový plyn s negativními účinky na lidské zdraví.
Boj proti Putinovi z gauče. Češi méně topí, budoucnost chtějí bez plynu |
Podle Brzeziny rozhoduje především technologie vytápění. „Množství znečišťujících látek se primárně neodvíjí od toho, co pálíte, ale jakým způsobem to pálíte. Je pak velký rozdíl například mezi automatickým kotlem a krbovými kamny,“ říká odborník.
Zdravotní komplikace způsobují především prachové částice. „Lokální vytápění je hlavním zdrojem prachových částic. Pochází z něj zhruba 60 procent větších částic (PM10), u menších částic (PM2,5) jsou to až tři čtvrtiny,“ vysvětluje Brzezina. Čím je částice menší, tím více může škodit zdraví.
Další znečišťující látkou je karcinogenní benzo[a]pyren. Ten představuje podle Brzeziny aktuálně největší problém v rámci znečištění v České republice. „Imisní limit bývá překročen na významné části území ČR. Jeho zdrojem je lokální vytápění z více než 95 procent.“
Na druhé straně kvalita ovzduší se v České republice dlouhodobě zlepšuje. Minulé dva roky přinesly nejlepší zaznamenané výsledky v historii. Nejvíce podle Brzeziny pomáhají výměny starých kotlů. Stále ale platí, že Česko patří k největším znečišťovatelům ovzduší v přepočtu na obyvatele v celé EU.
Faktor klima
I využívání biomasy přináší problémy. Z hlediska přispívání ke klimatické změně není ani její spalování ideální alternativou, tvrdí experti. Zejména pokud se dřeviny dovážejí a kácí se kvůli nim stromy v lesích, které by jinak mohly uhlík ukládat.
„Masivní nahrazování uhlí lesní biomasou povede k urychlování změny klimatu. Důvod je jednoduchý. Když se totiž pokácí les a je využit jako bioenergie, uhlík z této biomasy se dostane do ovzduší velmi rychle, ovšem novými stromy nebude reabsorbován po několik dalších desetiletí,“ uvádí Michael Norton, ředitel programu pro životní prostředí Expertní rady evropských akademií (EASAC).
Místo běžek horko, sucho a migranti. Budoucnost Prahy už dnes zažívá Gruzie |
Klimatická změna se již nyní projevuje na českém území v podobě častějšího sucha či extrémních klimatických jevů. Podobných dopadů má v budoucnu s oteplováním přibývat. Klimatická změna tak může podle studie přinášet mnohé další zdravotní komplikace, například v důsledku extrémně vysokých letních teplot. Ty nicméně do svých propočtů výzkumníci nezahrnuli.
Fosilní zdroje stejně jako biomasa podle studie přímo škodí zdraví a stejně tak i přispívají ke změně klimatu. Mimo to dovoz fosilních zdrojů je nyní v ohrožení v důsledku války na Ukrajině. Většina zemního plynu, které se využívá v Česku, totiž pocházela z Ruska. Evropští státníci se proto shodují, že je třeba ruské zdroje urychleně opouštět. Přerušení dodávek zemního plynu do Evropy z Ruska je ve hře kvůli sporu okolo způsobu placení.
Pokud by si to situace v České republice vyžádala, provozovatel přepravních kapacit by omezil či následně přerušil denní spotřebu plynu zákazníkům podle vyhlášených odběrových stupňů. Těch je celkem deset a jejich vyhlášení závisí hlavně na míře nedostatku zemního plynu. Kromě nich ale vyhláška zmiňuje i stupeň havarijní.
Dostupné alternativy
Nejlepší alternativu podle expertů tak v současnosti představují obnovitelné zdroje a tepelná čerpadla, která energii šetří. Kombinace čistých zdrojů a elektrického vytápění může zdravotní náklady snížit téměř na nulu. Zároveň tyto zdroje nepřispívají ke klimatické změně. Odborníci nicméně poukazují, že stát musí pomoci, aby přechod na alternativní technologie byl finančně dostupný pro všechny.
Solární panely a ukládání uhlíku, máme posledních 1000 dnů na změny, říká OSN |
„Apelujeme na politiky, aby dohlédli na ‚čistou změnu‘ a pomohli domácnostem s přechodem na čisté vaření a topení. I když domácnosti trápí vysoké ceny energií, musíme se vyvarovat rychlých a špinavých řešení, které nás uvazují ke znečišťování, zdravotním problémům a k ničení klimatu,“ konstatuje šéfka Evropské aliance Sokolovićová.
V České republice se dlouhodobě vyplácí takzvané kotlíkové dotace na modernizaci kotlů. Ty ale často využívají plyn, nad nímž v současnosti visí otazník. Pozornost se proto upíná k připravovanému zákonu o komunitní energetice a penězům z evropských dotačních titulů, které by měly domácnostem přechod na čisté zdroje umožnit.
