Poslechněte si celý rozhovor s europoslancem Niedermayerem v Kontextu:
„Volný trh nemáme. Kdybychom ho měli, zohledňoval by externality, jako je dopad na klima a životní prostředí,“ vysvětluje europoslanec Luděk Niedermayer v rozhovoru. Právě tento aspekt mají pokrýt emisní povolenky, které nutí znečišťovatele platit. „Současný model je pro nás jako pro chudší zemi výhodný,“ říká politik. Část zisků totiž putuje mimo jiné do Modernizačního fondu, z něj si pak Češi platí třeba úspory v domácnostech.
Debata o klimatické politice ale v Česku podle Niedermayera utrpěla. „Došlo k hodně nešťastné komunikaci. Část politiků, která lidi aktivně strašila před klimatickými opatřeními, byla mnohem více slyšet,“ komentuje bývalý viceguvernér České národní banky.
Podle posledního průzkumu agentury STEM se Češi zchudnutí skutečně obávají. To se podle Niedermayera může změnit kvůli energetická krizi, kvůli které lidé uvidí, že úspory a obnovitelné zdroje zároveň pomáhají s vysokými účty.
„Potřebné kroky jsou jasné: zvyšování energetické efektivity, na čemž vydělají domácnosti, pokud je stát podpoří. Dále instalace obnovitelných zdrojů, na tom vydělají jak ti, kteří je instalují, a zároveň celá společnost, jelikož se tím snižuje cena elektřiny,“ jmenuje nejdůležitější body řešení energetické a klimatické krize europoslanec.
Česká společnost vydělá i na konci aut se spalovacím motorem a přechodu na elektrický pohon, jelikož se tím zlepší kvalita ovzduší, míní politik. Sám podpořil nové nařízení Evropského parlamentu, které zavazuje státy k masivnímu budování infrastruktury pro osobní i nákladní auta na elektřinu či vodík.
Střední třída si elektroauto nekoupí, zbude na ni sdílení, říká expert z ČVUT |
Niedermayer nicméně v rozhovoru upozorňuje, že energetická krize, ostatně stejně jako klimatická změna, nejcitelněji nedopadá na nás, ale na chudší regiony. „Největší důsledky nesou nejchudší země, a to v žádném případě Evropa není,“ zdůrazňuje politik a ekonom.
Výzvou podle něj bude, aby chudší země udělaly technologický skok a zároveň neničily životní prostředí a neohrožovaly stabilitu klimatu. K tomu jim mají pomoci i bohatší státy, protože historicky vypustily většinu skleníkových plynů.
Jde snižování emisí ruku v ruce s řešením energetické krize? Jaké má Evropa recepty na současné problémy? Kdo je jejich viníkem a kdo skutečnou obětí? Poslechněte si podcast Kontext, kde se dozvíte víc!
