KSČM váhá, zda se omluvit

Komunisté debatují, zda se mají znovu omluvit za svou zločinnou minulost. ČSSD už na takové gesto čeká. Na stranických internetových stránkách KSČM se náhle objevila omluva za zločiny komunismu ve chvíli, kdy jsou dva čelní představitelé konzervativního křídla právě na druhém konci světa.

Omluvu znovu vytáhli reformisté v čele s místopředsedou Jiřím Dolejšem v momentě, kdy stranický šéf Miroslav Grebeníček a místopředseda Václav Exner objíždějí spřízněné soudruhy ve Vietnamu, Číně a Severní Koreji.

"Měli bychom se znovu přihlásit k omluvě, kterou jsme vyslovili už před 15 lety, abychom přesvědčili veřejnost, že kritická distance od nedemokratického počínání je autentická," prohlásil Dolejš v Právu.

Jenže většina z 96 tisíc členů strany na rozdíl od něj se už znovu omlouvat nechce. Argumentují, že strana se už jednou omluvila, a opakovat to už nehodlá.

Plácnutí do vody
Komunisté, tehdy ještě s původním názvem KSČ a pod vedením Vasila Mohority a Ladislava Adamce, se omluvili bezprostředně po pádu režimu. A to v prosinci 1989 na mimořádném sjezdu, kdy se strana obávala úplného zákazu.

"To prohlášení tehdy vzniklo zcela spontánně," vzpomíná na přelomový sjezd jeho účastník Miloslav Ransdorf, který už tehdy stál v čele stranické opozice.

V opozici je europoslanec za KSČM i dnes: zopakování 15 let staré omluvy Ransdorf považuje za plácnutí do vody. "Udělat tlustou čáru za minulostí může být věrohodné jedině s nastolením nového kurzu. To je změna stylu, programu i komunikace," míní Ransdorf. S tímto plánem, jak vyvést KSČM z izolace, už loni na jaře utrpěl drtivou porážku na stranickém sjezdu, kde se ucházel o post předsedy.

Proč vlastně místopředseda Jiří Dolejš teď přišel s nápadem zopakovat omluvu? "Je to důležité i proto, chceme-li maximalizovat náš volební zisk," tuší Dolejš, že KSČM bez jasného distancování do totalitní minulosti nemá šanci dostat se do vlády. Grebeníčkova strana sice má podle průzkumů šanci získat asi 20 procent hlasů ve volbách příští rok v červnu, ale ostatní strany se s ní štítí spojit.

Je to posun, říká Paroubek
ČSSD (nejbližší možný partner KSČM na levici) má dosud spolupráci s komunisty na vládní úrovni zakázanou, čili na podobné gesto čeká. "Omluva je důležitá. Všiml jsem si, že řada funkcionářů KSČM je schopna toho, co nebyla schopna před 15 lety, vidět zločiny bývalého režimu. To je posun," reaguje premiér Jiří Paroubek z ČSSD.

Nynější debaty v KSČM jasně ukazují dvě tváře strany. "Lídři musí hrát dvojakou hru. Grebeníček uspokojuje tvrdé voličské jádro volající po starých pořádcích, Dolejš zase obstarává ostatní hlasy," všiml si sociolog Jan Hartl.

Na této hraně balancuje i Grebeníčkův pravděpodobný nástupce v čele strany – první místopředseda KSČM Vojtěch Filip. "Nejsme hloupí a stejné chyby opakovat nechceme.
Dvakrát se do stejné řeky nevstupuje," vyhoví nejprve mladším voličům. Ale pak si Filip vzpomene i na skalní příznivce. "Nad některými věcmi z minulosti mám dosud pocit studu, nad jinými zase pocit hrdosti. Takový už je život."

A sám Jiří Dolejš přiznává: "Prostě se snažíme nenaštvat ty zasloužilé a chceme zároveň získávat ty perspektivní. Utancovat to zavání někdy schizofrenií, ale celkem se nám to daří."

Jak se komunisté kdysi omluvili...

Delegáti mimořádného sjezdu KSČ v prosinci 1989 schválili "prohlášení k občanům ČSSR". Učinili tak ve chvíli, kdy se jejich strana mohla obávat úplného zákazu. Nyní omluvu zveřejnili na stranických internetových stránkách.

Vážení spoluobčané, v této osudové i nadějné chvíli našich národů, celé naší vlasti, obrací se na vás mimořádný sjezd KSČ. Naše slovo je zároveň vyznáním. Naše doznání všech chyb, omylů, deformací proti lidskosti a demokracii není jen prázdné gesto.

Protože naše bývalé vedení nenašlo v sobě dosud tolik cti a odvahy veřejně se omluvit, činí tak delegáti mimořádného sjezdu KSČ. Omlouváme se naší mládeži i všem občanům, kteří byli postiženi neoprávněnými represemi, omlouváme se dětem těch rodičů, které trpěly postihy ještě v dalších generacích.

Omlouváme se za veškerá příkoří i členům strany, kteří za svoje reformní postoje, za nesouhlas s protizákonným vstupem vojsk pěti spojeneckých zemí v roce 1968 museli KSČ opustit a ztratili postavení rovnoprávných občanů.

Rovněž cítíme povinnost vyjádřit politování nad tím, jak bývalé stranické vedení v uplynulých letech hrubě a nezákonně nerespektovalo právo na vyjádření názorů nezávislých občanských iniciativ včetně Charty 77. Jsme si vědomi i odpovědnosti celé naší členské základny, že tomu nedokázala zabránit.

Proto se strana rozchází se všemi, kteří se vědomě dopouštěli zvůle, zneužívali moc, dali se korumpovat a korumpovali druhé, se všemi, kdož vydávali lež za pravdu, dopustili znehodnocení ideálů socialismu, čestnosti a spravedlnosti, významu práce a jejích mravních hodnot, víry v domov a vlastenectví a kteří dopouštěli zneužívání pořádkových sil proti občanům. (redakčně kráceno)

...a jaký teď mají pohled na věc

Komunisté sice hovoří o omluvě za své minulé zločiny, ale jejich projevy na náměstích spíše připomínají obžalobu celého polistopadového vývoje.

Předseda KSČM Miroslav Grebeníček při letošních prvomájových oslavách:
"Lidé se dočkali nového porušování základních principů právního státu, nového kastování občanů, zdražování, ztráty základních sociálních jistot, rozbití zemědělství, rozprodeje národního bohatství, marasmu, který nemá obdoby. Přemrštěné ceny značného množství zboží a služeb a nehorázné reklamní podvody za blahovolného přihlížení státu nemají nic společného s poctivým podnikáním. V mnoha případech jde o zjevné okrádání spotřebitelů, o vydírání a do očí bijící podvody s cílem dosáhnout zisku jakýmikoli prostředky. Právě tohoto strachu, zoufalého boje zaměstnanců, mladých rodin i důchodců o udržení životního standardu využívá režim kapitalistické tržní ekonomiky k maximalizaci zisků ve prospěch majetkových elit."

Místopředseda KSČM Václav Exner v dubnu na sjezdu komunistických stran z celého světa v Praze:
"Změny nastaly po roce 1989. Bývalá rovnováha udržovaná na základě politiky odstrašování a porušování důvěry byla nahrazena zvýšenou rozpínavostí kapitalistického systému. Praktické kroky v politické a vojenské oblasti pak rychle vedly k balkánským válkám."

Miroslav Grebeníček 17. listopadu 2004 ve Sněmovně:
"Co vlastně zůstalo z ideálů, které se vznášely nad listopadem 1989? Pravda a láska skončily kádrováním a kriminalizováním živých i mrtvých, proud lži a nenávisti nevyschl bohužel dodnes. Jak se říká v nejhorších chvílích života: Buďme rádi, že žijeme v této době. Je to lepší než dostat zmrzlou opratí přes pusu."