Informaci, kterou získal iDNES.cz, potvrdil Šimůnek. „Ano, mělo by to být v 15 hodin. Potom budeme s vnučkou Koněva na velvyslanectví Ruské federace diskutovat o situaci v Praze a v České republice,“ uvedl první místopředseda KSČM, který se v kauze Koněvovy sochy angažuje dlouhodobě.
Šimůnek, který se bude příští rok ucházet o post šéfa komunistické strany, se dokonce obrátil na ministra kultury Lubomíra Zaorálka se žádostí o zapsání sochy Koněva mez kulturní památky. I tak se snaží zabránit tomu, aby byla socha odstraněna, na čemž se shodlo zastupitelstvo Prahy 6.
Socha byla v jeho žádosti označena za „významný a ojedinělý doklad historického vývoje, životního způsobu a prostředí společnosti v období takzvané normalizace“. A podle Šimůnka má vysokou hodnotu „historickou, uměleckou i revoluční“.
Maršál Ivan Koněv velel při dobytí Berlína, i když jednotky 1. ukrajinského frontu 9. května 1945 dorazily do Prahy. Byl ale i v čele jednotek, které potlačily maďarské povstání v roce 1956, a u stavby zdi, která později rozdělila na desítky let Berlín.
Podpora maršálovi proti snaze postavit památník vlasovcům
Navíc cesta Koněvovy vnučky a ruského velvyslance k pomníku maršála přichází právě v době, kdy na jiném konci Prahy, v Řeporyjích chtějí postavit památník příslušníkům Ruské osvobozenecké armády (ROA), takzvaným „vlasovcům“, s tím, že to byli právě oni, kdo pomohl Pražanům na konci druhé světové války proti nacistům.
Památník vlasovcům prosadil starosta Řeporyjí Pavel Novotný z ODS a vzbudit tím v Rusku poprask, protože pro ně jsou vlasovci jenom zrádci, kteří se za války, když padli do zajetí, přidali na stranu Němců.
Novotný svůj plán hájil i v přímém přenosu ruské televize, v němž připomněl i to, jak sovětská NKVD za války vraždila polské důstojníky v Katyni. Starosta Řeporyjí z ODS dokonce napsal osobní dopis ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi.
Demonstranti bojovali za ponechání sochy Koněva v Praze (září 2019):
12. září 2019 |
