Volební výbor Lipovskou i Veselého v pátek podpořil, stejně jako bývalého viceguvernéra České národní banky Pavla Kysilku, bývalého hokejového reprezentanta, vítěze olympijských her v Naganu a bývalého poslance sociální demokracie Jiřího Šlégra, a zúžil počet kandidátů na osmnáct.
Největší veřejný rozruch z původních 86 kandidátů do Rady ČT vzbudila Lipovská, kandidátka České biskupské konference do Rady České televize, protože zpochybnila smysl existence veřejnoprávních médií. Kvůli tomu vyzvalo 19 senátorů biskupy, aby nominaci Lipovské stáhli. Proti jejímu výběru se ohradil i předseda KDU-ČSL Marian Jurečka.
Podporu poslanců získal moderátor Lubomír Veselý, známý spíše jako Lubox Xaver Veselý. Jeho rozhovor s prezidentem Zemanem v Českém rozhlase byl nepolitický, Veselý se třeba prezident ptal, zda má něčeho v poslední době plné zuby. „Sociálních sítí, Xavere. Ne kvůli lidem, kteří mají své názory a kteří argumentují,“ řekl Zeman. Podle něj jsou problémem sociálních sítí zakomplexovaní lidé, kteří neustále jen nadávají.
Na seznamu kandidátů do Rady ČT je i asistent poslance SPD
Mezi osmnácti kandidáty do Rady České televize, kteří prošli předvýběrem ve volebním výboru Sněmovny, je i Petr Jedinák, asistent místopředsedy poslaneckého klubu SPD Radka Rozvorala.
Mezi osmnácti jmény lze najít i Martina Schmarcze, bývalého ředitele tiskového odboru premiéra Mirka Topolánka z ODS. Schmarcz pak spolupracoval také s bývalým šéfem lidovců Pavlem Bělobrádkem.
Největší podporu ve volebním výboru měl Michala Klímu, který prošel manažerskými pozicemi ve více médiích a nyní je členem správní rady Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky a je předsedou správní rady Nadačního fondu obětem holocaustu.
Prošli také bývalý ředitel zpravodajství ČT Roman Bradáč, který se pak neúspěšně ucházel i o post šéfa televize a později vedl televizi Barrandov, či ekonom Vladimír Pikora.
Mezi finalisty volby jsou rovněž psycholog Ivan Douda, producent, dramaturg a scénárista Marek Hladký, filmový kritik a teoretik Zdeněk Holý, ekonom Jiří Schwarz, auditor Stanislav Staněk a rektor Filmové akademie Miroslava Ondříčka v Písku Gabriel Švejda. Šanci stát se televizními radními mají také Eva Hubková, kterou navrhla struhařovská základní organizace Českého svazu včelařů, Pavel Matocha, jenž získal nominace tří organizací, mimo jiné právnického spolku Všehrd a Šachového svazu, a novinář a vysokoškolský pedagog Jiří Závozda.
Do působnosti Rady ČT patří jmenování a odvolávání generálního ředitele veřejnoprávní televize a schvalování jejího rozpočtu. Podle kuloárních informací ve Sněmovně by třetinu nových míst v Radě ČT, která mají poslanci obsadit, mohli získat kandidáti podporovaní stranami demokratické opozice.
V Radě Českého rozhlasu může být i ředitel Národního muzea
Generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš či historik Jaroslav Šebek mohou nově usednout v Radě Českého rozhlasu. Poslanci sněmovního volebního výboru vybrali šestici kandidátů do rady veřejnoprávního rozhlasu, z nichž Sněmovna v březnu vybere dva nové radní.
Mezi šesticí kandidátů do Rady Českého rozhlasu, kteří prošli „sítem“ ve volebním výboru, je i dosavadní šéfka rady Hana Dohnálková. Postoupili také galerista Marek Pokorný, porodní asistentka Zoša Vyoralová a jazykovědkyně Markéta Pravdová. V březnu končí v radě mandát Dohnálkové a místopředsedovi Jiřímu Vejvodovi.
Nové radní veřejnoprávní televize i veřejnoprávního rozhlasu zvolí celá Sněmovna na březnové schůzi Sněmovny. K výběru šesti kandidátů na dvě místa v radě veřejnoprávního rozhlasu a osmnácti kandidátů na šest míst v radě veřejnoprávní televize, která se uvolní koncem března, se poslanci sešli v pátek brzy ráno. Volební výbor Sněmovny měl za úkol zúžit seznam 86 zájemců o křeslo v Radě ČT a 32 zájemců o místo v Radě Českého rozhlasu.
Koncem března skončí mandát předsedy Rady České televize Jana Bednáře a členů rady Luboše Beniaka, Vratislava Dostála, Michaela Hausera, Ivany Levé a Vlastimila Venclíka. Pouze Levá už znovu nekandidovala.
5. února 2020 |
