Napadených klientů jen za prvních devět měsíců roku bylo podle České bankovní asociace padesát tisíc. Celkem přišli o téměř miliardu korun.
S nějakou formou podvodu, a to bez ohledu na jeho dokončení, se setkala více než polovina Čechů. Pětina pak zná ve svém okolí někoho, kdo se stal obětí dokončeného útoku. Situace se v ohledu dokončení útoků zlepšila, loni setkání s úspěšným útokem hlásil každý třetí.
„Počet útoků přibývá. Škoda se ale naštěstí zmenšuje,“ říká Monika Zahálková, výkonná ředitelka ČBA. Hackerské útoky jsou už podle Zahálkové pro Čechy opravdu denním chlebem a umí se jim bránit. Pokud ale podvodníkovi někdo podlehne, může kvůli sofistikovaným metodám útočníků přijít o vyšší částky než dříve.
Nejčastěji se lidé setkali s útokem ve formě e-mailů, které slibují velkou výhru v soutěži nebo dědictví od vzdáleného příbuzného, další e-maily se tváří jako zásilka od přepravní společnosti či jako zpráva od banky.
Téměř desetina dotázaných se pak setkala s podvodným telefonátem, ve kterém se e-šmejd vydával za bankéře. V polovině případů, kdy lidé přišli o peníze, šlo o částky do pěti tisíc korun. Necelá polovina lidí po zkušenostech s kyberútokem přijala bezpečnostní opatření. Nejčastějším krokem byla změna hesla nebo aktivování dvoufázového ověření.
Obral vás někdy podvodník na internetu o peníze?
„Naprostá většina Čechů tvrdí, že by v případě, kdy by po nich chtěl domnělý bankéř telefonicky údaje k platební kartě, tyto údaje neposkytla. Čtyři procenta populace by však takovéto údaje sdělily, což v absolutních číslech může znamenat potenciální obrovské škody na majetcích podvedených lidí,“ sděluje Michal Straka, specialista agentury Ipsos pro finanční trhy, která průzkum připravila.
Česká technika je vyspělá
Výběr z Indexu kyberbezpečnosti
|
Karetní společnost Visa se denně potýká se zhruba dvěma miliony kyberútoků. Podle Františka Jungra, ředitele produktové divize Visa pro střední a východní Evropu, jim mohou úspěšně čelit hlavně díky schopnosti využívat transakční data z více než čtyř miliard platebních karet ve spojení s umělou inteligencí, kterou společnost používá už třicet let.
Podíl podvodů v České republice je z hlediska objemu všech karetních transakcí Visa čtyřikrát nižší, než je celoevropský průměr.
„Je to dáno také technologickou vyspělostí českého platebního systému a vysokým podílem tokenizovaných plateb, jako jsou mobilní platby nebo Click to Pay,“ doplňuje Jungr.
Haló, jste to opravdu vy?
Banky či pojišťovny v posledních letech využívají také techniku, která je zavedená například ve forenzní kriminalistice. Díky takzvané hlasové biometrii je totiž možné jasně identifikovat konkrétního člověka na základě jeho mluveného projevu.
Po porovnání hlasového otisku mají zástupci firem jistotu, že hovoří skutečně s majiteli daných účtů. Při mobilním spojení totiž podvodníkům mnohdy stačí kradený občanský průkaz a pár doplňujících informací k tomu, aby nic netušící oběti připravili o peníze.
„Možnost ověření identity klienta za pomoci hlasové biometrie začala Česká spořitelna nabízet již v roce 2020. V současnosti alternativu ověření hlasem využívají desítky tisíc našich klientů,“ uvádí mluvčí České spořitelny Filip Hrubý.
Technologii při hlasové verifikaci neobelstí ani zkušení imitátoři či umělé nahrávky cizího hlasu. „Algoritmy člověka dokážou rozeznat i ve chvíli, kdy například vlivem nemoci trpí určitou hlasovou indispozicí. Biometrie si poradí rovněž v situaci, při které komunikátor hovoří jiným jazykem než v nahraném vzorku,“ doplňuje Jan Nedělník, ředitel společnosti Konecta Czech, Hungary a Slovakia, která působí v oblasti zákaznického servisu.
