Například pacientka z Hradce Králové nedávno přišla k lékařce s drobným hnisajícím poraněním kůže a odcházela s receptem na oční mast Tobrex. „Naštěstí zabrala,“ říká mladá žena, která si nepřála zveřejnění svého jména.
Každý ale takové štěstí mít nemusí. Současně s výpadkem výroby framykoinu, který vyrábí společnost Zentiva, totiž z českého trhu zmizel i obdobný přípravek Bactroban, který do lékáren přestala dodávat britská firma Smithkline.
V lepším případě se tak lékařům a lékárníkům může podařit najít alternativní léčivo se stejným či podobným složením. Existují však i případy, kdy databáze lékárníkovi zahlásí: lék nemá alternativu.
Proč vlastně framykoin už skoro půl roku chybí? „Důvodem je nutnost nové registrace přípravku, souvisící se změnou dodavatele účinné látky,“ uvedl tiskový mluvčí Sanofi Group, kam výrobce léku Zentiva spadá, Libor Kytýr.
Podle tiskové mluvčí Státního úřadu pro kontrolu léčiv Lucie Šustkové má Zentiva potíže s dodáním dat, která prokazují kvalitu účinné látky. „Obnovení dodávek do distribuční sítě v plné výši předpokládáme na konci prvního čtvrtletí 2016. Pacientům doporučujeme, aby se poradili se svým ošetřujícím lékařem nebo lékárníkem o možné náhradě této masti jiným léčivým přípravkem,“ dodal Kytýr.
Jenže právě to nebývá vůbec snadné. Kvůli vymizení framykoinu i bactrobanu se výrazně zvedl prodej jiných antibiotických mastí, které jsou nyní nedostatkové. „Se svým receptem jsem uspěla až ve čtvrté lékárně,“ poznamenala pacientka z Hradce. Výrobci totiž nedokážou okamžitě reagovat na několikanásobně vyšší spotřebu. „Výroba ve farmaceutickém průmyslu se plánuje dlouhodobě. A tak se to začíná cyklit,“ uvedl vedoucí lékárník z královéhradecké fakultní nemocnice Jiří Kotlář.
Náhražka není to pravé
Lékaři proto často stojí před volbou z několika ne-li přímo špatných, tak určitě nedokonalých řešení. „Framykoin i bactroban jsou velice obtížně nahraditelné masti. Existují třeba jódové masti, například betadine, ale ne vždy se hodí. Nebo jiná lokální antibiotika, mohou je namíchat v lékárně, ale nebývá to vyzkoušené,“ uvedl praktický lékař z Pardubic Jiří Smolík.
Státní ústav pro kontrolu léčiv na svých webových stránkách jako náhradu framykoinu doporučuje lék Fucidin, který vyrábí dánská společnost Leopharma. Ale ani ten není s framykoinem shodný, navíc není všude k dostání. „Dá se to použít, lékaři ho píší, ale není to totožné. Navíc teď ho sice máme, ale měl také výpadky,“ uvedla královéhradecká lékárnice Martina Rejsková.
Dočasná přerušení výroby, její úplné ukončení či takzvaný reexport, kdy farmaceutické firmy prodávají léky do zahraničí a ty pak na trhu chybí, jsou navíc v Česku běžným jevem. Se situacemi, že nemohou pacientům předepsat osvědčené léky, protože jednoduše nejsou k sehnání, se lékaři a lékárníci setkávají mnohem častěji než jen u framykoinu.
Shánění masti na mokvající ránu je ničím proti případům, že z distribuce bez náhrady vypadne lék třeba na vysoký tlak či na srdce. Takový problém měli například loni v létě pacienti léčící se medikamentem Tarka, který firma dočasně přestala vyrábět a nebyl podle databáze Státního ústavu pro kontrolu léčiv nijak nahraditelný.
Projíždění seznamů s léky, které mají pozastavenou či plně ukončenou výrobu, je proto denní náplní pracovníků lékáren, zejména těch velkých. „Za poslední tři týdny jsme zaregistrovali asi 90 změn, přerušení dodávek. Zajišťovat léky pro nemocnici takové velikosti, jako jsme my, je čím dál náročnější a víc stresující, ať už kvůli výpadkům ve výrobě, byrokratickým problémům, či reexportům. Je to široký problém,“ říká lékárník Kotlář.
Výrobci musí veškeré výpadky hlásit Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv, který zveřejní alternativní léky, kterými je možné přípravek nahradit. Případ framykoinu ale ukazuje, že systém má svoje mezery.
