Čeští egyptologové zkoumají vzácnou hrobku, Američané jim dali přednost

  17:00aktualizováno  17:00
Jednu z největších a nejkrásnějších hrobek Egypta 3. tisíciletí před Kristem se chystají zkoumat čeští egyptologové. Na expedici je pozvali Američané, a přestože ji platí, přenechali Čechům roli vedoucího. Vědci z Prahy totiž v Egyptě patří k nejvýznamnějším týmům.

Celkový pohled na Abúsír od jihovýchodu přes Abúsírský rybník. Jedná se o místo hlavní české koncese v Egyptě, kde vědci pracují přes 40 let. Napravo jsou vidět pyramidy v Gíze. | foto: archiv Českého egyptologického ústavu FF UK

Psal se zhruba rok 2 500 před Kristem. Egypt ve svém vývoji dosahoval vrcholu, ale měl už také velké problémy. Byrokratický aparát se rozrůstal, nepotismus sílil a stále větší moc měly zájmové skupiny, takže spíš než stát rozhodovali vlivní muži.

Tolik potřebné nilské záplavy byly menší, tudíž nižší byly i daně a stát získával naopak méně prostředků na obrovské výdaje. Vývoj tehdejší civilizace navíc komplikovala přicházející klimatická změna.

Právě tehdy žil i Tij, jedna z nejvýznamnějších postav své doby. Muž z úzkého okruhu těch nejvlivnějších, jejichž primárním osobním zájmem bylo kontrolovat ekonomické zdroje ve státě, což se jim také dařilo. „Právě proto nás hrobka, kterou si nechal postavit, tak zajímá. Dokumentuje život lidí v době, kdy byl Egypt na vrcholu, zároveň ho však už začínaly rozkládat vnitřní procesy,“ vysvětluje vedoucí expedice a ředitel Českého egyptologického ústavu Miroslav Bárta.

Fotogalerie

Hrobka velmože Tije je jedna z největších a rovněž nejkrásnějších hrobek Egypta 3. tisíciletí před Kristem.

„Tijova hrobka neměla obdoby a dodnes je v podstatě ze sta procent zachována její výzdoba včetně stropních bloků. Přestože je známá zhruba 150 let, její výzkum nebyl nikdy dokončen. Náš záměr je hrobku nafotit, vytvořit její 3D model a prozkoumat ty její části, které v moderní době ještě nikdy nebyly zkoumány. Jde o pohřební komory Tijovy manželky a jeho syna,“ popisuje Miroslav Bárta, na čem čeští vědci právě začali v egyptské Sakkáře na okraji Abúsíru pracovat.

Američané platí, ale vedoucím je Čech

Expedice potrvá měsíc a financuje ji American Research Center v Egyptě. I to je důkaz, jak výjimečně jsou čeští egyptologové v odborném světě zapsaní a že v Egyptě patří k nejvýznamnějším týmům. A jsou to právě Američané, kteří Čechy požádali ještě o další spolupráci – vést archeologické práce ve vesnici Mit Rahina, tedy v místě, kde jsou dodnes patrné pozůstatky starověkého hlavního města Memphis. Leží jen pár kilometrů od pyramidových polí v Abúsíru, která čeští egyptologové už desítky let zkoumají.

100 let české egyptologie

Speciál iDNES.cz

100 let české egyptologie

„Léta odkrýváme památky na abúsírských pohřebištích a teď je možná doba získat k tomu evidenci, která pochází z území tehdejšího hlavního města,“ říká Miroslav Bárta. K novému projektu přizval český tým americký egyptolog Mark Lehner, objevitel města stavitelů pyramid v Gíze.

„Každý projekt může mít pouze jednoho vedoucího a my jsme se dohodli, že to bude česká strana. Od Marka Lehnera je to obrovské uznání, protože patří mezi největší světové egyptology a v tomto případě dobrovolně přenechal iniciativu nám. Američan málokdy takto ustoupí, zvlášť když má takové vědecké renomé,“ dodává šéf českých expedic. Miroslav Bárta už žádost o tuto novou koncesi podal a zdá se, že ji letos opravdu dostane.

Ředitel Českého egyptologického ústavu Miroslav Bárta v diskusním pořadu...

Miroslav Bárta v diskusním pořadu iDNES.cz Rozstřel

Mimochodem – egyptská vláda nevydává koncese odbornému ústavu, ale na jméno fyzické osobě. „Tedy člověku, který je uznávaným odborníkem, stojí za ním silná akademická instituce, je schopen zajistit finance a postavit silný mezioborový odborný tým pro výzkum i jeho následné zpracování, interpretaci a publikaci,“ vysvětluje. Aktuální česká koncese pro výzkum v Egyptě tak není vydaná Univerzitě Karlově nebo egyptologickému ústavu, ale Miroslavu Bártovi.

Abúsír stále skrývá spoustu památek

Vlajkovou lodí českého výzkumu v Egyptě je zmiňovaný Abúsír, vesnice asi hodinu cesty jižně od Káhiry. Poté, co tam na počátku 20. let minulého století pruská expedice v čele s Ludwigem Borchardtem prozkoumala hlavní pyramidové komplexy, už Egypťané nevěřili, že by písek ukrýval další významné památky.

Jen český egyptolog Jaroslav Černý – který v Egyptě žil – tušil, že Abúsír neřekl poslední slovo. Naléhal na své následovníky, aby usilovali o koncesi k výzkumu. A měl pravdu. Dnes tam čeští experti působí přes čtyřicet let a zdá se, že práci mají ještě na velmi dlouhou dobu. Podle satelitního snímkování a geofyzikálního průzkumu se totiž pod pískem ukrývá jedna památka vedle druhé.

Česká koncese o velikosti 2 krát 1 kilometr je navíc obrovská. V zemi je to jedna z největších archeologických lokalit, kterou Egypťané propůjčili cizincům ke zkoumání.

V poslední době rok co rok ohlašují čeští vědci z Abúsíru výjimečné nálezy, které zase trochu víc poodkryjí, jak se ve staré civilizaci žilo a jak fungovala. Například na podzim to byl objev hrobky „superúředníka“ Kairese, který poprvé dokázal, že staří Egypťané umisťovali sochy nejen do hrobek, ale přímo do pohřebních komor. O rok dříve zveřejnili objev chrámu faraona Ramesse II., v roce 2016 to byl dřevěný, 18 metrů dlouhý a 4 500 tisíce let starý člun. Už v roce 1976, tedy hned jak získali na Abúsír koncesi, Češi odkryli pyramidový komplex královny Chentkaus z 5. dynastie a následovaly další významné objevy. Když loni v prosinci vydali publikaci „Stvořené pro věčnost: největší objevy české egyptologie“, obsáhla 140 významných objevů. A ani zdaleka to nebyly všechny.

Abúsír není jediná lokalita, kde čeští experti pracují. Letos pokračují také v sousedním Súdánu – v pohoří Sabaloka na 6. nilském kataraktu zkoumají prehistorické osídlení a v oblasti Usli zase chrámy a paláce z doby 1. tisíciletí před Kristem.

Kobry, miny, pašeráci

Práce egyptologů není jen romantika a nadšení z nových objevů. Klíčem k úspěchům je dobrá příprava a ta probíhá v pražských kancelářích. Samotné až tříměsíční expedice se dvakrát ročně vedou v písku, prachu a slunečním žáru v celkem rychlém tempu, protože nejde pouze o práci v terénu, ale i o zpracovávání nálezů, nezbytnou administrativu nebo další plánování.

Zakladatelé české egyptologie

František Lexa (1876–1960) začal psát dějiny české egyptologie, když v roce 1919 jako soukromý docent začal na Univerzitě Karlově přednášet o starověkém Egyptě. Studoval mimo jiné staroegyptské písmo a po založení Československého egyptologického ústavu (1958) se stal jeho prvním ředitelem. 

Zbyněk Žába a Jaroslav Černý před obrazem svého učitele Františka Lexy,...
Zbyněk Žába ukazuje Jaroslavu Černému grafito v Ptahšepsesově mastabě při jeho...

Jaroslav Černý (vlevo) a Zbyněk Žába

Jaroslav Černý (1898–1970) se věnoval staroegyptskému jazyku a náboženství. Byl prvním českým egyptologem, který pracoval v egyptském terénu. Po druhé světové válce odešel do Velké Británie, působil jako profesor na Oxfordské univerzitě. České egyptology však nepřestal podporovat a jejich pražskému pracovišti odkázal svou egyptologickou knihovnu, která dosud patří k nejvýznamnějším v Evropě. 

Zbyněk Žába (1917–1971), žák Františka Lexy, vedl výzkumy Ptahšepsesovy mastaby v Abúsíru a předtím se podílel na záchranných výzkumech v Núbii, v místech, která pak zalila voda Asuánské přehrady. Po smrti Františka Lexy vedl egyptologický ústav. Po smrti Zbyňka Žáby se ve vedení Českého egyptologického ústavu vystřídali František Váhala, Miroslav Verner, Břetislav Vachala, Ladislav Bareš. Dnes je ředitelem Miroslav Bárta.

A přestože starověcí vykradači hrobek už jsou minulostí, nepříjemných a nebezpečných situací egyptologové už také několik zažili. „Abúsír je památková zóna a je pod policejní ochranou, ale zažili jsme tam dopad arabského jara, kdy byl na mnoha místech postižený asi 150 nelegálními výkopy. Zloději naštěstí nebyli dobří archeologové, takže kopali na nesprávných místech, ale vykradli naše polní sklady. Zmizely vědecké vzorky připravené k analýzám,“ líčí Miroslav Bárta.

Jednu expedici před lety dokonce museli předčasně ukončit, protože už šlo o život. V oáze Hajez v egyptské Západní poušti, odlehlé oblasti, kde čeští vědci zkoumali raně křesťanské osídlení, bylo už na začátku května takové vedro, že začaly vylézat kobry. Bylo jich hodně a pracovat v jejich společnosti bylo opravdu nebezpečné.

„Nebo jsme byli v Gilf Kebiru na Sahaře v roce 2011, tedy krátce po arabském jaru, kdy se tam začali objevovat různí pašeráci zboží nebo lidí. Tehdy jsme si v táborech nemohli večer ani dělat oheň. Také jsme se museli vyhýbat údolím zaminovaným za druhé světové války. Britové tam kladli protitankové miny kvůli německému generálovi Rommelovi, měli totiž strach, že projede do Egypta přes Gilf Kebir,“ vzpomíná Miroslav Bárta.

V Egyptě platí 35 let zákon, který zakazuje vyvážet i ty nejmenší nálezy archeologů. Přesto je naděje, že jednou se nálezy českých egyptologů dostanou do Česka.

„Znovu jednáme o velké výstavě, která by tady byla v roce 2020 nebo 2021 a která by představila všechny naše unikátní nálezy od roku 1976, co v Abúsíru pracujeme. Egypťané už nám totiž bezúplatně schválili jejich velký výběr, takže je možné, že se sem opravdu dostanou,“ říká Miroslav Bárta, jenž v archeologii spatřuje strategickou vědu 21. století.

„Jako jediná totiž umožňuje zkoumat civilizace v rámci dlouhých časových řad, od začátku, přes vrchol, po krizi a transformaci po další vzestup a pád. Odpovídá tak na obecné otázky o vývoji civilizací. To žádný jiný obor neumí nabídnout,“ vysvětluje vedoucí egyptologů.

Historie české egyptologie

Seriál MF DNES a iDNES.cz

1919 – první přednášky o starověkém Egyptě na Univerzitě Karlově
1958 – založení Československého egyptologického ústavu při Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze
1960–1974 – výzkum Ptahšepsesovy mastaby, první terénní práce českých egyptologů v Abúsíru
1961–1965 – záchranné práce UNESCO v Núbii, v oblasti dnešní Asuánské přehrady
1976 – ústav získal koncesi v Abúsíru, která se během let rozšířila natolik, že dnes jde o jedno z největších území, které Egypťané svěřili k výzkumům zahraničním vědcům. Čeští egyptologové zde zkoumají až pět tisíc let starou historii, dobu prvních faraonů.
2003 – první expedice do egyptské Západní pouště. Tento výzkum byl ukončen v roce 2010
2009 – první expedice do Súdánu, kde egyptologové pracují v oblasti pohoří Sabaloka na 6. nilském kataraktu a v oblasti Usli
2018 – vyšla kniha Stvořené pro věčnost: největší objevy české egyptologie

Zbyněk Žába a Jaroslav Černý před obrazem svého učitele Františka Lexy,...

Zbyněk Žába a Jaroslav Černý před obrazem svého učitele Františka Lexy

Výzkum jednoho z římských domů v oáze el-Hajez v Západní poušti.

Výzkum jednoho z římských domů v oáze el-Hajez v Západní poušti

V rámci římského osídlení byly nedaleko zkoumaného domu v Západní poušti...

V rámci římského osídlení byly v Západní poušti odkryty i starověké pece.

U příležitosti stého výročí české egyptologie připravil zpravodajský portál iDNES.cz ve spolupráci s deníkem MF DNES dvanáctidílný seriál věnovaný práci, nejvýznamnějším nálezům a objevům i zajímavým příběhům českých egyptologů, kteří ve svém oboru patří mezi nejuznávanější experty na světě. 

Jednotlivé díly seriálu budou vycházet každý měsíc po celý rok 2019. Čtenáře postupně provedou začátky práce egyptologů před mnoha desetiletími, představí jejich dosavadní nejvýznamnější objevy v zajímavých lokalitách Egypta, včetně kdysi opomíjené a dnes velmi ceněné oblasti Abúsír, přinesou zajímavé příběhy egyptologů a mimo jiné také poodhalí, jakým nebezpečím v terénu musí čelit.

Když nás v ČSSR zakázali, v Egyptě zloději nečekali, vzpomíná Verner

Miroslav Verner, egyptolog

Normalizační děkan nechápal, proč by egyptologové měli vyhazovat peníze do písku. Ze dne na den...

I naši civilizaci čeká cesta z vrcholu dolů, řekl egyptolog v Rozstřelu

Ředitel Českého egyptologického ústavu Miroslav Bárta v diskusním pořadu...

VIDEO Každou civilizaci čeká pád, i tu naši, předvídá šéf českých egyptologů Miroslav Bárta. Ukazuje se...

Čeští egyptologové zkoumají vzácnou hrobku, Američané jim dali přednost

Celkový pohled na Abúsír od jihovýchodu přes Abúsírský rybník. Jedná se o místo...

VIDEO Jednu z největších a nejkrásnějších hrobek Egypta 3. tisíciletí před Kristem se chystají zkoumat...


Hlavní zprávy

Nejčtenější

Hašek titul JUDr. neměl získat. Jeho práce by propadla i jako seminárka

MF DNES získala rigorózní práci Michala Haška

Rigorózní práci, díky které Michal Hašek získal titul JUDr. ve slovenském Sládkovičově, exhejtman 7 let tají. MF DNES...

Jana Masaryka patrně zabili britští agenti, napsal bývalý Havlův poradce

Jan Masaryk

V roce 1948 zemřel za podivných okolností československý ministr zahraničí Jan Masaryk. Většina odborníků se přiklání k...

Školačka utekla k IS. Teď je opět těhotná a kvůli zdravotní péči chce zpět

Britské školačky Amira Abaseová, Kadiza Sultanaová a Shamima Begumová (zleva)...

Britka Shamima Begumová přijela v roce 2015 se svými dvěma přítelkyněmi do Sýrie, aby se připojila k Islámskému státu...

Náctiletá jde za vraždu muže na 18 let za mříže. Umírajícího si natáčela

Osmnáctiletá Simona Macháčová čelí obžalobě z brutální vraždy svého známého....

Za brutální vraždu sedmatřicetiletého muže si devatenáctiletá Simona Macháčová definitivně odpyká 18 let. Trest uložený...

Spalničky se šíří raketovým tempem. Staré očkování už nemusí fungovat

Případů spalniček je stále více.

Po desítkách let jsou spalničky zpátky. V Evropě se epidemie šíří hlavně v Itálii, Francii či Řecku, na Ukrajině bylo...

Další z rubriky

Podvodníci rozehráli obří „letadlo“, z lidí vylákali 398 milionů korun

Obžaloba viní tři podnikatele, že zmanipulovali téměř šest tisíc lidí a...

Společnost Rhinoceros nabízela rychlé zbohatnutí. Její zakladatelé díky dovedné manipulaci omámili vidinou snadno...

Kolik poslancům ušetřily náhrady? Stát jim přispěl na dopravu i bydlení

Poslanecká sněmovna (ilustrační snímek)

Základní plat poslance je 82 400 korun. K tomu má ovšem každý zákonodárce nárok náhrady za reprezentaci, cestování,...

Babiš chce smlouvu s ČEZ kvůli novému jadernému bloku, ne vládní garanci

Ilustrační snímek

Přetahovaná o stavbu nového bloku jaderné elektrárny v Česku, kde jde o stovky miliard korun, vstupuje do nové fáze....

Najdete na iDNES.cz