Musíme si to tady hlídat,“ řekne rázně s vojenským drilem Ivona Veselá, žena oblečená v maskáčových kalhotách i bundě. Právě je na jedné z pravidelných zhruba dvouhodinových obchůzek ulic Nymburka.
„Chodíme patrolovat hlavně tady kolem Labe, kde bychom mohli být snadno napadeni. Ze zálohy,“ pokračuje žena, která s manželem Jaroslavem hlídkuje pravidelně, a dlouze se rozhlédne po okolí. Dělá to dobrovolně, ve svém čase, a hlavně z přesvědčení. Vypadá to jako směšná hra na vojáky, na domobranu, jež má uchránit město před imigranty a kýmkoliv, kdo by chtěl – zcela nepravděpodobně – Nymburk napadnout. Nebo rozpoutat třetí světovou válku.
Ve skutečnosti lidí, kteří berou bezpečnost do vlastních rukou a jsou připraveni třeba střílet, po celém Česku rapidně přibývá.
Tajná služba BIS varuje, že domobrana je pro bezpečnost země hrozbou, protože v případě nepokojů, jako nyní například v Sasku, mohou mít domobranci tendenci vše řešit na vlastní pěst. Radikálně.
Kontrarozvědka upozorňuje, že „bojůvky“ se snaží navázat spolupráci s regionálními státními organizacemi, policií nebo strážníky. „Přičemž účelově upozaďovaly své reálné ideologické zázemí. Některé domobranecké skupiny začaly propagovat koncept branných dnů či branné výchovy. S ohledem na to, že některé domobranecké skupiny jsou z podstaty xenofobní, rasistické a naprosto odmítají zahraničněpolitické směřování státu, lze případnou realizaci takových branných projektů hodnotit jako významné bezpečnostní riziko,“ varuje ministerstvo vnitra v nejčerstvější zprávě o extremismu v Česku.
Domobranci věří, že NATO připravuje válku a každým dnem přijdou do Česka tisíce migrantů a budou si chtít podrobit místní obyvatelstvo.
V domobraně dnes „slouží“ okolo dvou tisíc lidí. Cvičí v lesích s pistolemi, noži, házet hvězdicemi nebo třeba, co dělat v případě hromadného neštěstí. MF DNES s některými hovořila a zároveň má přístup do jejich šifrovaných fór na internetu, kde plánují své kempy, výcvikové tábory, patroly v městech.
Roste zájem o vojenské tábory
Do malé vesničky Žítková u Starého Hrozenkova na česko-slovenském pomezí se na konci dubna sjelo na čtyřicet domobranců. Pronajali si zdejší Centrum branných aktivit, bývalé kasárny v Bílých Karpatech, kde zdejší majitelé zachovali styl vojenského života – spí se na vojenských kovových postelích, na palandách po dvou až osmi, které mají zelená povlečení a místo peřin vojenské pytle. Venku jsou různé vojenské prolézačky pro cvičení a vše vypadá jako v šedesátých letech, kdy areál začal sloužit jako rota technického vybavení pro blízkou radarovou stanici protivzdušné obrany státu.
Přerovští lvi – jak si domobranci-organizátoři říkají, zde uspořádali pro další domobrance kemp. Střílelo se v lesích na terče z krátkých i dlouhých zbraní a cvičila obrana. „Zkoušeli jsme obranu s vrhacími noži, házet hvězdicemi, střílet z kuší, luků a praků. Školitelé jsou lidé se zkušenostmi z armády,“ vypráví jeden z účastníků kempu pod podmínkou anonymity.
„Nekontrolujeme, co naši klienti dělají, a já u jejich kempu nebyla,“ říká Lenka Závodná, ředitelka Centra branných aktivit v Žítkové, kde se soustředění konalo. A potvrzuje, že zájem o vojenské aktivity se zvyšuje. „Zájem o vojenské tábory a civilní obranu roste, loni jsme měli tři čtrnáctidenní turnusy, letos jich už bylo pět,“ říká Závodná, jejíž centrum samo pořádá tábory pro děti, které chtějí zažít vojnu, dril, služby v kuchyni, dvoudenní pochody v terénu i třeba boj v lesích na slovenské hranici. Žádný airsoftový tábor, ale pravou vojnu.
Stráž ve městě
Přerovští lvi, Nemesis Mělník, Nymburští lvi, Otrokovičtí haltýři, Bílá skála Telč, Batalion Moravia Velké Meziříčí, spolek Jan Hus v Havlíčkově Brodě, Sušický vlčák v podhůří Šumavy. To je jen zlomek jednotlivých domobran. Většina z nich se snaží svou činnost legalizovat – nabízí „pomoc“ s hlídáním bezpečnosti ve státě radnicím, policistům, strážníkům i hasičům.
Snahu o spolupráci s úřady už zkusili navázat například Nymburští lvi. Ivona Veselá s manželem Jaroslavem se sešli se šéfem nymburské městské policie Tomášem Řehákem, aby mu vysvětlili, jak fungují v ulicích města – prochází ulice často is kolegy z jiných domobran ze Středočeského kraje nebo dokonce se psy.
„Přišlo mi to směšné, když na patnáctitisícové město jsou dva a chtěli by pomoci. Řekli nám svou představu, že je kdykoliv můžeme povolat, a šli i na radnici a na policii,“ potvrzuje šéf městské policie Řehák. Ivona Veselá pro něj paradoxně pracuje – funguje u strážníků jako asistentka prevence kriminality.
Ani radnice snahy Nymburských lvů nebere příliš vážně. „Slyšela jsem to od starosty, že tu takové hlídky fungují, ale neumím si vysvětlit, proč vlastně tady. Žádné problémy tu nejsou,“ říká místostarostka města Adriena Gabrielová.
Domobranci ze skupiny Polabská legie hlídkují i třeba v ulicích Brandýsa nad Labem-Staré Boleslavi, kde je starostou bývalý armádní generál, ministr obrany a náčelník generálního štábu Vlastimil Picek.
Právě ten jim vzkázal jediné – nikdo o vás v ulicích měst nestojí. Sám říká, že s těmito skupinami lidí nikdy nebude spolupracovat ani rozebírat jakákoliv témata o bezpečnosti ve městě. „Nijak s nimi nespolupracujeme, máme svou městskou policii i obvodní oddělení policie. Nejsem příznivec žádné domobrany ani ničeho, co není organizované, my je tady nechceme ao jejich pomoc nestojíme,“ řekl MF DNES starosta Brandýsa Picek.
Odborník na extremismus Miroslav Mareš z Masarykovy univerzity varuje, že města a státní orgány by rozhodně neměly podceňovat tyto aktivity, mávat nad nimi rukou, tolerovat je, či dokonce podporovat. „I když zatím nemají sílu například změnit zde režim, díky své rétorice a názorům, které hlásají, jsou podle mě hrozbou. Své postoje právě snahou spolupracovat s policií, strážníky nebo hasiči legitimizují,“ varuje Mareš.
Strašení válkou
Domobranci o sobě dávají vědět hlavně letáky a verbováním na sociálních sítích – do občanských hlídek v ulicích se snaží přilákat co nejvíce lidí. Jednoduchým strašením, že Česko čeká černá budoucnost. „Skončilo sladké snění, teď je čas činů! Je mnohem lepší být připraven na vše včetně 3. světové války a doufat, že zbytečně, než se nepřipravit vůbec a pak být zaskočen,“ píší domobranci ze Zemské domobrany v letáku.
Té šéfuje pedagog České zemědělské univerzity David Buchtela, odborník na umělou inteligenci, který byl i předsedou krajně pravicové Národní demokracie v Praze 4.
Právě Buchtela je autorem několika dílů „Minipříruček domobrance“, ve kterých jednotlivým členům radí, jak se vyzbrojit. Zároveň v nich vysokoškolský učitel vysvětluje, jak použít na obranu nože, sekery a co vše mají mít domobranci vždy u sebe v „kápézetkách“ – krabičkách poslední záchrany.
Jak použít zbraň
„Nehrajte si zbytečně na hrdiny, střílejte jen v případě, kdy selhaly všechny ostatní možnosti, a jen na takovou vzdálenost a takovým způsobem, kdy jste si jisti zásahem útočníka, aniž byste ohrozili jiné osoby v jeho okolí. Pamatujte, že účinný zásah útočníka vyžaduje mnoho hodin studia teorie, a především praktického výcviku,“ píše Buchtela v jedné z příruček, kterou má MF DNES k dispozici o použití střelné zbraně v případě konfliktu.
Česká zemědělská univerzita, kde Buchtela přednáší na provozně ekonomické fakultě, o jeho aktivitě ví. Tvrdí však, že kantor tak činí ve volném čase a na univerzitě pracuje na částečný úvazek. „Aktivity pana Buchtely jsou projevy jeho individuálního názoru a postojů, za které je zodpovědný on sám,“ komentovala mluvčí univerzity Jana Kašparová. Buchtela telefon nezvedl, na zaslané otázky e-mailem nereagoval.
Domobranci mají i svůj e-shop, kde nakupují oblečení. Celý „stejnokroj“ – kalhoty, blůza, baret a nášivky – přijde na necelé dva tisíce korun, k tomu si lze objednat různé nášivky, jmenovky, sadu vysílaček do terénu nebo odolný outdoorový mobilní telefon.
Bezpečnostní složky se nyní o domobranu zajímají i proto, že původní extremistická scéna s krajně radikálními názory se rozštěpila a například Národní domobrana se zevnitř rozpadla. Vznikly však nové spolky, které často chtějí namísto umírněného vedení přísnou vojenskou organizaci s jasně danou hierarchií.
Cíl: vlastní armáda
Podle šifrovaného fóra je nyní po celé zemi pravidelně aktivních dvaašedesát buněk domobrany. Nejvíce – jedenáct – ve Středočeském kraji, po deseti pak na severní Moravě a v Ústeckém kraji.
Aktivnější v minulosti už byla jen Národní domobrana, kterou vedla rada složená z proruské aktivistky Nely Liskové a bývalých vojáků Marka Obrtela a Františka Krejči. Ta se ale na přelomu roku rozpadla zevnitř a část lidí přešla právě do Zemské domobrany a podobných spolků.
Podle informací MF DNES někteří domobranci vypracovali koncepci, jak roztříštěnou síť buněk proměnit ve vojenskou hierarchistickou organizaci. S jediným cílem – postavit vlastní armádu.
Samotná rada pak ve svém prohlášení, které zaslala členům, hádky a spory potvrdila. Stejně jako existenci koncepce o tom, jak je potřeba zavést vojenskou jednotku s jasným velením.
„Skutečnou podstatou názorových střetů a pnutí byl především dlouhodobý nesouhlas některých domobranců se směřováním Národní domobrany a jejich odlišné představy o tom, jak by měla vypadat,“ napsala v prohlášení, které má MF DNES k dispozici, rada domobrany.
„I uvnitř Národní domobrany byla řada lidí, která toužila po vojenské organizaci, vlastní soukromé armádě. Bála se ale zájmu kontrarozvědek a policie,“ říká další člen Národní domobrany.
